Hřebenka
| Hřebenka | |
|---|---|
 Tříkřídlá budova usedlosti Hřebenka s kruhovou schodišťovou věží | |
| Účel stavby | |
komerční | |
| Základní informace | |
| Sloh | rané baroko, pak empír |
| Architekt | František Kavalír |
| Přestavba | polovina 17. století; konec 18. století; 1926-1928 |
| Další majitelé | Kateřina Roušová, Kamelové, Maxmilán hrabě z Klebelsbergu, Martin Vlček, František Kavalír |
| Poloha | |
| Adresa | Švédská čp. 107/39 150 00, Praha 5–Smíchov,  Česko |
| Ulice | Švédská |
| Souřadnice | 50°4′28,26″ s. š., 14°23′30,62″ v. d. |
  Hřebenka Hřebenka, Praha | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40351/1-1392 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřebenka je původně předměstská pražská smíchovská usedlost[1] jejíž název pochází ze 16. století. Usedlost vznikla v místě, kde kdysi stával viniční lis, protože se na zdejších jižních svazích tehdy pěstovala vinná réva.[2] [p 1] Viniční lis je doložen v pramenech již roku 1563 a patrně jej nechal tehdy postavit majitel vinice Mikuláš Rauš.[3] Tomu patřil i dům "U Hřebene" v Celetné ulici v centru Prahy.[4] Jiné prameny[2] tvrdí, že nemovitost tehdy vlastnila Kateřina Roušová, které také patřil dům "U hřebene" ve staroměstské Celetné ulici.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V polovině 17. století vlastnila pozemky rodina Kamelů. Byli to Kamelové, kteří nechali na místě viničného lisu vystavět raně barokní dům.[2] [p 2] Ten stál mezi vinicemi a zahradami na svahu orientovaném na jih, byl jednopatrový a v některých místnostech byly malované stropy. V jeho okolí se nacházely chlévy, ovčín a stodola.[2] [p 3] Koncem 18. století vlastnil usedlost Maxmilán říšský hrabě z Klebelsbergu.[4] Tehdy (kolem roku 1800) došlo k přestavbě barokního stavení[3] na letní sídlo v empírové podobě (empírový letohrádek). Velké síně byly rozděleny příčkami. Původní dřevěné malované stropy byly zakryty a zároveň sníženy.[2] V polovině 19. století získala Hřebenku spolu se sousedními usedlostmi Nesypkou a Plátenicí pražská obec. Od obce pak nemovitosti získal (v 80. letech 19. století[3]) Martin Vlček.[2] [p 4] V té době měla usedlost Hřebenka i vlastní vodovod.[p 5] Ten přiváděl kameninovým potrubím vodu z dlouhé sběrné štoly. Jak postupoval čas, vinice a zahrady kolem usedlosti byly rušeny. Koncem 19. století se začaly pozemky usedlosti postupně rozprodávat a využívat jako stavební parcely pro rodinné domy. Ač byla obydlena nájemníky, usedlost postupně chátrala.[2]
V roce 1922 koupil Hřebenku architekt a stavitel František Kavalír. Ten nemovitost v letech 1926 až 1928 zrekonstruoval a komfortně přestavěl v moderním stylu.[2]
Trojkřídlá dvoupatrová budova s vysokou sedlovou střechou a s průčelím, které bylo orientováno severním směrem doznala následující změny:[2]
- původní dřevěné malované záklopové stropy v přízemí a v prvním patře byly opět odkryty;
- došlo k přemístění hlavního schodiště, jehož okna byly osazeny vitrážemi, zhotovenými podle návrhu českého akademického malíře, grafika a ilustrátora Václava Špály;
- na vnitřním vybavení i na sochařské výzdobě (sochařské práce jsou umístěny při vstupu v kolonádě, ale i v obytných prostorech[4]) se podílel sochař, návrhář uměleckořemeslných předmětů a přední představitel dekorativismu profesor Jaroslav Horejc;
- severně od trojkřídlé budovy dal František Kavalír vystavět nový přízemní objekt se dvěma trakty a s podloubím ve tvaru kolonády (objekt sloužil původně jako tržnice pro okolní obyvatele, restaurace s kavárnou a spolkovými místnostmi[4]). Jeho vstupní mříž vyzdobil Jaroslav Horejc šesti alegorickými plastikami.
Po druhé světové válce sídlila v usedlosti Hřebenka zvláštní[3] škola a v 70. letech dvacátého století[3] pak mateřská školka.[5] V současné době (2016) slouží dvoukřídlá přízemní budova ke komerčním účelům (jako prodejna potravin). V hlavní trojkřídlé budově se bydlí a také slouží ke komerčním účelům. Od roku 2007 zde působila Vysoká škola Karla Engliše.[2] Od školního roku 2024/25 v budově našlo své sídlo Gymnázium Paměti národa, které se přestěhovalo z centra Prahy.
Památková ochrana
[editovat | editovat zdroj]Hřebenka je památkou od 3. května 1958.[6] Památkově chráněno (od roku 1964[3]) je:
- Trojkřídlá budova čp. 107 vlastní usedlosti s nádvořím;[6]
- Objekt s kolonádou se vstupním portikem (s mřížovými vraty a s tympanonem s figurální plastickou výplní);[6]
- Altán (s větrníkem ve tvaru figury na střeše altánu);[6]
- Zahrada;[6]
- Busta imperátora (v zahradě na parcele číslo 3365);[6]
- Pozemky parcel číslo 3361, 3364, 3365, 3366, 3367 a 3368.[6]
V usedlosti jsou cenné drobné architektonické a uměleckořemeslné prvky (dlažby, zábradlí, mříže, kování).[6]
- Pam Katalog - Národní památkový ústav
- MonumNet - Informační systém Monum Net Národního památkového ústavu
- MIS - Matainformační systém Státního památkového ústavu.
- Hřebenka
-
Přízemní objekt se dvěma trakty -
Vchod do "hlavní" budovy -
Pohled z nádvoří
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Původní vinice měla rozlohu 17 strychů a jejím předešlým majitelem byl nejspíše Jan Kelecký z Kelče.[3]
- ↑ Ostatně po třicetileté válce byl původní viniční lis zničen.[3]
- ↑ Z barokní podoby usedlosti Hřebenka se dochovalo jižní křídlo s arkádami do vnitřního dvora a malované trámové stropy.[5]
- ↑ Martinu Vlčkovi patřila tehdy i sousední usedlost Nesypka.[3]
- ↑ Zdejší pramen kamencové vody byl údajně léčivý (krční potíže).[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapový list č. II. Dostupné z WWW.
- ↑ a b c d e f g h i j k Městská část Praha 5 - Stručná historie architektury [online]. Klub přátel starého Smíchova, IČO: 27000362, Praha, Na Václavce 1129/4, PSČ 15000, 2010-02-15 [cit. 2016-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; KOŤÁTKO, Jiří. Pražské usedlosti; Hřebenka. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 110, 111.
- ↑ a b c d Usedlost Hřebenka [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-13.
- ↑ a b Smíchov (Hřebenka) [online]. pamatky.praha.eu [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-22]. Identifikátor záznamu 2280274 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEŠTA, Jan. Pražská usedlost Hřebenka. Průzkumy památek. 2007-12-30, roč. XIV, čís. 2, s. 71–88. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.
- Veverka, Přemysl et: (Ivan Matějka, Zdeněk Lukeš, Pavel Vlček a Martin Ebela). Slavné stavby Prahy 5. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Městská část Praha 5, 2005. 223 s. Slavné stavby. ISBN 80-903661-3-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fotografie objektu a jejího blízkého okolí na Wikimedia Commons
