Helena Kadečková
| Helena Kadečková | |
|---|---|
| Narození | 14. srpna 1932 Praha |
| Úmrtí | 30. června 2018 (ve věku 85 let) Čerčany |
| Povolání | skandinavistka, překladatelka, vysokoškolská učitelka, germanistka, prozaička a editorka |
| Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Ocenění | Řád islandského sokola (1991) Medaile svatého Olafa (1997) rytíř I. třídy Norského královského řádu za zásluhy (2003) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Helena Kadečková (14. srpna 1932 Praha – 30. června 2018 Čerčany) byla nordistka, vysokoškolská pedagožka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny a dánštiny, autorka a redaktorka beletrie, odborných a popularizačních prací o severských autorech, literatuře, kultuře a dějinách. Zvláštní pozornost věnovala mytologii a skandinávskému středověku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě (1951) na gymnáziu v Kubelíkově ulici v Praze pracovala jako referentka v oddělení mezinárodních styků Československého rozhlasu. V této době také závodně hrála basketbal.
V letech 1952–1957 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (poprvé přijata nebyla, podruhé se otevřel pouze obor dánština v kombinaci s němčinou. Ještě na střední škole jí učaroval Island a jeho kultura. V průběhu let 1957–1965 absolvovala tři roční studijní pobyty na univerzitě v Reykjavíku. Od roku 1958 do roku 2011 působila jako vysokoškolská pedagožka na tehdejší katedře germanistiky a nordistiky (později Ústav germánských studií) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na Univerzitě Karlově získala v roce 1969 tituly PhDr. a CSc. Roku 1991 se stala docentkou[1].
Byla podporovatelkou Cesty domů, která se věnuje péči o umírající a jejich blízké. Helena Kadečková odkázala Cestě domů kromě finančního daru také svá autorská práva[2].
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Přednášela a publikovala odborné studie o severských literaturách, např. Dějiny severských literatur, středověk (1989) či Moderní skandinávské literatury 1870–2000, část Islandská literatura (2006 a 2014). Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynglinzích, Eddu Snorriho Sturlusona (1988) a Příběh Amleta, prince jutského z dánské kroniky Saxona Grammatika (1966). Napsala také několik beletristických titulů inspirovaných severskými zeměmi, např. Óli, tvůj kamarád z Islandu (1971), Soumrak bohů, staroseverské mýty a báje (1998). V roce 2002 vydala v Nakladatelství LN knihu Dějiny Islandu. V roce 2022 připravila Daniela Iwashita k vydání její vzpomínky a zápisy z návštěv na Islandu pod názvem Život s Islandem.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Helena Kadečková je držitelkou medaile Karla Čapka udělované Mezinárodní federací překladatelů FIT, Řádu islandského sokola, norské Medaile svatého Olafa a norského královského Řádu svatého Olafa.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Souvislosti 3/2012. souvislosti.cz [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Advent s Helenou Kadečkovou pokračuje rozhovorem s Helenou Březinovou. www.cestadomu.cz [online]. Cesta domů, 2020-12-04 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ [cit. 2018-07-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Kadečková
- Helena Kadečková v Databázi knih
- Překlady Heleny Kadečkové v Databázi knih
- Rozhovor Petrušky Šustrové s Helenou Kadečkovou v pořadu Českého rozhlasu Služebníci slova
- Heslo v databázi Obce překladatelů
- Heslo v Databázi českého uměleckého překladu
- Rozhovor s Helenou Kadečkovou (v knize Slovo za slovem, převzatý časopisem iLiteratura.cz)
- Norské vyznamenání pro Helenou Kadečkovou (Severské listy)
