George Whitefield

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Whitefield
Osobní údaje
Datum narození16. prosince 1714
Místo narozeníGloucester, Království Velké Británie
Datum úmrtí29. září 1770 (ve věku 55 let)
Místo úmrtíNewburyport, Britská Amerika
Místo pohřbeníMassachusetts
Povoláníduchovní, teolog, spisovatel a kazatel
Alma materPembroke College, Oxford
The Crypt School
PodpisPodpis:
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Whitefield (/ˈwɪtfiːld/, také známý jako Whitfield; 27. prosince 1714 – 30. září 1770) byl anglikánský kněz a misionář, který patřil k zakladatelů metodismu a evangelikalismu.[1][2]

Narodil se v Gloucesteru a v roce 1732 se zapsal na Pembroke College na Oxfordské univerzitě. Tam vstoupil do „Svatého klubu“ a poznal bratry Wesleyovy, Johna a Charlese, s nimiž pak později úzce spolupracoval. Po získání bakalářského titulu byl vysvěcen. Okamžitě začal kázat, ale neusadil se v žádné farnosti. Stal se putovním kazatelem a misionářem. V roce 1740 Whitefield odcestoval do Severní Ameriky, kde podnítil řadu lokálních náboženských oživení, která se stala součástí „velkého probuzení“. Jeho metody byly kontroverzní a účastnil se mnoha debat a sporů s dalšími duchovními.

Whitefield získal široké uznání; kázal nejméně 18 000krát asi 10 milionům posluchačů ve Velké Británii a jejích amerických koloniích. Dokázal nadchnout velké publikum pomocí mocné kombinace dramatického projevu, náboženské rétoriky a vlastenectví.[3]

Byl také otrokářem; vlastnil plantáž, na níž pracovali afričtí otroci. Z práce otroků podporoval sirotčince.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Whitefield na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. 
  2. ↑ Heighway 1985, s. 141.
  3. ↑ Scribner 2016.
  4. ↑ KIDD, Thomas S. George Whitefield’s troubled relationship to race and slavery. www.christiancentury.org [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CASHIN, Edward J. Beloved Bethesda: A History of George Whitefield's Home for Boys, 1740–2000. [s.l.]: Mercer University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-86554-722-3. 
  • CHOIŃSKI, Michał. The Rhetoric of the Revival: The Language of the Great Awakening Preachers. [s.l.]: Vandenhoeck & Ruprecht, 2016. Dostupné online. ISBN 978-3-647-56023-6. 
  • DALLIMORE, Arnold A. George Whitefield: The Life and Times of the Great Evangelist of the Eighteenth-Century Revival. Edinburgh or Carlisle: Banner of Truth Trust, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-85151-300-3. 
  • DALLIMORE, Arnold A. George Whitefield: God's Anointed Servant in the Great Revival of the Enlightened Century. Westchester, Illinois: Crossway Books, 2010. ISBN 978-1-4335-1341-1. 
  • GALLI, Mark. 131 Christians Everyone Should Know. Nashville, Tennessee: B&H Publishing Group, 2010. ISBN 978-0-8054-9040-4. Kapitola George Whitefield: Sensational Evangelist of Britain and America, s. 63–66. 
  • HEIGHWAY, Carolyn M. Gloucester: a history and guide. Gloucester: Alan Sutton, 1985. ISBN 0-86299-256-7. 
  • KIDD, Thomas S. George Whitefield: America's Spiritual Founding Father. [s.l.]: Yale University Press, 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-300-18162-3. 
  • KOCH, Philippa. Slavery, Mission, and the Perils of Providence in Eighteenth-Century Christianity: The Writings of Whitefield and the Halle Pietists. Church History. 2015, s. 369–393. ISSN 0009-6407. DOI 10.1017/S0009640715000098. 
  • MACFARLAN, D. The Revivals of the Eighteenth Century: particularly at Cambuslang. Edinburgh: Johnstone and Hunter, 1847. Dostupné online. S. 65. 
  • MAHAFFEY, Jerome. Preaching Politics: The Religious Rhetoric of George Whitefield and the Founding of a New Nation. Waco: Baylor University Press, 2007. ISBN 978-1-932792-88-1. 
  • LAM, George L.; SMITH, Warren H. Two Rival Editions of George Whitefield's Journal, London, 1738. Studies in Philology. 1944, s. 86–93. ISSN 1543-0383. JSTOR 4172646. 
  • MELTON, J. Gordon. Faiths Across Time: 5,000 Years of Religious History [4 Volumes]: 5,000 Years of Religious History. [s.l.]: ABC-CLIO, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-61069-026-3. 
  • PARR, Jessica M. Inventing George Whitefield: Race, Revivalism, and the Making of a Religious Icon. [s.l.]: Univ. Press of Mississippi, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-62674-498-1. 
  • RUTTENBURG, Nancy. George Whitefield, Spectacular Conversion, and the Rise of Democratic Personality. American Literary History. 1993, s. 429–58. ISSN 0896-7148. DOI 10.1093/alh/5.3.429. JSTOR 490000. 
  • SCHLENTHER, Boyd Stanley. Oxford Dictionary of National Biography. Whitefield, George (1714–1770). [s.l.]: Oxford University Press, 2010. DOI 10.1093/ref:odnb/29281. 
  • SCRIBNER, Vaughn. Transatlantic Actors: The Intertwining Stages of George Whitefield and Lewis Hallam Sr., 1739–1756. Journal of Social History. 2016, s. 1–27. ISSN 1527-1897. DOI 10.1093/jsh/shw006. S2CID 147286975. 
  • STEIN, Stephen J. George Whitefield on Slavery: Some New Evidence. Church History. 2009, s. 243–256. ISSN 0009-6407. DOI 10.2307/3163671. JSTOR 3163671. 
  • STOUT, Harry S. The Divine Dramatist: George Whitefield and the Rise of Modern Evangelicalism. [s.l.]: Wm. B. Eerdmans Publishing, 1991. 
  • WESLEY, John. Thoughts Upon Slavery. [s.l.]: R. Hawes, 1774. Dostupné online. 
  • YRIGOYEN, Charles; DAUGHERTY, Ruth A. John Wesley: Holiness of Heart and Life. [s.l.]: Abingdon Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-687-05686-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=George_Whitefield&oldid=23567813“