Gostomysl
| Gostomysl | |
|---|---|
| kníže novgorodský (král Holmgardu) | |
 | |
| Doba vlády | 830?–860 |
| Úplné jméno | Gostomysl |
| Náboženství | Slovanské náboženství |
| Narození | 800? ? |
| Úmrtí | 860 Novgorod |
| Pohřben | Veliký Novgorod |
| Předchůdce | Burivoj ?? |
| Nástupce | Rurik |
| Potomci | dcera Umila vnuk Rurik |
| Otec | Burivoj |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gostomysl (rusky Гостомысл) byl legendární vůdce (posadnik) z Novgorodu, který žil v 9. století.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl zaveden do historiografie Vasilijem Tatiščevem, ruským historikem z 18. století. Je spojen se svazkem Severních kmenů, který byl vytvořen v boji proti Varjagům v polovině 9. století a zahrnoval tyto kmeny: Novgorodské (Ilmeňské) Slovany, Křiviče, kmen Merja a Čudy (dnešní Estonci).
Podle Joakimovy kroniky byl Gostomysl zvolen Novgorodskými Slovany jako jejich nejvyšší vládce a za jeho vlády vyhnal z Ruska Varjagy. Jednou měl údajně sen o velikém stromu, který roste z lůna jeho dcery, Umily. Toto bylo interpretováno od pohanských kněží jako proroctví, že její syn se stane velkým vůdcem a bude vládnout velkému území. A skutečně, po období občanských nepokojů, Umilin syn Rurik vystřídal Gostomysla u moci v Novgorodu.
Historici Gerhard Friedrich Müller a Nikolaj Karamzin zpochybnili Tatiščevův příběh a domnívali se, že jméno Gostomysl je výsledkem dezinterpretace dvou slovanských slov – gost' („host“) a mysl' („myšlení“).
I když o Gostomyslově existenci pochybuje většina moderních historiků,[1] jméno není umělého původu, jak se dříve myslelo. Byl skutečně zaznamenán v roce 844, když Ludvík II. Němec porazil a zabil krále Gostomysla[p 1][p 2] z kmene Obodritů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Annales Fuldenses, MGH SS rer. Germ. 7, pp. 35: "DCCCXLIIII. Hludowicus Obodritos defectionem molientes bello perdomuit occiso rege eorum Goztomuizli terramque illorum et populum sibi divinitus subiugatum per duces ordinavit."
- ↑ Annales Xantenses, MGH SS rer. Germ. 13, pp. 13: "DCCCXLIIII. Ibique unus ex regibus eorum interiit, Gestimus nomine, reliqui fidem prebentes veniebant ad eum."
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gostomysl na anglické Wikipedii.
- ↑ DANILEVSKY, Igor. Русская Планета [cit. 2014-11-12]. Dostupné online. (Russian)
- ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy - Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. (Česká historie). S. 84.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gostomysl na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Burivoj ?? |
.svg){kind=small}
|
Kníže novgorodský 830?–860 |
|
Nástupce: Rurik |