Metro v Tokiu
Tokijské metro 地下鉄 | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Japonsko |
Město | Tokio |
Dopravce | Tókjó metoro Toei |
Délka sítě | 304,1 km |
Počet linek | 13 |
Počet stanic | 285 |
Počet cestujících | 3,921 miliard / rok (2019)[1] |
Datum otevření | 30. prosince 1927 |
Parametry | |
Rozchod koleje | 1067 mm 1435 mm (Ginza, Marunouči, Toei Asakusa, Toei Óedo) 1372 mm (Toei Šindžuku) |
Přívod proudu | napájecí kolejnice, trolejové vedení |
Napětí | 650 V (napájecí kolej) ss 1500 V (trolej) ss |
Mapa sítě | |
Externí odkazy | |
OpenStreetMap | mapová data |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Metro v Tokiu (japonsky 地下鉄, čikatecu) je vedle Japonských drah (Japan Railways Group neboli JR) nejdůležitějším a nejvyužívanějším dopravním systémem v Tokiu. Je provozováno dvěma subjekty, jedním je stejnojmenná soukromá společnost Tokijské metro (東京メトロ, Tókjó metoro) , druhým pak městský úřad, který spravuje linky známe pod názvem Toei (都営, lit. „provozovaný metropolitním úřadem“).
Tokijské metro (společnost)
[editovat | editovat zdroj]Plným názvem Tokijské metro, akciová společnost (東京地下鉄株式会社, Tókjó Čikatecu Kabušiki-gaiša), Tokijské metro je soukromá společnost vlastněná zčásti japonskou vládou, zčásti městským úřadem. Provozuje celkem 9 linek.
Barva linky | Značka | Číslo linky | Název linky | Japonsky | Trasa | Délka |
---|---|---|---|---|---|---|
Oranžová | G | 3 | Ginza | 銀座線 | Šibuja – Asakusa | 14,3 km |
Červená | M | 4 | Marunouči | 丸ノ内線 | Ogikubo – Ikebukuro | 24,2 km |
m | Marunouči (vedlejší linka) | 丸ノ内線分岐線 | Nakano-sakaue – Hónančó | 3,2 km | ||
Šedá | H | 2 | Hibija | 日比谷線 | Naka-Meguro – Kita-Sendžu | 20,3 km |
Modrá | T | 5 | Tózai | 東西線 | Nakano – Niši-Funabaši | 30,8 km |
Zelená | C | 9 | Čijoda | 千代田線 | Jojogi-uehara – Kita-ajase | 24,0 km |
Žlutá | Y | 8 | Júrakučó | 有楽町線 | Wakóši – Šin-Kiba | 28,3 km |
Fialová | Z | 11 | Hanzómon | 半蔵門線 | Šibuja – Ošiage | 16,8 km |
Smaragdově zelená | N | 7 | Namboku | 南北線 | Meguro – Akabane-iwabuči | 21,3 km |
Hnědá | F | 13 | Fukutošin | 副都心線 | Wakóši - Šibuja | 20,2 km |
Tóei
[editovat | editovat zdroj]Linky Tóei spravuje Tokijský metropolitní úřad pro veřejnou dopravu (東京都交通局, Tókjó-to kócú-kjoku). Jsou celkem čtyři.
Barva na mapě | Značka | Číslo linky | Název linky | Japonsky | Trasa | Délka |
---|---|---|---|---|---|---|
Světle růžová | A | 1 | Toei Asakusa | 都営浅草線 | Niši-magome – Ošiage | 18,3 km |
Tmavě modrá | I | 6 | Toei Mita | 都営三田線 | Širokane-takanawa – Niši-takašimadaira | 24,2 km |
Meguro – Širokane-takanawa, využívá Linku Tokijského metra Namboku | 2,3 km | |||||
Světle zelená | S | 10 | Toei Šindžuku | 都営新宿線 | Šindžuku – Moto-Jawata | 23,5 km |
Tmavě růžová | E | 12 | Toei Óedo | 都営大江戸線 | radiální úsek: Hikarigaoka – Točómae | 12,9 km |
Kruhový úsek: Točómae do Točómae, přes Roppongi a Rjógoku | 27,8 km |
Kromě toho Tokijský metropolitní úřad pro veřejnou dopravu provozuje jedinou tokijskou tramvajovou linku Toden Arakawa (都電荒川), městské autobusy a jednokolejku v zoologické zahradě v Uenu.
Systém přepravy cestujících
[editovat | editovat zdroj]Linky metra a Toei jsou odděleny, stejných tratí využívají výjimečně. Oproti tomu tratí Japonských drah JR využívají obě společnosti poměrně často. Vzniká tak kombinovaný provoz podzemních a nadzemních drah, tzv. „through-service“.
Pokud cestující vlastní předplacenou časovou jízdenku, může využívat bez příplatku služeb obou společností, v opačném případě je nutno koupit si novou jízdenku při přestupu, nebo předem jízdenku přestupní.
Jízdenky se zakupují před vstupem do přepravního prostoru v prodejních automatech, cena se stanovuje podle vzdálenosti, která cestujícího dělí od cílové stanice. Po označení jízdenky cestující vstoupí do přepravního prostoru a do té doby, dokud využívá stejné společnosti, se může do cílové stanice dopravit libovolným způsobem, v libovolném čase (max. 24 hodin). V případě, že z přestupního prostoru vystupuje dále, než určuje cena jízdenky, není turniketem puštěn a zbývající cena se musí doplatit v k tomu účelu určených automatech, nebo u zřízence.
Všeobecně jsou ceny japonské podzemní dopravy relativně vysoké, např. cena za ujetí vzdálenosti tří stanic se v průměru blíží 200 jenům. Na druhou stranu se vedení linek snaží vycházet vstříc cestujícím neovládajícím japonštinu, informace o příští stanici a přestupech jsou tak ve vlacích hlášeny japonsky i anglicky, jména stanic jsou psána nejen znaky, ale i hiraganou a latinkou, automaty na jízdenky mohou být přepnuty do angličtiny, apod.
Japonské metro je známé svou přesností, čistotou a častou frekvencí spojů, avšak chybí noční provoz, poslední vlaky vyráží kolem půlnoci a jezdit začínají kolem páté ráno.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Metro networks worldwide: ridership. Statista [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Tokiu na Wikimedia Commons
- Tokijské metro (anglicky)
- Toei (anglicky)