Hauer-King House

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hauer - King House v Islingtonu, Londýn

Hauer-King House aneb Projekt 180 je skleněný obytný dům, který se nachází v londýnské čtvrti Islington. Byl navržený architektonickou kanceláří Future Systems (jejich první větší realizace) pod vedením Jana Kaplického, který na projektu spolupracoval s architektkami Amandou Levete a Lindy Atkin.[1] Výstavba byla zahájena v roce 1992, kompletně dokončena byla však až o dva roky později. Rodinný dům byl postaven na přání klientů a budoucích majitelů Jeremy Kinga a Deborah Hauer.[2]

JanKaplicky-Hauer-KingHouse-20070602.jpg

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Dům je umístěn v konzervativní oblasti severního Londýna, kterou tvoří řada klasických staveb. Nachází se v pásu georgiánských řadových domů a na východní straně sousedí se starobylou hospodou z 19. století. I přes svou moderní architekturu, dům razantně nevyčnívá z řady, ale naopak splývá s okolním prostředím a celkově zapadá do dané oblasti.[3]

Popis projektu[editovat | editovat zdroj]

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o čtyřpatrový dům, jehož přední, horní a zadní část vyplňuje sklo orámované ocelí. Z bočních stran je stavba ohraničena cihlami. Celkově tvoří budovu dvacet dva velkých panelů ze skla. Panely začínají na zadní straně u zahrady a následně se přes vršek přehoupnou na druhou stranu směrem na ulici. Tyto panely jsou tvořeny z dvoustěnného skla, které slouží jako tepelný izolant. Posléze jsou panely vystřídány skleněnými tvárnicemi, ze kterých je zkonstruována dolní část přední stěny. [4][5]

Architekti při navrhování stavby zvláště dbali na zachování okolní přírody a proto při realizaci stavby nebyl poražen ani jeden původní strom. Celkový design byl navržen s přihlédnutím k pozici okolních stromů. Samotná výstavba probíhala pomalu a velmi pečlivě, aby se předešlo jakémukoliv poškození kořenů.[3]

Vnitřní prostor[editovat | editovat zdroj]

Přízemí se nachází o jedno podlaží níže než je úroveň ulice. Tento prostor se využívá jako jídelní kout, jehož součástí je i kuchyně, navržená a vyrobená z uhlíku, a vstup do zadní zahrady. Prostřednictvím schodiště je toto patro spojeno s obývacím pokojem, který je již na stejné úrovni s ulicí. Třetí patro je určeno dětem a tvoří ho dvě oddělené dětské ložnice. V horním patře se nachází hlavní ložnice pro manžele. Koupelny a další úložné prostory plní úlohu zdí při oddělování jednotlivých místností. Jedná se o pestrobarevné, volně stojící boxy, které kontrastují s převážně bílým interiérem.[2]

Glass Architecture[editovat | editovat zdroj]

Architekti se při navrhování inspirovali konceptem Adamova domu v ráji, jehož hlavní ideou je, že by lidé opět žili pod širým nebem a hvězdami.[6] Rovněž se snažili o budovu, která by se svou vnější strukturou doplňovala s okolní přírodou. Použití skla totiž vytváří pocit stavu beztíže a transparentnosti, jako kdyby na místě ani žádný dům nebyl. [7]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Názory odborníků[editovat | editovat zdroj]

  • "a private house, but utterly public in impact..." (překlad: ,,Ač soukromý dům, má veskrze veřejný dopad") Paul Finch[8]
  • "The house is made from pieces that at first seem fussed together into solid art. Like a Bugatti, a J-Class yacht, a Henry Moore or a Spitfire, the house is an assembly, that once comprehended, can never again be wholly dismantled in the mind into constituent parts." (překlad: ,,Dům se skládá z kousků, které se na první pohled zdají být spojeny do skutečného umění. Stejně jako auta Bugatti, jachty J-Class, sochař Henry Moore nebo britský stíhací letoun Spitfire, je tento dům sestava, která když je jednou pochopena, už nikdy nemůže být v mysli rozebrána na základní součástky.") Martin Pawley[5]
  • A tremendous creative feat that reconnects the functional design principles, not of Seventies but of 70 years ago, with the wonderful structural possibilities of modern technology. (překlad: ,,Vynikající tvůrčí dílo, které propojuje principy funkčního designu, ne ze sedmdesátých let, ale z doby před 70 lety, s báječnými možnostmi moderních technologií dneška.") Martin Pawley[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HENDEL, archINFORM – Sascha. Hauer-King House, Islington. eng.archinform.net [online].  [cit. 2017-03-30]. Dostupné online.  (anglicky) 
  2. a b HTTP://WWW.MIMOA.EU, MIMOA //. Hauer-King House, Future Systems, Amanda Levete Architects | London | United Kingdom | MIMOA. Mimoa [online].  [cit. 2017-03-30]. Dostupné online.  
  3. a b HYATT, Peter; HYATT, Jenny. Designing with Glass - Great Glass Buildings: 50 Modern Classics. [s.l.] : Images Publishing,, 2004. 240 s. ISBN 1864701129. S. 78 - 79.  
  4. Future Systems. Telegraph.co.uk. . Dostupné online [cit. 2017-03-30]. (anglicky) 
  5. a b c JACKSON, Neil. The Modern Steel House. [s.l.] : Taylor & Francis, 1996. 255 s. ISBN 0419217207.  
  6. Hauer-King House, Series 4, Building Sights. BBC [online].  [cit. 2017-03-30]. Dostupné online.  
  7. PAWLEY, Martin; SYSTEMS, FUTURE. Hauer-King House: Future Systems. [s.l.] : Phaidon Pres, 1997. 60 s. ISBN 0714836303.  
  8. The 50 Best; THE BEST BUILDINGS; OF THE NINETIES. The Independent. 1998-10-03. Dostupné online [cit. 2017-03-30]. (en-GB) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]