Přeskočit na obsah

Gabriela Jílková (závodnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bc. Gabriela Jílková
Gabriela před závodem Hankook 12H Brno
Gabriela před závodem Hankook 12H Brno
Narození2. dubna 1995 (29 let)
ObčanstvíČeské
Povoláníautomobilová závodnice
Domovské městoRoztoky u Prahy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriela Jílková alias QuickGabi[1] (* 2. dubna 1995) je česká závodnice,[2] která se stala několikanásobnou vítězkou mistrovství v motokárách.[3] Je první ženou, která vyhrála závod mezinárodního mistrovství České republiky v závodech na okruzích. Dále se může chlubit vítězstvími v závodech Formule Gloria Formule Renault 2.0 a dvěma tituly v GT Winter Series.

Závodní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Gabriela do motokáry usedla poprvé jako pětiletá, závodní kariéru pak zahájila v pouhých sedmi letech a absolvovala tak devět závodních sezon. Asi největším úspěchem bylo třetí místo ve světovém finále a čtyři tituly mistryně České republiky. V motokárách byl rok 2011 ve znamení přestupu do třídy Rok Senior, kde Gabriela skončila pátá v mistrovství České republiky a kvůli termínovým kolizím odjela pouze pět ze sedmi podniků.

Díky soutěži Formula Star, která hledala nové talenty, se dostala k monopostům. Vybral si ji tým Křenek Motorsport, se kterým absolvovala první závodní sezonu na okruzích s formulí Gloria C8F. Gabriela okamžitě slavila další pódiová umístění. Mladá závodnice pokračovala s monopostem Formule Renault 2.0, kde pravidelně bodovala a vítězila v závodech. Během závodu Formule Renault na Rakouském Red Bull Ringu se zapletla po startu do kolize několika vozů, což jí způsobilo zranění v podobě pěti naštípnutých obratlů.[4]

Gabriela se po pár měsících zotavila a pokračovala s Pragou R1 v rámci ESET V4 Cupu. Následovně se přesunula do šampionátu Renault Clio Cup.[5] Gabriela slavila jednotlivá vítězství i zde. Kromě toho testovala i vůz pro Audi TT Cup, formulové monoposty a jiné sportovní vozy.[6][7]

Mladá závodnice musela kvůli finanční situaci na malou chvíli závodění přerušit, ale po dvou letech se v sezóně 2019 vrátila do závodní sedačky s vozem KTM X-Bow GT4.

Nově se věnuje závodům prototypů v Prototype Cupu Germany s monopostem kategorie LMP3 u týmu JVO Racing. Avšak i nadále závodí v kategorii GT4, konkrétně ve francouzském FFSA GT4 pro tým Matmut Évolution ve voze Toyota GR Supra GT4.

Gabriela Jílková v Prototype Cupu Germany 2023

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V anketě Zlatý volant je šestinásobnou držitelkou ceny Elišky Junkové za nejrychlejší ženu v motorsportu.

Gabriela má i svůj vlastní závodní simulátor,[8] který jí pomáhá s přípravou pro reálné závody. Simulátor využívá i pro virtuální závody, kde nejčastěji jezdí iRacing a RaceRoom.[9]

Kromě závodění se věnuje i své jezdecké akademii QuickGabi Academy, která má za cíl rozvíjet závodní dovednosti nových či zkušenějších závodníků.

  1. Král a Enge slaví vítězství v 12H Brno, Jílková překvapila svým výkonem | GPF1 [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  2. SKALOŠ, David. Gabriela Jílková se vrací na závodní okruhy. F1Sport.cz [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  3. Gabriela Jílková bude závodit s elektrickým GT vozem RG Nathalie Race | GPF1 [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  4. Hororová nehoda formulí v Rakousku: Česká kráska skončila v nemocnici!. VIPSport.cz [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  5. Úvodní závod v Mostu se stal kořistí Gabriely Jílkové – České okruhy [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  6. Česká stopa na autosalonu v Ženevě: Novinka nese podpis tuzemské závodnice. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  7. NEKVINDA, Josef. eFORMULE.cz [online]. 2019-03-18 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  8. Bulvar24.cz - online lifestyle magazín, který má smysl číst! [online]. 2019-02-12 [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-24. 
  9. Automotodrom Brno se chystá na českého pilota formule 1 a comeback Gabriely Jílkové v jednom týmu | GPF1 [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]