Hun Sen
| Hun Sen | |
|---|---|
_cropped.jpg) Hun Sen (2016) | |
| Předseda vlády Kambodže | |
| Ve funkci: 14. ledna 1985 – 22. srpna 2023 | |
| Panovník | Norodom Sihanuk Norodom Sihamoni |
| Prezident | Heng Samrin Chea Sim Norodom Sihanuk |
| Předchůdce | on sám z pověření |
| Nástupce | Hun Manet |
| Ve funkci: 24. září 1993 – 30. prosince 1998 | |
| Spoluvládce | Norodom Ranariddh (1993–1997) a Ung Huot (1997–1998) |
| Ve funkci: 26. prosince 1984 – 14. ledna 1985 | |
| Prezident | Heng Samrin |
| Předchůdce | Chan Sy |
| Nástupce | on sám |
| Prezident Kambodžské lidové strany | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 20. června 2015 | |
| Předchůdce | Chea Sim |
| Ministr zahraničí | |
| Ve funkci: 1988 – 1990 | |
| Předseda vlády | on sám |
| Předchůdce | Kong Korm |
| Nástupce | Hor Namhong |
| Ve funkci: 10. ledna 1979 – prosince 1986 | |
| Předseda vlády | Pen Sovan Chan Sy on sám |
| Předchůdce | Ieng Sary |
| Nástupce | Kong Korm |
| Poslanec Národního shromáždění | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 14. června 1993 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Kambodžská lidová strana Rudí Khmerové |
| Rodné jméno | ហ៊ុន ប៊ុនណាល់ |
| Narození | 5. srpna 1952 (71 let) Peam Kaoh Sna Commune |
| Choť | Bun Rany |
| Rodiče | Hun Neang |
| Děti | Hun Manet Hun Manith Hun Mana Hun Mani Hun Mali |
| Profese | diplomat a politik |
| Náboženství | Théraváda |
| Ocenění | Velký národní řád za zásluhy (1996) Gold Medal of the Nation (2008) honorary doctor of the Guangxi University for Nationalities (2015) Konfuciova cena míru (2017) Řád bílého slona … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Hun Sen |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hun Sen, kambodžsky ហ៊ុន សែន, (* 5. srpna 1952, podle jiných zdrojů 4. dubna 1951, v Peam Koh Sna) je kambodžský politik, v letech 1985 až 2023 premiér Kambodže.[1][2]
Mládí a politické začátky[editovat | editovat zdroj]
Narodil se na venkově jako třetí dítě ze šesti. Jeho otec, Hun Neang, byl nejprve buddhistickým mnichem, později se angažoval v boji proti francouzské koloniální nadvládě.
Roku 1958 začal navštěvovat základní školu v rodné vesnici Peam Koh Sna, protože měl dobré studijní výsledky, tak mohl od roku 1964 pokračovat na gymnáziu Indra Dehvi v hlavním městě Phnompenhu. Od roku 1965 se začal politicky angažovat, po vlně násilí v roce 1968 opustil školu i hlavní město a uprchl do obce Memot, kde pracoval na kaučukovníkové plantáži. Zároveň se však angažoval v odborech.
V březnu 1970 vyslyšel výzvu svrženého krále Norodoma Sihanuka a vstoupil do partyzánského boje proti nově vzniklé Kambodžské republice. V roce 1972 se přidal k parašutistům a o dva roky později už velel východnímu sektoru. Svým vojákům byl údajně příkladem, vždy v první linii, pětkrát byl zraněn a v dubnu 1975 dokonce přišel v boji o levé oko.
Za vlády Rudých Khmerů velel ve svých necelých 25 letech východnímu pluku, nicméně neexistují svědectví, že by se dopouštěl masakrů.
Když v roce 1977 docházelo k častým vnitřním čistkám v kambodžské armádě, Hun Sen raději uprchl do Vietnamu. Nejprve se několik měsíců skrýval v džungli, pak byl několik měsíců vězněn Vietnamci a nakonec se přidal k nově se formujícím jednotkám, které měly odstranit genocidní režim Rudých Khmerů. 30. prosince 1978 překročil, spolu se 110 000 vietnamskými vojáky kambodžskou hranici a byl vietnamskou armádou ustanoven jako ministr zahraničních věcí.
