Futurum (hudební skupina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Futurum (skupina))
Skočit na: Navigace, Hledání
Futurum

Futurum v roce 2009
Základní informace
Původ Československo Brno, Československo
Žánry progresivní rock
Aktivní roky 19831989
od 2005 dodnes
Vydavatelé Supraphon, Panton, Jiří Vaněk, FT Records
Příbuzná témata Progres 2, Stromboli
Web http://www.futurum-brno.com
Současní členové
Roman Dragoun, Miloš Morávek, Emil Kopřiva, Jakub Michálek, Jan Seidl
Dřívější členové
Lubomír Eremiáš, Leopold Dvořáček, Pavel Pelc
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Futurum je brněnská rocková skupina působící v 80. letech 20. století. Obnovena byla roku 2005 a od té doby příležitostně vystupuje. Hlavní postavou v kapele je klávesista a zpěvák Roman Dragoun.

Historie skupiny[editovat | editovat zdroj]

Futurum založili v roce 1983 dva spoluhráči z jiné brněnské skupiny Progres 2, kytarista Miloš Morávek a klávesista Roman Dragoun. Původně se mělo jednat o „vedlejší projekt“, neboť měli napsané skladby, které se nehodily do repertoáru Progres 2.[1] Nakonec ale tuto skupinu zcela opustili, neboť nebyli spokojeni s hranými skladbami, které v té době tvořily rozsáhlé kompozice ovlivněné Pink Floyd.[2] K těmto dvěma muzikantům se přidal ještě kytarista Emil Kopřiva ze Synkop a bubeník Jan Seidl (např. skupina Pumpa), Dragounův kamarád z dětství. Kapela začala vytvářet další skladby ovlivněné skupinami King Crimson, Talking Heads či UK a první koncertní vystoupení odehrála začátkem roku 1984.[3] Šlo o nový program, jehož většina skladeb byla složena Romanem Dragounem. Na koncertním provedení, jež mělo premiéru v Kulturním domě v Brně-Žabovřeskách, pracoval scénograf Vladimír Ambroz, autor loga skupiny a pozdějších obalů desek. Miloš Morávek jako jeden z prvních v Československu používal kytarový syntezátor, Dragoun a Kopřiva byli multiinstrumentalisté. Kopřiva totiž kromě kytary hrál i na baskytaru, Dragoun klávesy střídal rovněž s baskytarou a příležitostně i s kytarou a perkusemi.[2] V roce byla 1984 kromě dvou singlů nahrána a vydána i první deska Futura nazvaná Ostrov Země s texty básnířky Soni Smetanové.

Na konci roku 1984 přišel do skupiny baskytarista Lubomír Eremiáš (* 30. října 1954), v květnu 1985 saxofonista Leopold Dvořáček (* 15. dubna 1956), naopak v červenci téhož roku opustil Futurum kytarista Morávek.[4] V této podobě skupina nahrála začátkem roku 1986 skladbu „Soumrak“ pro sampler Rockový maratón 2.[5] O několik měsíců později vznikla také nahrávka druhého alba Futura, které následujícího roku vyšlo pod názvem Jedinečná šance. Následně ze skupiny odešel Dvořáček. Rok 1988 byl pro kapelu zlomový. Nejprve nahradil Eremiáše na postu baskytaristy Pavel Pelc, přičemž již od roku 1987 vznikaly skladby pro chystané třetí album.[6] Jenže přišel zvrat, Dragoun se Seidlem skupinu opustili a stali se členy pražských Stromboli, kde nahradili Vendulu Kašpárkovou a Klaudia Kryšpína, kteří emigrovali. Po odchodu těchto dvou hudebníků skupina ještě nějaký čas fungovala jako předkapela právě Stromboli, na podzim 1989 ale zanikla.[7] Roku 1994 se skupina objevila na několika koncertech ve složení Roman Dragoun, Jan Seidl, Dirdové, Roman Pokorný, Miroslav Barabáš a Milan Krajíc.

