Přeskočit na obsah

Hemoragická horečka s renálním syndromem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hemoragická horečka s renálním syndromem
elektronová příbuzný virus Sin Nombre ze stejného rodu Hantavirus
elektronová příbuzný virus Sin Nombre ze stejného rodu Hantavirus
Klasifikace
MKN-10[1]
Minimální inkubační doba7 d
Maximální inkubační doba46 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hemoragická horečka s renálním (ledvinovým) syndromem (Hemorrhagic Fever with Renal Syndrome - HFRS), též Hantavirová nemoc, virová nemoc Hanta (Hantaan) je zoonoózou, způsobenou hantaviry. Pojmenování vzniklo podle korejské řeky Hantan. Projevuje se horečkou, krvácením a selháním ledvin.

Nemoc vyvolává virus Hanta z rodu Hantavirus a čeledi Bunyaviridae.

Rezervoár

[editovat | editovat zdroj]

Savci jsou hostiteli hantavirů[1], v tomto případě se jedná o hlodavce myšici temnopásou (Apodemus agrarius).[2][3]

Historicky na Dálném východě. Na Balkánském poloostrově od poloviny 50. let 20. století epidemické výskyty. Na jižní Moravě a Slovensku jen vzácně a to jen s velmi lehkým průběhem[1]. V Africe.[4]

Nákaza se přenáší kontaktem s močí, slinami nebo výkaly hlodavců,[1] dále ve formě aerosolu (prachu) či kontaminovaných potravin. Profesně jsou nejvíce vystaveni zemědělci.[2]

Klinický obraz (příznaky nemoci)

[editovat | editovat zdroj]
  • část nákaz probíhá bezpříznakově nebo s jen velmi mírnými příznaky[2]
  • hlavní příznaky: horečka a akutní selhání ledvin s hemoragickými projevy nebo i bez nich.[2]
  • další příznaky: bolesti svalů, hlavy, nevolnost, drobné krvácivé skvrnky (petechie) a oční či spojivkové krvácení.[1]
  • V závažnějších případech výtok krve z nosu (epistaxe), výskyt krve (makrohematurie) a masivní výskyt bílkovin v moči (proteinurie), černá stolice (natrávená krev), krvácení do hypofýzy, krvácení kolem ledvin (perirenální hematom)[1]
  • Klinickým projevům se věnoval i grant č. 313/95/1251 Grantové agentury ČR.[2]

Inkubační doba

[editovat | editovat zdroj]

Běžně 1 až 2 týdny, nanejvýš 40 dnů.

Symptomatická, při selhání ledvin (renálním syndromu) hemodialýza.[1]

Míra úmrtnosti

[editovat | editovat zdroj]

Smrtnost do 10 %.[2]

Následky nemoci

[editovat | editovat zdroj]

?

Případy výskytu

[editovat | editovat zdroj]
  • Přírodní ohniska existují na Dálném východě po staletí.
  • Od poloviny 20. století se epizodně rozšířila až na Balkánský poloostrov, vzácně až k hranici mezi Čr a Sr (jižní Morava).
  • Během korejské války onemocnělo cca 3 000 amerických vojáků.[2]
  • Ročně na světě onemocní kolem 200 000 lidí, z nichž 4-20 000 umírá.[2]
  1. a b c d e f Hemoragické horečky – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h Co to jsou hantaviry. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  3. PETR ŠÍMA, ILJA TREBICHAVSKÝ. Virové krvácivé horečky [online]. živa, 6/2009 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  4. DOC. MUDR. LADISLAV MACHALA, PH.D. Virové hemoragické horečky [online]. Praha: Infekční klinika, FN na Bulovce, 2009; 11(5) [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.