Kriviči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kriviči byli východoslovanský kmen sídlící v povodí Dviny, Dněpru a Volhy na západě dnešního Ruska. Vzhledem k tomu, že Kriviči obývali poměrně rozsáhlé území, rozdělili se brzy na menší skupiny podle správních oblastí (např. okolo hradišť Smolensk a Polack, které vznikly v 9. - 10 . století). Sousedili s pobaltskými kmeny Latgalců, Aukštaitů, Jotvínů a jiných (předchůdci dnešních Lotyšů a Litevců) a vzájemně se ovlivňovali.

V průběhu 9. století se Kriviči postupně dostali pod nadvládu Kyjevské Rusi, pouze Polack si vytvořil vlastní knížectví, které si udrželo delší dobu samostatnost. Kriviči se podíleli na etnogenezi Bělorusů. Zprávy o tomto kmeni končí ve druhé polovině 12. století, kdy byl asimilován běloruským etnikem.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WOLF, Josef. Abeceda národů. Praha: Horizont, 1984. 270 s. 40-041-84. Kapitola Krivičové, s. 146. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kriviči na slovenské Wikipedii.