Přeskočit na obsah

Hana Kieswettrová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hana Kieswettrová
Narození21. května 1873
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. října 1947 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníučitelka, loutkoherečka a spisovatelka
PříbuzníGusta Alstrová-Kieswetterová a Anna Bajerová (sourozenci)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hana Kieswettrová,[1] křtěná Johanna (21. května 1873 Plzeň[2]17. října 1947), byla česká odborná učitelka a spisovatelka.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Hany byli Erhard Kieswetter městský účetní v Plzni (1843 – 19. března 1881) a Anna Kieswettrová-Brožíková (1850 – 24. října 1942). Hana měla tři mladší sestry: Růženu Fišovou-Kieswettrovou (* 14. února 1875), Gustu Alstrovou-Kieswettrovou (* 2. srpna 1878) a Annu Bajerovou-Kieswettrovou (* 22. dubna 1881).

Johanna Kieswettrová odpadla od církve katolické 28. února 1921[2] Byla odbornou učitelkou, členkou odboru Českých feriálních osad (dobročinné zařízení), kde byla činná v loutkářství. V Loutkovém divadle Feriálních osad spolupracovala s Josefem Skupou.[3] Psala poučné i zábavné články pro mládež, pedagogické stati, vlastivědné a příležitostné články do časopisů Mladá stráž, Časopis učitelek, Plzeňsko aj.

  • Poklad vyhnancův: historická hra o 1 obrazu. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva čsl., 1922[4]
  • Vznik české dívčí školy a první učitelky v Plzni[5]
  1. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 193. 
  2. a b Plzeň 063 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  3. NĚMČANSKÁ, Jana. Dřevěné dědictví profesora Skupy [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  4. muj-antikvariat.cz [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  5. KIESWETTROVÁ, Hana. Vznik české dívčí školy a první učitelky v Plzni. Plzeňsko: list pro národopis a ochranu památek. Roč. 17, čís. 3, s. 55–60. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Plzeňské ženy: významné, zasloužilé i zajímavé: 1840–1939 – Dagmar Hudecová, Karel Řeháček.