Hildegard Lehnertová
| Hildegard Lehnertová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. ledna 1857 Berlín  Prusko |
| Úmrtí | 8. července 1943 (ve věku 86 let) Berlín  Německá říše |
| Povolání | malířka a fotografka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rosa Gertrud Hildegard Lehnertová (nepřechýleně Rosa Gertrud Hildegard Lehnert; 6. ledna 1857 Berlín – 8. července 1943 Berlín[1]) byla německá malířka, fotografka, spisovatelka a ředitelka školy.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Hildegarda Lehnertová byla dcerou pruského právníka a ministerského úředníka Carla Ludwiga Hermanna Lehnerta a jeho manželky Emmy Brandtové, která byla dcerou jednoho z nejvýznamnějších medailérů 19. století Henriho Françoa Brandta,[2] ze švýcarského Neuchâtelu. Bratr její matky byl malíř Otto Brandt.
Vyrůstala ve vyšší třídě, v uměleckém a kosmopolitním prostředí. Dům svého dědečka popsala jako „umělecký”, útulný, plný cenných obrazů Breughela, Tenierse a dalších umělců a prarodičů, jejichž každodenním jazykem byla francouzština. Chodili do divadla a přijímali domácí i zahraniční hosty.[3]
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Hildegard zpočátku studovala hudbu, ale poté přešla k umění, zejména malbě. Vstoupila do dámského ateliéru malíře Karla Gussowa (1843–1907) a spolupracovala s Anni Hopf, Ottilie W. Roederstein, Helene von Menshausen, Susanne von Nathusius a Sabine Lepsius a Clarou von Rappard, z nichž všechny studovaly u Karla Gussowa. Učila se tam také Clara Lobedan a později sama vyučovala. Hildegard s ní vedla ateliér pro uměleckou každodenní keramiku v Goslaru a Berlíně.
V roce 1890 Hildegard odjela do Paříže studovat krajinomalbu u Edmonda Yona, který maloval především atmosférické krajiny a říční břehy věrné skutečnosti.[4]
Od roku 1891 pracovala samostatně. V následujících letech podnikala studijní cesty do Itálie, Skandinávie a na německé pobřeží. Malovala především zátiší a krajiny.
Pravidelně vystavovala svá díla na výstavách. Jednalo se o výstavy sdružení ženských umělců, akademické výstavy a Velké berlínské umělecké výstavy. V roce 1893 vystavila květinový obraz v Ženské budově na světové výstavě v Chicagu.[4]
V roce 1897 vydala knihu o svém dědečkovi, medailistovi Henrim François Brandtovi.[5] Kromě chronologického sestavení děl, která vytvořil, obsahuje také poznámky o jeho životě a díle ve Švýcarsku, Itálii a Francii a konečně v Berlíně. V roce 1867 byla členkou spolku berlínských umělců a pracovala v umělecké škole spolku. Na konci 80. let 19. století byly mezi tamními studenty Käthe Kollwitzová a Paula Modersohn-Beckerová. Käthe Kollwitzová tam později sama učila. Lehnertová byla ředitelkou umělecké školy v letech 1909–1922.[6]
V 90. letech 19. století se také věnovala fotografii. Psala články do časopisů a vystavovala své vlastní fotografie, většinou záběry krajiny. Publikovala v časopise Photographische Rundschau, který vycházel od roku 1887 (v roce 1900 výstava Die Ausstellung für künstlerische Photographie in der Königl. Akademie der Künste)[7] a v Die Kunst in der Photographie, časopise vycházejícím od roku 1896,[8] který vzešel z Freie Photographische Vereinigung Berlin. Důraz byl kladen na umělecké aspekty a estetický obsah fotografie. V roce 1900 napsala Hildegard Lehnertová články Motiv a jeho zpracování v umělecké fotografii a Umělecké fotografie paní Aury Hertwig, Charlottenburg.[9] Ale zatímco v prvních číslech se ještě objevovaly propracované a erudované články, po roce 1900 jich prudce ubylo a poté byly zcela vypuštěny.
Lehnertová byla členkou hlavního výboru Allgemeine Deutsche Kunstgenossenschaft a správní rady Deutscher Kunstverein. Byla také předsedkyní Bund Deutscher Künstlerinnen-Verein.[10]
Poté, co se v roce 1922 ve věku 65 let vzdala vedení umělecké školy, pokračovala v malování na volné noze.
