Giuseppe Maria Orlandini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Giuseppe Maria Orlandini
Narození 4. dubna 1676
Florencie
Úmrtí 24. října 1760 (ve věku 84 let)
Florencie
Povolání hudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giuseppe Maria Orlandini (4. dubna 1676 Florencie24. října 1760 tamtéž) byl italský hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Giuseppe Maria Orlandini se narodil ve Florencii 4. dubna 1676 (podle některých pramenů 19. března 1675). Studoval u Domenica Scorpioneho. Jeho prvním veřejně provedeným díle bylo oratorium Il martirio di san Sebastiano (Umučení sv. Šebastána) komponované na zakázku Bratrstva sv. Šebastána a provedené roku 1694 ve Florencii.

Jako operní skladatel debutoval v roce 1706 operou Artaserse komponovanou na libreto Pietra Pariatiho a Apostola Zena. Tehdy jej podporoval Ferdinand Medicejský, korunní princ velkovévodství Toskánska, který byl velkým milovníkem hudby. V roce 1711 se stal kapelníkem orchestru posledního toskánského velkovévody Giana Gastona Medicejského. Opery, které v té době komponoval se hrály s úspěchem nejen ve Florencii, ale i v Římě, Janově, Bologni, Parmě a Modeně. V Bologni se roku 1717 oženil se zpěvačkou Marií Magdalenou Buonaviovou a měl s ní dvě děti. V roce 1719 se stal členem Filharmonické akademie (Accademia Filarmonica di Bologna). Jeho muzikantská pověst překročila hranice Itálie. Jeho díla byla uvedena i v Londýně, Paříži a v Hamburku.

V roce 1732 se vrátil do Florencie a kromě povinností dvorního kapelníka se stal ředitelem kůru florentské katedrály Santa Maria del Fiore. V následujících letech vykonával funkci hudebního kurátora nad všemi florentskými chrámy. V té době také zkomponoval většinu svých oratorií a dále pokračoval ve své operní tvorbě. Jeho posledními jevištními díly se staly opery La Fiammetta (1743) a Lo scialacquatore (1744). Pokračoval v komponování chrámových skladeb a oratorií, ale postupně se s dramatickou tvorbou rozloučil úplně. Jeho posledním oratoriem se stalo oratorium La deposizione dalla croce di Gesù Cristo Signor Nostro komponované sice v roce 1754, ale provedené až v roce jeho smrti, v roce 1760.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana libreta oratoria Giuseppe riconosciuto.

Opere[editovat | editovat zdroj]

