Heřman I. Míšeňský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heřman I. Míšeňský
Heřmanova socha v Naumburském dómu
Heřmanova socha v Naumburském dómu
Narození980
Úmrtí1. ledna 1038 (ve věku 57–58 let)
OtecEkkerhard I. Míšeňský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman I. Míšeňský (německy Hermann I. von Meißen, 980?1. listopadu 1038) byl míšeňský markrabě. Ač byl zetěm Boleslava Chrabrého, tak byl po celý život věrný císaři.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl nejstarším synem markraběte Ekkerharda I. a Schwanhildy, dcery Heřmana Billunga. 30. dubna 1002 byl markrabě zavražděn[1] a jeho nástupcem se stal Heřmanův strýc Gunzelin, mladší bratr zemřelého. Téhož roku byl Heřman oženěn s Regelindou, dcerou polského knížete Boleslava Chrabrého. Boleslav se opakovaně snažil o získání míšeňského území a mezi míšeňskými vládly rodinné spory.

Mezitím se dostali do sporu markrabata Hermann a Guncelin a válčili způsobem, který je v těchto krajích neobvyklý…
— Dětmar z Merseburku[2]

Gunzelin po marném dobývání Heřmanova hradu Strehla nechal vypálit hrad Rochlitz a Heřman s mladším bratrem Ekkerhardem na oplátku dobyli a do základů zničili Gunzelinův hrad na Sále.[pozn. 1] Kořist si mezi sebou rozdělili. Následovala králova intervence a Gunzelin s podezřením, že prodává poddané Židům, skončil v biskupském vězení.[3][pozn. 2]

O následujících žních na přímluvu královny a svého milého Tagina pak postoupil marku markraběti Hermannovi, s čímž vyslovila souhlas ostatní knížata…
— Dětmar z Merseburku[4]

Po převzetí Míšně[pozn. 3] se Heřman zúčastnil králova výboje do Slezska, kde měl být mečem ztrestán Boleslav Chrabrý.[5] Po několika letech bojů s Boleslavem císař 30. ledna 1018 uzavřel mír a Heřman byl jedním z přísahajících svědků.[6] Zemřel v listopadu 1038 bez legitimního následníka a jeho nástupcem se stal mladší bratr Ekkerhard.

Oba bratři jsou společně se svými manželkami zpodobněni mezi fundátory naumburského dómu od anonymního sochaře tzv. Mistra Naumburského.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Šlo zřejmě o hrad Altenburg u Naumburgu.
  2. Ve vězení pobýval až do roku 1017 a zřejmě krátce po propuštění zemřel.
  3. Na podzim 1009.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0088-4. S. 136. 
  2. Kronika, str.189
  3. Kronika, str.189–190
  4. Kronika, str.190
  5. Kronika, str.191
  6. Kronika, str.261

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]