Její poslední rezidenční adresa v Berlíně byla poblíž Viktoria-Luise-Platz, na Regensburger Strasse 5.[11] Zemřela 8. července 1943.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Hildegard Lehnert: Henri François Brandt: erster Medailleur an der königlichen Münze und Professor der Gewerbe-Academie zu Berlin, (1789–1845); Leben und Werke. Berlin 1897. (Digitalisat cit. 1. ledna 2022)
- Hildegard Lehnert: Die Ausstellung für künstlerische Photographie in der Königl. Akademie der Künste Teil 1 und Schluss. In: Die Photographische Rundschau 1900. (Digitalisat in forgottenbooks.com, cit. 2. ledna 2022)
- Hildegard Lehnert: Das Motiv und seine Behandlung in der künstlerischen Photographie. In: Die Kunst in der Photographie. Berlin 1897, s. 17 ff.
- Hildegard Lehnert: Künstlerische Photographien von Frau A. Hertwig, Charlottenburg. In: Die Kunst in der Photographie. Berlin 1897, s. 21 ff.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hildegard Lehnert na německé Wikipedii.
- ↑ Standesamt Berlin Schöneberg – Sterberegister 1943. (PDF; 284 MB) Landesarchiv Berlin; Bestand P Rep. 163 578; im PDF S. 118.
- ↑ Helmut Kahnt. Brandt, Henri François [online]. 2005 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Hildegard Lehnert. Berlin: [s.n.]
- ↑ a b German Women Painters: 1893 Chicago World’s Fair and Exposition. [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hildegard Lehnert, Henri F. Brandt. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Verein der Berliner Künstlerinnen 1867. Geschichte des Vereins [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Die Photographische Rundschau [online]. 1900 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Die Kunst in der Fotografie [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Die Kunst in der Photographie: 1900 [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lehnert, Hildegard. In: Rudolf Vierhaus (Hrsg.): Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE). 2., überarb. und erweiterte Auflage. Band 6: Kraatz-Menges. De Gruyter / K. G. Saur, Berlin / Boston / München 2006, ISBN 3-11-094027-2, S. 323.
- ↑ Lehnert. In: Berliner Adreßbuch, 1943, Teil 1, S. 1713. https://digital.zlb.de/viewer/image/34115495_1943/1743/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lehnert, Hildegard. In: Rudolf Vierhaus (Hrsg.): Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE). 2., überarb. und erweiterte Auflage. Band 6: Kraatz-Menges. De Gruyter / K. G. Saur, Berlin / Boston / München 2006, ISBN 3-11-094027-2, s. 323.
- Yvette Deseyve, Ralph Gleis: Kampf um Sichtbarkeit. Künstlerinnen der Nationalgalerie vor 1919. Reimer, 2019, ISBN 978-3-496-01634-2.
- Helmut Kahnt: Brandt, Henri François. In: Das große Münzlexikon. 2005.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hildegard Lehnertová na Wikimedia Commons - Ankündigung der XVI. Kunst-Ausstellung des Vereins der Künstlerinnen und Kunstfreundinnen in dem königlichen Akademie-Gebäude u.d. Linden 38,¹ zu Berlin. 1891. Archivováno 1. 1. 2022 na Wayback Machine. (PDF) digishelf.de; cit. 1. ledna 2022
- Vereinschronik: Zeichen- & Malschule. Verein der Berliner Künstlerinnen 1867 e. V.; cit. 1. ledna 2022
- Photography: History, Evolution and Analysis. Die Kunst in der Photographie 1900. Luminous Lint; cit. 1. ledna 2022
- Die Kunst in der Photographie: 1900. PhotoSeed; cit. 1. ledna 2022)
- Sarah Debatin: Die Kunst in der Photographie ― „But is it art?“ Arthistoricum.net, Fachinformationsdienst Kunst Fotografie Design, 23. ledna 2019; cit. 1. ledna 2022
- „Käthe, Paula und der ganze Rest“ des Vereins der Berliner Künstlerinnen jetzt online. Akademie der Künste, 28. November 2016; cit. 1. ledna 2022
- Ottilie W. Roederstein. Wer war Ottilie W. Roederstein? Art in words; cit. 1. ledna 2022
- Hildegard Lehnert. Lookandlearn: History Picture Archive; cit. 1. ledna 2022
- German Women Painters: 1893 Chicago World’s Fair and Exposition. s. 2.
