Henry Pelham-Clinton, 5. vévoda z Newcastle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Henry Pelham-Clinton, 5. vévoda z Newcastle
5thDukeOfNewcastle.jpg
Narození22. května 1811
Úmrtí18. října 1864 (ve věku 53 let)
Alma materOxfordská univerzita
Eton College
Povolánípolitik
OceněníPodvazkový řád
Politická stranaToryové
Nábož. vyznáníanglikánství
Manžel(ka)Susan Hamilton (od 1832)
DětiHenry Pelham-Clinton, 6th Duke of Newcastle
Lady Susan Vane-Tempest
Lord Arthur Clinton
Lord Edward Clinton
Lord Albert Pelham-Clinton
RodičeHenry Pelham-Clinton, 4th Duke of Newcastle a Georgina Elizabeth Mundy
PříbuzníLord Robert Clinton, Lord Charles Clinton a Lady Henrietta Pelham-Clinton[1] (sourozenci)
Henry Pelham-Clinton, 7th Duke of Newcastle, Francis Pelham-Clinton-Hope, 8th Duke of Newcastle[2], Lady Beatrice Pelham-Clinton[2], Lady Emily Pelham-Clinton[2] a Lady Florence Pelham-Clinton[2] (vnoučata)
FunkceČlen 11. parlamentu Spojeného království (1832–1834)
Člen 12. parlamentu Spojeného království (1835–1837)
Člen 13. parlamentu Spojeného království (1837–1841)
Člen 14. parlamentu Spojeného království (1841–1846)
Člen 14. parlamentu Spojeného království (1846–1847)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Pelham-Clinton, 5. vévoda z Newcastle (Henry Pelham Fiennes Pelham-Clinton, 5th Duke of Newcastle, 12th Earl of Lincoln) (22. května 181118. října 1864) byl britský státník ze šlechtického rodu Pelhamů. Politicky patřil k liberálům a v několika britských vládách zastával funkce ministra, v době krymské války byl ministrem války a kolonií. Byl též rytířem Podvazkového řádu.

Mládí a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn 4. vévody z Newcastle, měl tři mladší bratry a dvě sestry, které se provdaly za vysoké námořní důstojníky. Studoval v Oxfordu, kde se seznámil s pozdějším premiérem Gladstonem, který se stal jeho přítelem. V roce 1832 byl zvolen do Dolní sněmovny a byl poslancem bezmála dvacet let. Pod otcovým vlivem původně patřil ke konzervativcům, ale brzy přešel k liberálům a začal zastávat nižší vládní posty. Na ministerstvu financí byl v letech 18341835 lordem pokladu, později vrchním komisařem státních lesů (18411846) a zároveň předsedou státní komise pro urbanistický rozvoj Londýna (18421846). R. 1846 byl krátce státním sekretářem pro Irsko a zároveň se stal členem irské Tajné rady.

R. 1851 zdědil titul vévody a vstoupil do Sněmovny lordů (do otcovy smrti vystupoval pod jménem hrabě z Lincolnu), krátce poté se stal členem koaliční vlády 4. hraběte z Aberdeenu jako státní sekretář války a kolonií (18521854). Ministerstvo války a kolonií bylo během krymské války rozděleno na dva samostatné úřady a vévoda z Newcastle zůstal nadále státním sekretářem války (1854-1855). V této funkci byl vystaven neustále kritice parlamentu kvůli vedení války a nakonec v lednu 1855 celá vláda odstoupila. Vévoda z Newcastle pak odjel na Krym, aby se osobně seznámil se situací.

V další liberální vládě zastával post státního sekretáře kolonií (18591864), v roce 1860 získal Podvazkový řád a vykonával i další čestné funkce (lord-místodržitel v hrabství Nottingham 18571864, guvernér v Cornwallu a Devonu 18621864). V letech 18581861 byl navíc předsedou státní komise pro školství.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla od roku 1832 Susan Douglas-Hamilton (18141889), sestra 11. vévody z Hamiltonu. Měli spolu pět dětí, čtyři syny a jednu dceru. Manželství skončilo rozvodem v roce 1850 za skandálních okolností, kdy Susan měla nemanželské dítě s 4. hrabětem z Orfordu a manžela opustila. Dědicem vévodského titulu byl nejstarší syn Henry Pelham-Clinton, 6. vévoda z Newcastle (18341879), který z finančních důvodů rezignoval na politickou kariéru. Další synové sloužili v armádě a zasedali v Dolní sněmovně, z nich lord Edward Pelham-Clinton (18361907) byl v letech 1894–1907 správcem královské domácnosti.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl 18.; Praha 1902 (reprint 1999), s. 262 ISBN 80-7185-259-7
  • TARLE, J. V.: Krymská válka; Praha, 1951

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kindred Britain.
  2. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Rodokmen vévodů z Newcastle Archivováno 13. 2. 2020 na Wayback Machine