Hotel Bristol (Bělehrad)
Hotel Bristol | |
---|---|
Základní informace | |
Architekt | Nikola Nestorović |
Poloha | |
Adresa | Savski Venac, Srbsko |
Souřadnice | 44°48′45,72″ s. š., 20°27′9″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web a Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hotel Bristol (v srbské cyrilici Хотел Бристол) se nachází v hlavním městě Srbska, v Bělehradě, v lokalitě Savamala, na třídě Karađorđeva[1], nedaleko stejnojmenného parku a bývalého hlavního nádraží. Oproti ní přes ulici Hercegovačka se nachází budova Bělehradské záložny.
Třípatrová budova má nápadné secesní prvky rozmístěné po celé fasádě. Nápadná jsou okna a výlohy v přízemí, dekorativní pás se secesními prvky je umístěn mezi střechou a nejvyšším patrem. Jednotlivé rohy jsou zakončeny věžičkami. Je kulturní památkou s ev. č. SK790.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Budova hotelu vznikla podle návrhu architekta Nikoly Nestoroviće.[2] Původně měla sloužit jako pojišťovna. Realizována byla v letech 1910 až 1912 a ve své době byla jednou z největších budov ve městě.
Na počátku 20. století byl pro tento hotel hlavní rival Hotel Moskva. Stal se jedním z center kulturního života města na počátku století a před vypuknutím první světové války. Ubytovávaly se v něm přední osobnosti společenského života, přenocovali zde např. i Rockefellerové.[3] V polovině století, po znárodnění jej získalo jugoslávské ministerstvo obrany. Ubytovány zde byly rodiny zaměstnanců ministerstva, které pocházely z celé mnohonárodnostní jugoslávské federace a vysocí důstojníci.[4] Později zde bydleli váleční invalidé a vojáci bez domova.[5]
Na konci 20. století byla budova ve špatném technickém stavu. V souvislosti s projektem Beograd na vodi (Belgrade waterfront) byla rekonstruována a začleněna do nového komplexu obnovy sávského břehu metropole.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hotel Bristol na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ARANĐELOVIĆ, Biljana; VUKMIROVIĆ, Milena. Belgrade. [s.l.]: Springer, 2020. ISBN 978-3-030-35070-3. S. 170. (angličtina)
- ↑ ARANĐELOVIĆ, Biljana; VUKMIROVIĆ, Milena. Belgrade. [s.l.]: Springer, 2020. ISBN 978-3-030-35070-3. S. 191. (angličtina)
- ↑ Článek na portálu Balkan Insight (anglicky)
- ↑ Článek na portálu reporter.si (slovinsky)
- ↑ Článek na portálu rs.n1info.com (srbsky)
- ↑ ARANĐELOVIĆ, Biljana; VUKMIROVIĆ, Milena. Belgrade. [s.l.]: Springer, 2020. ISBN 978-3-030-35070-3. S. 193. (angličtina)