Název Futurum se objevil také na dvou deskách. Poprvé v roce 1991 na eponymním albu Báry Basikové, kde jsou pod jménem Futurum u skladby „Víkend lvích vášní“ uvedeni Roman Dragoun a klávesista Vít Popp.[8] Druhá zmínka je na Dragounově sólovém albu Stín mý krve (1995), na kterém je část doprovodných hudebníků (mj. i bubeník Jan Seidl či kytarista Roman Pokorný) prezentována jako Futurum.

V roce 2005 byla při příležitosti vydání reedice obou alb obnovena koncertní činnost Futura v původní sestavě.[9] Na jaře 2008 byla skupina doplněna o mladého baskytaristu Jakuba Michálka, přičemž v této podobě Futurum dodnes příležitostně vystupuje.[10]

Výročního koncertu Futura v roce 2009 se zúčastnili i bývalí členové skupiny: Leopold Dvořáček (vlevo) a Lubomír Eremiáš (uprostřed)

29. a 30. března 2009 uspořádalo Futurum dvojkoncert k 25 let od založení kapely (opožděně, neboť 25. výročí bylo v roce 2008), na kterém se představili všichni hudebníci, kteří skupinou prošli, doplněni o vokalistky a dechovou sekci.[11] Z této akce byl pořízen zvukový i obrazový záznam, přičemž v prosinci 2009 vyšlo koncertní album 25. narozeniny i stejnojmenné DVD.[12]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Studiová alba[editovat | editovat zdroj]

Ostatní alba[editovat | editovat zdroj]

Singly[editovat | editovat zdroj]

Členové skupiny[editovat | editovat zdroj]

1983–1984 1985–1987(?) 1987(?)–1988
1988 1988–1989 1994
2005–2008 od 2008

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HLADKÁ, Marcela. Progres, Futurum a Bronz řádili na akademické půdě [online]. Rock.sk, 2009-10-11, [cit. 2009-12-22]. Dostupné online.  
  2. a b PRINC, Milan. Historie [online]. Futurum-brno.com, [cit. 2009-12-22]. Dostupné online.  
  3. GRATIAS, Petr. FUTURUM – návrat z minulosti do současnosti [online]. Ponrepo.cz, [cit. 2009-12-22]. Dostupné online.  
  4. MATZNER, Antonín, a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část jmenné – československá scéna. Praha : Supraphon, 1990.  
  5. BALÁK, Miroslav; KYTNAR, Josef. Československý rock na gramofonových deskách: rocková diskografie 1960–1997. Brno : Indies Records, 1998. ISBN 80-902475-0-4. S. 123.   [Dále jen Balák–Kytnar.]
  6. HLADKÁ, Marcela. Rockový večer na Musilce [online]. Rock.sk, 2009-10-27, [cit. 2009-12-22]. Dostupné online.  
  7. ŠVARC, Miroslav. Futurum [online]. Ceskyhudebnislovnik.cz, rev. 2009-02-09, [cit. 2009-12-22]. Dostupné online.  
  8. Balák–Kytnar, s. 124
  9. Setkání po letech [online]. Futurum-brno.com, 2008-04-07, [cit. 2009-12-22]. Dostupné online.  
  10. Co nového v kapele [online]. Futurum-brno.com, 2008-04-07, [cit. 2009-12-22]. Dostupné online.  
  11. Kultovní kapela Futurum slaví 25. narozeniny! - Ale odloženě! [online]. Jmtv.cz, 2009-01-15, [cit. 2009-12-21]. Dostupné online.  
  12. Legendární Futurum oslavilo pětadvacáté narozeniny. K výročí vydalo desku [online]. Idnes.cz, 2009-12-20, [cit. 2009-12-22]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRATIAS, Petr. Decibely nad Brnem. Tři desetiletí hlasité hudby za časů totality. Brno : Nakladatelství JOTA, 2015. 192 s. ISBN 978-80-7462-825-2. S. 119–122.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]