Generální stavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zahájení jednání generálních stavů

Generální stavy byl legislativní sněm tří francouzských stavů (šlechty, duchovenstva a třetího stavu), který fungoval jako poradní sbor francouzských králů bez výraznějších vlastních pravomocí. Sněm sehrál rozhodující úlohu při vypuknutí Velké francouzské revoluce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky generálních stavů spadají do roku 1302, kdy se vyšší šlechta rozhodla společně prosazovat své zájmy. To vedlo ke vzniku i ostatních stavů. Svolány byly také například roku 1614, kdy měly za úkol řešit náboženské rozpory, rozdělení úřadů a špatnou finanční situaci země.

Stavy byly svolávány a rozpouštěny králem, jednání jednotlivých stavů probíhalo odděleně.

Generální stavy byly také svolány králem Ludvíkem XVI., dne 5. května 1789; tyto volby zástupců generálních stavů se staly počátkem Velké francouzské revoluce. Vedly totiž k tomu, že se třetí stav zorganizoval v Národní shromáždění a, navzdory protestům krále, přizval i stav první a druhý a tím se sněm generálních stavů zanikl ve své původní podobě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Kudrna a kolektiv: Dějiny Francie, Svoboda, Praha 1988
  • Josef Hotmar: Dobrodružství Velké revoluce 1789-1799, Panorama, Praha 1989, ISBN 80-7038-035-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]