Frýdberk
| Frýdberk | |
|---|---|
 Věž kostela s patrnou původní částí hradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Poloha | |
| Adresa | Žulová,  Česko |
| Souřadnice | 50°18′36,68″ s. š., 17°6′5,25″ v. d. |
  Frýdberk | |
| Další informace | |
| Kód památky | 35158/8-1254 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky kostel svatého Josefa v Žulové) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frýdberk (též Žulová) byl slezský hrad, ležící ve městě Frýdberk – nyní Žulová. Z hradu zbyl především bergfrit, který byl využit jako věž kostela. Kostel včetně hradní věže je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad Frýdberk se zmiňuje poprvé v tzv. Liber fundationis vratislavských biskupů, pocházející z doby biskupa Jindřicha I. z Vrbna (1302–1319). Podle ní u vesnice Sestrechovice vystavěl rytíř Jan z Wüstehube hrad Vridebergk. Rodu Wüstehubů patřilo i území na moravské straně hranice, zejména hrad Kolštejn (Branná), a z nově založeného hradu Frýdberka ovládal celé pohraničí mezi slezským panstvím vratislavských biskupů a Moravou resp. Čechy (Kladskem). Po celou první čtvrtinu 14. století jsou zaznamenány škody působené Janem a Jindřichem Wüstehuby různým církevním institucím ve vratislavské diecézi. Jan Wüstehube držel hrad Frýdberk roku 1325, kdy daroval část svého majetku jako pokání cisterciáckému klášteru v Kamenci (něm. Kamenz, nyní Kamieniec Ząbkowicki v Polsku) za činy svého bratra Jindřicha. Roku 1340 byl však majitelem hradu již Jindřich Haugvic a po něm do roku 1358 jeho synové Hynek a Václav, loupežní rytíři, kteří škodili zejména majetku vratislavského biskupství.
Původní dispozice hradu byla podobná jako např. u blízkého Kaltenštejna nebo Rychlebského hradu: oválné jádro obehnané zdí, volně stojící bergfrit. Polohu hradního paláce lze jen dovozovat; viditelná konstrukce se nezachovala.
Roku 1358 hrad Frýdberk i s rozsáhlým okolním panstvím za vysokou cenu odkoupil vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé, čímž skončila jeho historie jako loupežného hnízda. Hrad se stal významným opěrným bodem biskupů, kteří pro něj jmenovali vždy purkrabího nebo hradního kapitána z místního rytířstva. Zřejmě na počátku husitských válek, za purkrabího Macka Tamfelda, bylo doplněno hradní opevnění (parkán). O tom, zda se jej dotklo ničivé tažení husitského vojska vracejícího se od obléhání Nisy v roce 1428, nejsou přímé zprávy. Za hospodářských potíží v polovině 15. století byl biskup nucen hrad i s okolím zastavit purkrabímu Mikuláši Meynholdovi (1449). Roku 1460 vyměnil Mikulášův syn Hynek zástavu Frýdberka za zástavu hradu Kaltenštejna a města Vidnavy. Již předchozího roku však biskup svěřil Frýdberk jako dědičné léno Mikuláši Kotulínskému z Kotulína. Po něm v držení hradu následovali od roku 1479 jeho synové Jan a Mikuláš (od roku 1504 jen Jan) a v letech 1515–1534 Janův syn Mikuláš. Od jeho vdovy Barbory rozené Schwetlingové odkoupil vratislavský biskup hrad zpět.
Na Frýdberk byli opět dosazováni biskupští purkrabí (prvním z nich byl Barbořin bratr Friedrich Schwetling), ačkoli hrad nebyl plně opraven a spíše chátral. Až koncem 16. století (roku 1582) dal biskup Martin Gerstmann hrad Frýdberk rozsáhle rekonstruovat, jak o tom svědčí pamětní deska, a na věži byly roku 1613 umístěny bicí hodiny. Spíše reprezentační přestavba však nepomohla ochránit hrad za třicetileté války. Hrad byl dobyt a z velké části pobořen švédským a polským vojskem roku 1639. Prostorové okolnosti neumožňovaly jeho přeměnu na moderní pevnost, a hrad proto ztratil na strategickém významu a byl jen provizorně opravován. Po nerealizovaných úvahách o jeho využití jako káznice byl roku 1703 přestavěn na pivovar.
Když byla Žulová koncem 18. století povýšena na město a usilovala o získání farnosti, věnoval roku 1805 vratislavský biskup Josef Kristián František z Hohenlohe hradní pozemek i budovy ke stavbě farního kostela sv. Josefa, který byl postaven v letech 1809–1810. Zachovaný bergfrít byl využit jako kostelní věž, k níž byla přistavěna loď. Ze dvou stran zůstala zachována obvodová zeď jádra hradu, která vymezovala hřbitov. Úřední budova pivovaru s bytem skládka byla přestavěna na faru.
V této podobě slouží kostel dodnes a jedná se o zajímavou raritu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-06]. Identifikátor záznamu 146918 : Kostel sv. Josefa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2.
- KOUŘIL, Pavel; WIHODA, Martin. Wüstehubové. Ďáblovo plémě nebo tvůrcové kulturní krajiny?. Časopis Slezského zemského muzea. 2001, roč. B 50, s. 205–217. ISSN 1211-3131.
- Kouřil, Pavel - Wihoda, Martin : "...Iohannes Witshub fecit castrum nomine Vridebergk..." Die Burg und ihr Hinterland am Beispiel der schlesischen Materie. In: Burgen und Siedlungsstruktur. Nitra, Archeologický ústav SAV v Nitre 2004, s. 105–134.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdberk na Wikimedia Commons - Frýdberk na webu Hrady.cz
- Hrad Frýdberk