Roku 1981 se stal poslancem a vicepremiérem.
Premiér[editovat | editovat zdroj]
Roku 1985 se stal ve svých 33 letech premiérem. Stal se spolupracovníkem komunistických vietnamských okupačních sil a pomohl jim s konečnou likvidací odboje Rudých Khmerů. Po pádu východního bloku se stylizoval do role vlasteneckého bojovníka za kambodžskou nezávislost a kapitalistického reformátora, který vyjednával o odchodu vietnamských okupačních vojsk. Roku 1991 spolu s králem podepsal mírové dohody v Paříži.
Roku 1993 proběhly relativně svobodné volby pod záštitou OSN. Zvítězila strana FUNCINPEC prince Norodoma Ranariddha s 58 mandáty. Hun Senova lidová strana získala 51 křesel. Vzhledem k tomu, že ani jedna strana neměla ve 120členném parlamentu většinu došlo po vleklých a neúspěšných jednání k ustanovení křehké spoluvlády dvou premiérů. Ta vyústila roku 1997 v autopřevrat, při kterém Hun Senovy jednotky pozabíjely stovky princových stoupenců a donutily Rinariddha uprchnout ze země. Od té doby už v Kambodži žádné svobodné volby neproběhly. V nesvobodných a zfalšovaných volbách opakujících se každých pět let opakovaně zvítězil. Roku 2017 zlikvidoval největší opoziční stranu, když nechal obvinit stovky jejích příslušníků z vlastizrady, desítky pozavíral do vězení a zbytek donutil uprchnout ze země.
Jeho vláda byla spojována s masivním porušováním lidských práv a korupcí.[3] Hun Senovi se povedlo do země přilákat zahraniční investory v oblasti primárního sektoru hospodářství, kterým jsou zemědělství a těžba, kterým vyhovuje kleptokratický způsob vládnutí. Jejich investice vyvedly zemi z nejhorší chudoby vlády Rudých Khmérů. Země však nadále zůstává nejchudší v regionu a korupce, politicky nestabilní prostředí a zhoršení public relations kvůli spolupráci s Hun Senovým režimem jsou hlavní důvody, proč se zemi vyhýbají investoři v pokročilejších sektorech hospodářství.
Pod Hun Senovou vládou docházelo k masivnímu porušování bezpečnosti práce, záměrně zastaveným vyšetřováním úmrtí v důsledku špatných pracovních podmínek, státem tolerovanému otroctví, vyvlastňování majetku chudých rolníků a nuceným deportacím celých venkovských komunit ve prospěch nadnárodních společností. Tato rozhodnutí byla spojena úplatkářskými praktikami a sám Hun Sen v premiérské pozici z neznámých zdrojů získal majetek v řádu stovek milionů amerických dolarů. Ozbrojené složky byly dle neziskových organizací zodpovědné za tisíce mimosoudních vražd opozičních politiků, novinářů, právníků, obhájců lidských práv, náboženských představitelů a dalších vůdců tradičních vesnických komunit. Uvězněny byly až desítky tisíc politických vězňů.
Hun Senova vláda byla dále spojována s masivní deforestací. Kambodža se tak stala třetí nejrychleji odlesňovaná země světa a jen mezi lety 2000–2005 zmizelo 30 % zdejších lesů.
V roce 2023 po více než 38 letech ve funkci skončil a nahradil jej nejstarší syn Hun Manet.[2]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Řád José Martího – Kuba[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Cambodia profile - Leaders. BBC News. 2014-07-09. Dostupné online [cit. 2022-05-13]. (anglicky)
- ↑ a b Cambodia parliament elects Hun Sen’s son, Hun Manet, as new PM. Al Jazeera [online]. Al Jazeera Media Network, 2023-08-22 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
- ↑ 30 Years of Hun Sen: Violence, Repression, and Corruption in Cambodia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Story Map Tour. www.arcgis.com [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hun Sen na Wikimedia Commons - Encyklopedické zdroje na Encyclopedia.com
