Hugh Percy, 1. vévoda z Northumberlandu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hugh Percy, 1. vévoda z Northumberlandu
Rodné jménoHugh Smithson
Narození19. prosince 1715
Coventry
Úmrtí6. června 1786 (ve věku 70 let)
Praha
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Alma materPembroke College, Oxford
Povolánívoják, politik, aristokrat, majitel půdy a mecenáš
Oceněnírytíř Podvazkového řádu (1756)
společník Královské společnosti
Politická stranaToryové
ChoťElizabeth Percy, vévodkyně z Northumberlandu (od 1740)[1][2]
Margaret Goodwin[1]
Partner(ka)Elizabeth Hungerford Keate
DětiHugh Percy, 2. vévoda z Northumberlandu[1]
Algernon Percy, 1st Earl of Beverley[1]
James Smithson[1]
Lady Elizabeth Percy[3]
Dorothy Percy[1]
Henry Louis Dickinson[1]
… více na Wikidatech
RodičeLangdale Smithson[3][1] a Philadelphia Reveley[3][1]
RodPercyové
PříbuzníHugh Percy[1], Algernon Percy, 4. vévoda z Northumberlandu[1], Lord Henry Percy[3], Emily Percy[3][1], Lady Agnes Percy[3][1] a Lady Elizabeth Percy (vnoučata)
FunkceHigh Sheriff of Yorkshire (1738–1739)
poslanec 8. parlamentu Velké Británie
poslanec 10. parlamentu Velké Británie
poslanec 9. parlamentu Velké Británie
Lord of the Bedchamber
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugh Percy (Smithson), 1. vévoda z Northumberlandu (Hugh Percy, 1st Duke of Northumberland, 2nd Earl of Northumberland, 1st Earl Percy, 2nd Baron Warkworth, 1st Baron Lovaine, 4th Baronet Smithson of Stanwick) (19. prosince 1715, Coventry, Anglie – 6. června 1786, Syon House, Londýn, Anglie) byl britský dvořan, státník a mecenáš umění. Díky manželství s Elizabeth Seymourovou, dědičkou vymřelého rodu Percy, získal značný majetek a stal se jedním z nejbohatších šlechticů v Anglii. Poté zastával vysoké funkce u dvora a krátce byl místokrálem v Irsku. V roce 1766 byl povýšen na vévodu z Northumberlandu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z původně obchodnické rodiny z Londýna, která od roku 1660 užívala titul baroneta, narodil se jako jediný syn předčasně zemřelého Langdala Smithsona. Jako vnuk a dědic Sira Hugha Smithsona (1657–1729) převzal v roce 1729 titul baroneta a rodové sídlo Stanwick Hall (Yorkshire). Studoval v Oxfordu, poté podnikl kavalírskou cestu, pobýval převážně v Itálii, kde se seznámil s malířem Canalettem a stal se jeho patronem (osm Canalettových obrazů je dodnes součástí sbírek vévodů z Northumberlandu na zámku Alnwick Castle). V letech 1738–1739 byl šerifem v Yorkshire, kde měl statky. V letech 1740–1750 byl poslancem Dolní sněmovny za stranu toryů. V roce 1750 převzal s manželkou dědictví rodu Percy, zároveň přijal jméno Percy a jako hrabě z Northumberlandu přešel do Sněmovny lordů. Stal se jedním z nejbohatších šlechticů v Británii a díky tomu také postupoval v kariéře u dvora a ve státních službách.

Od roku 1753 do smrti byl lordem místodržitelem v hrabství Northumberland, v letech 1753–1760 byl lordem komořím krále Jiřího II. a v roce 1756 obdržel Podvazkový řád. Za vlády Jiřího III. byl jmenován členem Tajné rady (1762), dále byl lordem místodržitelem v Middlesexu (1762–1786) a nejvyšším komořím královny Charlotty (1762–1763). V letech 1763–1765 zastával funkci místokrále v Irsku. V první polovině 60. let podporoval králova oblíbence premiéra hraběte z Bute a jako přední stoupenec toryů stál v opozici proti Dolní sněmovně. S protekcí Williama Pitta staršího získal v roce 1766 titul vévody z Northumberlandu. Později ale kritizoval vládní politiku v koloniích a delší dobu zůstal bez úřadu, až v letech 1778–1780 byl nejvyšším štolbou. V roce 1784 rozšířil rodovou titulaturu o baronát Lovaine, který byl určen jako peerský titul pro mladšího syna.

Byl členem Královské společnosti a od roku 1753 kurátorem Britského muzea. Zemřel na rodovém sídle Syon House poblíž Londýna a byl pohřben ve Westminsterském opatství.

Rodinné a majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Zámek Alnwick Castle v hrabství Northumberland

V roce 1740 se oženil s Elizabeth Seymour, baronkou Percy (1716–1776), dcerou 7. vévody ze Somersetu a dědičkou majetku vymřelého rodu Percy. Měli spolu tři děti, dceru a dva syny. Starší syn Hugh Percy, 2. vévoda z Northumberlandu (1742–1817), dosáhl v armádě hodnosti generála, mladší syn Algernon Percy (1750–1830) byl dlouholetým členem Dolní sněmovny, po otci zdědil titul barona Lovaine a vstoupil do Sněmovny lordů (1786), později byl povýšen na hraběte z Beverley (1790).

Kromě legitimních dědiců měl nemanželského syna Jamese Smithsona (1765–1829), jehož matkou byla Elizabeth Keate, sestřenice Hughovy manželky. James Smithson proslul jako vědec se specializací na mineralogii a geologii. Z jeho finančního odkazu byl zřízen Smithsonův institut v USA.

Po předcích zdědil rodové sídlo Stanwick Hall (Yorkshire), které nechal upravovat ještě předtím, než zdědil majetek rodu Percy. Prostřednictvím manželky převzal v roce 1750 rozsáhlé statky vymřelého rodu Percy. Hlavním sídlem se stal zámek Alnwick Castle, který v té době prošel radikální a nákladnou přestavbou. Zvláštní péči věnoval vévoda z Northumberlandu i londýnskému paláci Northumberland House, kde se realizoval významný architekt Robert Adam (tento palác dnes již neexistuje). Dalším rodovým sídlem je dodnes londýnský palác Syon House, na jehož přestavbě v letech 1762–1769 pracoval také Robert Adam. V hrabství Northumberland byl v roce 1775 postaven lovecký zámek Kielder Castle.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl XVIII., s. 426–427; Praha, 1902 (reprint 1999) ISBN 80-7185-259-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hugh_Percy,_1._vévoda_z_Northumberlandu&oldid=21957175“