  • Artaserse (dramma per musica, libreto Pietro Pariati a Apostolo Zeno, 1706, Livorno)
  • L'amor generoso (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1708, Florencie)
  • L'odio e l'amore (dramma per musica, libreto Matteo Noris, 1709, Janov)
  • La fede tradita e vendicata (dramma per musica, libreto Francesco Silvani, 1709, Janov)
  • Ataulfo re de' Goti, ovvero La forza della virtù (dramma per musica, 1712, Řím)
  • Teuzzone (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1712, Ferrara)
  • Madama Dulcinea e il cuoco del Marchese del Bosco (intermezzo, Marchese Trotti, 1712, Řím)
  • L'innocenza difesa (dramma per musica, libreto Francesco Silvani, 1712, Ferrara)
  • L'amor tirannico (dramma per musica, libreto Domenico Lalli, 1713, Řím)
  • Lisetta e Delfo (intermezzo, 1713, Řím)
  • Bacocco e Serpilla (intermezzo, 1715, Verona)
  • Amore e maestà (tragedia per musica, libreto Antonio Salvi, 1715, Florencie)
  • La pastorella al soglio (dramma per musica, libreto Giulio Cesare Corradi, 1717, Mantova)
  • La virtù al cimento (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1717, Mantova)
  • La Merope (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1717, Bologna)
  • Lucio Papirio (dramma per musica, libreto Antonio Salvi, 1717, Neapol)
  • Antigona (tragedia, libreto Benedetto Pasqualigo, 1718, Benátky)
  • Le amazoni vinte da Ercole (dramma per musica, libreto Antonio Salvi? o Giovanni Francesco Bussani, 1718, Reggio Emilia)
  • Ifigenia in Tauride (tragedia, libreto Benedetto Pasqualigo, 1719, Benátky)
  • Il carceriero di se stesso (dramma per musica, libreto Antonio Salvi, 1720, Teatro Carignano, Turín)
  • Paride (dramma per musica, libreto Francesco Muazzo, 1720, Benátky)
  • Melinda e Tiburzio (intermezzo, 1721, Benátky)
  • Nerone (tragedia per musica, libreto Agostino Piovene, 1721, Benátky)
  • Nino (dramma per musica, libreto Ippolito Zanella, 1722, Řím)
  • Ormisda (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1722, Bologna)
  • L'artigiano gentiluomo (Larinda e Vanesio) (intermezzo, libreto Antonio Salvi, 1722, Florencie)
  • Alessandro Severo (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1723, Milán)
  • L'Oronta (dramma per musica, libreto Claudio Nicola Stampa, 1724, Milán)
  • Berenice (dramma per musica, libreto Benedetto Pasqualigo, 1725, Benátky)
  • Il malato immaginario (Erighetta e Don Chilone) (intermezzo, libreto Antonio Salvi, 1725, Florencie)
  • Un vecchio innamorato (intermezzo, libreto D. Marchi, 1725, Florencie)
  • Didone abbandonata (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, autorství nejisté, 1725, Florencie)
  • Monsieur di Porsugnacchi (Grilletta e Porsugnacco) (intermezzo, 1727, Milán)
  • Berenice (dramma per musica, 1728, Milán)
  • Adelaide (dramma per musica, libreto Antonio Salvi, 1729, Benátky)
  • L'impresario dell'isole Canarie (Dorina e Nibbio) (intermezzo, libreto Pietro Metastasio, 1729, Benátky)
  • Massimiano (dramma per musica, libreto Carlo Goldoni, 1731, Benátky)
  • Grollo e Moschetta (intermezzo, 1732, Benátky)
  • Ifigenia in Aulide (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1732, Florencie)
  • Il marito geloso (Giletta e Ombrone) (intermezzo, 1732, Benátky)
  • Il Temistocle (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1737, Florencie)
  • L'Olimpiade (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1737, Florencie)
  • Le nozze di Perseo e Andromeda (azione drammatica, libreto D. Marchi, 1738, Florencie)
  • Arianna e Teseo (dramma per musica, libreto Pietro Pariati, autorství nejisté ,1739, Florencie)
  • Balbo e Dalisa (intermezzo, libreto Antonio Salvi, 1740, Řím)
  • Venceslao (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, autorství nejisté ,1741, Florencie)
  • Vologeso re de' Parti (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, autorství nejisté ,1742, Florencie)
  • La Fiammetta (commedia per musica, 1743, Florencie)
  • Lo scialacquatore (commedia per musica, 1744, Florencie)

Oratoria[editovat | editovat zdroj]

  • Il martirio di San Sebastiano (libreto A. Ghivizzani, 1694, Florencie)
  • I fanciulli babilonesi (1696, Florencie)
  • La costanza trionfane nel martirio di Santa Lucia (libreto B. Colzi, 1705, Florencie)
  • Sara in Egitto (libreto D. Cavanese, 1708, Florencie)
  • Il figliuol prodigo (libreto B. Pamphili, 1709, Siena)
  • Gli amori infelici di Ammone (libreto Berzini, 1711, Florencie)
  • L'Assalone ovvero L'infedeltà punita (1713, Florencie)
  • Dal trionfo le perdite ovvero Jefte che sagrifica la sua figlia (libreto D. Cavanese, 1716, Florencie)
  • Componimento per musica da cantarsi la notte del Santissimo Natale (libreto G. B. Pontici, 1721, Řím)
  • L'Ester (libreto G. Melani, 1723, Bologna)
  • Giuditta (1726, Castel San Pietro)
  • Jaele (libreto D. Marchi, 1735, Florencie)
  • Assuero (1738, Florencie)
  • Davidde trionfante (G. M. Medici, 1738, Florencie)
  • Il Gioas re di Giuda (libreto Pietro Metastasio, 1744, Florencie)
  • Giuseppe riconosciuto (libreto Pietro Metastasio, 1745, Florencie)
  • Tobia (libreto Apostolo Zeno, 1749, Florencie)
  • Componimento da cantarsi nel venerabile monastero di Santa Apollonia in Florencie (libreto F. Casorri, 1750, Florencie)
  • Isacco figura del redentore (libreto Pietro Metastasio, 1752, Florencie)
  • La deposizione dalla croce di Gesù Cristo Signor Nostro (libreto G. C. Pasquini, 1760, Florencie)

Jiné skladby[editovat | editovat zdroj]

  • La ricreazione spirituale nella musica (canzonetta spirituale, 1730, Bologna)
  • 3 conzonette (1739-40, Florencie)
  • 22 sonate a tre
  • Sinfonia per clavicembalo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]