Přeskočit na obsah

Huťský Dvůr (Horní Planá)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Huťský Dvůr
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
ObecHorní Planá
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíZvonková
Huťský Dvůr
Huťský Dvůr
Další údaje
Zaniklé obce.cz609
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Huťský Dvůr (německy Hüttenhof nebo také Kaltenbrunn) je zaniklá osada na území města Horní Planá v okrese Český Krumlov.[1][2]

Na počátku 17. století zde založil Niclas Prezyssler sklářskou huť, které se říkalo Planer Glashütten (Pláňská Huť). V roce 1686 byl jako zdejší huťmistr uváděn Mathias Mayr, měšťan v Horní Plané. Ve sklárně byly vyráběny okenní terče a sklenice.[3] V roce 1715 sklárna zanikla a na jejím místě byl postaven hospodářský dvůr. V roce 1792 zde vznikla nová osada pro 15 dřevařů. V roce 1840 zde stálo 57 domů, ve kterých žilo 519 obyvatel.[3] V Huťském Dvoře vznikla i pobočka dvoutřídní školy z blízké Zvonkové, původně fungující jen v zimním období, posléze celoročně. Po vzniku Československa zde byla pro 18 dětí zřízena expozitura české školy.[3] V roce 1890 zde bylo 75 domů, ve kterých žilo 533 obyvatel, o osmnáct let později zde stálo 76 domů a žilo zde 536 obyvatel.

Dne 23. března 1876 se zde narodil Adalbert Jungbauer, prachatický středoškolský profesor, zabývající se šumavským národopisem (zemřel 9. června 1916 v Chebu, pohřben je v Českém Krumlově). Napsal knihu Vánoční hra na Šumavě (Das Weinachtßpiel des Böhmerwaldes).[2][4][5]

V Huťském dvoře byla také schwarzenberská hájovna, na které v letech 1889 – 1901 sloužil průkopník lyžování na Šumavě a výrobce prvních lyží v Čechách Karl Paleczek.[6]

Huťský Dvůr byl v letech 1869 až1910 uváděn pod názvem Hüttenhof jako osada obce Glöckelberg (Zvonková) v okrese Krumlov, v letech 1921 až 1930 byl osadou obce Glöckelberg v okrese Český Krumlov. V letech 1938 až 1945 byl Huťský Dvůr v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. V roce 1950 byl osadou obce Horní Planá.[1] V roce 1950 zde ještě stálo 39 domů a žilo zde 64 obyvatel.[3] V dalších letech Huťský Dvůr jako osada zanikl.[1]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Turistické informace

[editovat | editovat zdroj]

Je zde odpočinkové místo a křižovatka značené cykotrasy 1033 (Nová PecVyšši Brod)[8] se značenou cyklotrasou 1263 (Bližší Lhota – Huťský Dvůr).

  1. a b c Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  2. a b BERAN, Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  3. a b c d SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta, 2009. 176 s. ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 155–156, 160. 
  4. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  5. Adalbert Jungbauer | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  6. PALECZEK, Otto. Hajný Paleczek, to byl nejen v Huťském Dvoře pojem [online]. České Budějovice: Kohoutikriz.org/. Dostupné online. 
  7. kříž - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  8. Cyklotrasa č. 1033 Nová Pec - Vyšší Brod - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]