Rodinný strom

Rodinný strom na Českém Šternberku

Rodinný strom je grafické zobrazení rodokmenu, vývodu či rozrodu, a to buď v tištěné, malované nebo elektronické podobě. Nejčastěji je zobrazován vývod, který je z uvedených typů genealogických výstupů nejobvyklejší.

S rozvojem využívání moderních technologií při zpracování genealogických výstupů vznikla řada počítačových programů, které umožňují vytištění jednoduchého i komplikovanějšího rodinného stromu. Stále ale při vyhotovení rodinného stromu převažuje kresba nebo malba na papír či plátno nebo tisk do připravených šablon.

Historie

Rodinné stromy se objevují v souvislosti s rozvojem šlechtických rodů, které pociťovaly potřebu zaznamenávat své předky. Důvody byly tři:

1. Potřeba prokázat urozenost a prestiž - Šlechtici se snažili prokázat, že jejich rod je velmi prastarý a jejich předci jsou mimořádné osobnosti. Tato snaha vedla až do takových extrémů, kdy si Karel IV. nechal vymalovat na Karlštejně rodokmen, ve kterém tvrdil, že jeho předci jsou biblický Noe, Saturnus, Jupiter nebo trojští nebo franczští králové, včetně Karla Velikého.
2. Potřeba vyhnout se příbuzenským sňatkům - Protože katolická církev zakazovala sňatky mezi příbuznými "do sedmého kolena" a zároveň se vládci a šlechta brali hodně mezi sebou, museli vědět, kdo je vlastně jejich příbuzný a kdo ne.
3. Reprezentačně-designová záležitost - Výjimkou nejsou bohatě zdobené stromy buď v podobě obrazů nebo fresek na zdech hradů a zámků. V České republice patří mezi jeden z nejznámějších šlechtických rodinných stromů vývod ze 32 předků pro Jiřího ze Šternberka na hradě Český Šternberk. "Rodinný" strom Karla IV. na Karlštejně se nezachoval, existují ale jeho reprodukce.

S úpadkem šlechtických rodů došlo i k omezení vytváření nových rodinných stromů. V současnosti se ale z vlastnictví rodinného stromu stává nový trend, jak ukazují zprávy o nejrůznějších osobnostech uměleckého nebo politického života, který si nechaly vlastní rodinný strom vyhotovit.

Zobrazení

Původně se rodokmen zobrazuje v koruně dubu, kde se zakladatel rodu klade do kořenů nebo na kmen stromu. Z toho vychází i úsloví "zpět ke kořenům". V novějších variantách, a to hlavně u vývodu, se objevuje zobrazení opačné, kdy jsou předci v koruně stromu a výchozí osoba v jeho kořenech.

Literatura

• Hlaváček, Ivan - Kašpar, Jaroslav - Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-X. S. 119–128. 
• Peterka, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. 
• Pohanka, Henry. Sám proti toku času. Liberec: Dialog, 2002. ISBN 80-85843-62-5. 

Související články

• Rodokmen
• Rozrod
• Vývod

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodinný strom na Wikimedia Commons

Portály: Rodina