Ginza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ginza
Poloha
Souřadnice
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Ginza
Ginza
Správa
Vznik1612
Oficiální webwww.ginza.jp
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ginza (japonsky: 銀座) je místní část v okresu Čúó v Tokiu, Leží v západní části čtvrti Čúó-ku[1]. Známá je jako nejluxusnější obchodní oblast s mnoha obchodními centry, butiky, restauracemi a kavárnami. Patří mezi nejluxusnější nákupní destinace na světě. Mnoho vlajkových lodí nejvýznamnějších světových obchodů sídlí v Ginze, především Gucci. Mají zde pobočky i jiné zahraniční společnosti, např. Chanel, Louis Vuitton, Dior, Sony nebo Apple Store.

Budova Wako na Ginze

Je zde tradicí, že každou sobotu a neděli od 12:00 hodin do 17:00 hodin je hlavní ulice, která vede napříč Ginzou, uzavřená pro veškeré dopravní prostředky a stává se z ní pěší zóna. Nachází se tu také divadlo Kabuki-za pro tradiční japonské divadlo kabuki.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve čtvrti Ginza se nachází tři stanice metra a to:

  • Higaši-ginza - staví tu linka metra Hibija soukromé společnosti Tokyo Metro jedoucí jedním směrem na Naka-meguro a druhým do Kita-Sendžu a linka metra Asakusa společnosti Tóei jedoucí jedním směrem do Niši-magome a druhým na Ošiage.
  • Ginza, na níž staví linky metra soukromé společnosti Tokyo Metro Hibija, Ginza a Marunouči. Linka Ginza směřuje jedním směrem na Šibuju a druhým na Asakusu a linka Marunouči směřuje jedním směrem na Ogikubo a druhým na Ikebukuro.
  • Ginza-itčóme, kde staví linka metra Júrakučó soukromé společnosti Tokyo Metro směřující jedním směrem do Wakóši a druhým na Šin-kibu.
Divadlo Kabuki-za

Nedaleko čtvrti je nádraží Júrakučó linky metra Júrakučó a linek vlaků Jamanote a Keihin-Tóhoku společnosti JR East.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ginza na slovenské Wikipedii, 銀座 na japonské Wikipedii a Ginza na anglické Wikipedii.

  1. HOLÝ, Petr. Ginza. Země světa. 1.4.2024, roč. 23, čís. 4, s. 26-31. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]