Haakon I. Norský
| Haakon I. Norský | |
|---|---|
| norský král | |
 Haakon I.; Peter Nicolai Arbo. | |
| Doba vlády | 934–961 |
| Náboženství | severské pohanství římské katolictví (synkretismus) |
| Narození | asi 920 Hordaland |
| Úmrtí | 961 Battle of Fitjar |
| Pohřben | Seim |
| Předchůdce | Erik Krvavá sekyra |
| Nástupce | Harald II. Norský |
| Dynastie | Ynglingové |
| Otec | Harald I. Krásnovlasý |
| Matka | Thora Mosterstang |
| Příbuzní | Ålov Haraldsdotter, Erik Krvavá sekyra, Olaf Haraldsson Geirstadalf, Bjørn Farmann, Halvdan Hålegg, Guttorm Haraldsson, Halfdan Haraldsson the Black, Rørek Haraldsson, Halfdan Hvide (?), Frode Haraldsson, Gudrød Ljome, Gudrød Skirja, Ragnvald Rettilbein, King of Hadeland, Ring, King in Hedemarken and Gundbransdalen, Sigrød Haraldsson, Sigtrygg Haraldsson, Torgils Haraldsson, Ulfljotr Haraldsson, Dag Haraldsson, Ragnar Rykkel a Sigurd Rise (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Haakon I. (norsky: Håkon Adalsteinsfostre; asi 920–961) řečený Dobrotivý byl norský král v letech 934–961. Byl synem norského krále Haralda I. a Thory Mosterstang.[1]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Harald I. se rozhodl svého nejmladšího syna ochránit před nebezpečím a poslal ho ke dvoru spřáteleného anglického krále Ethelstana. Anglický král Haakona vychovával, což byla součást mírové dohody s Haraldem I. – proto měl Haakon přízvisko Adalsteinfostre.[2] Ethelstan ho také přivedl ke křesťanské víře.
Poté, co zemřel Harald I., byl norským králem prohlášen Erik Krvavá sekyra, Haakon se však rozhodl s ním o moc nad Norskem bojovat.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]Po svém příjezdu do Norska si Haakon získal podporu majitelů pozemků, kterým slíbil, že zruší zdanění zavedené jeho otcem. Erik Krvavá sekyra brzy přišel o své přívržence a utekl ze země na Orkneje. O vládu nad Norskem ale usilovali také synové Erika Krvavé sekyry. Haakon je několikrát odrazil, zlom však přišel v roce 961.
Erikovi synové nepozorovaně přistáli u Hordaland a Haakona překvapili v jeho rezidenci v Fitjaru. Haakon byl během bitvy u Fitjaru (Slaget ved Fitjar) smrtelně zraněl, přestože Erikovy syny porazil. Pohřbený je v mohyle Håkonshaugen ve vesnici Seim.
Po Haakonově smrti se vládci Norska stali synové Erika Krvavé sekyry, z nichž nejmocnější byl ten nejstarší z přeživších, Harald II. Mimo západní Norsko však neměli příliš velkou moc.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haakon I of Norway na anglické Wikipedii.
- ↑ Haakon I [online]. Dostupné online.
- ↑ Hakon the Good [online]. [cit. 2007-02-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haakon I. Norský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Erik Krvavá sekyra |
|
Norský král 934–961 |
|
Nástupce: Harald II. Norský |
