Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský
sasko-altenburský vévoda
Portrét
Narození12. února 1603
Výmar
Úmrtí22. dubna 1669
Altenburg
ManželkyŽofie Alžběta Braniborská
Magdaléna Sibyla Saská
PotomciKristián Sasko-Altenburský
Johana Magdaléna Sasko-Altenburská
Fridrich Vilém III. Sasko-Altenburský
RodWettinové
OtecFridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
MatkaAnna Marie Falcko-Neuburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (12. února 1603, Výmar22. dubna 1669, Altenburg) byl sasko-altenburský vévoda.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší syn sasko-výmarského vévody Fridricha Viléma I. a jeho druhé manželky Anny Marie Falcko-Neuburské. Přišel na svět sedm měsíců po smrti svého otce, který zemřel 7. července 1602.

Krátce po svém narozením zdědil spolu se staršími bratry Sasko-Altenbursko, jehož byli spoluvládci pod opatrovnictvím saských kurfiřtů Kristiána II. a Jana Jiřího I. V roce 1618 dosáhl nejstarší bratr Jan Filip a převzal vládu ve vévodství i poručnictví nad sourozenci.

Na konci roku 1632 už byl ze všech bratrů Fridricha Viléma naživu jen Jan Filip, a tak začali bratři vládnout společně; ve skutečnosti byl ale jediným vládcem Sasko-altenburského vévodství Jan Filip. Fridrich Vilém byl až do konce života svého bratra pouze nominálním vládcem. Jan Filip v roce 1639 zemřel a Fridrich Vilém začal samostatně vládnout.

18. září 1638 se na hradě Altenburg pětatřicetiletý Fridrich Vilém oženil s o třináct let mladší Žofií Alžbětou, jedinou dcerou Kristiána Viléma Braniborského. Žofie zemřela v roce 1650 po dvanácti letech bezdětného manželství.

11. října 1652 se devětačtyřicetiletý vdovec v Drážďanch podruhé oženil s pětatřicetiletou Magdalénou Sibylou, vdovou po dánském korunním princi a nejmladší dcerou svého bývalého regenta Jana Jiřího I. Saského. S ní měl vévoda tři děti:

V roce 1660 Fridrich Vilém získal města Themar a Meiningen. V roce 1664 postavil v Hummelshainu lovecké sídlo a v roce 1665 postavil pro svou manželku Magdalénu Sibylu zvláště krásné vdovské sídlo zvané "Magdalenenstift".

Fridrich Vilém II. zemřel 22. dubna 1669 v Altenburgu ve věku 66 let. Jeho nástupcem se stal jeho jediný přeživší syn Fridrich Vilém III.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jan Saský
 
 
Jan Fridrich I. Saský
 
 
 
 
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
Jan Vilém Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Sibyla Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülich-Bergu
 
 
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Falcko-Simmernský
 
 
Fridrich III. Saský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Bádenská
 
 
Dorotea Zuzana Simmernská
 
 
 
 
 
 
Kazimír Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
 
 
 
 
Zuzana Bavorská
 
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
Ludvík II. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Wolfgang Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
Filip Ludvík Falcko-Neuburský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Anna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Anna Marie Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülich-Bergu
 
 
Anna Klevská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Marie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Wilhelm II, Duke of Saxe-Altenburg na anglické Wikipedii.

  1. Christian von Sachsen-Altenburg, Erbprinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  2. Johanna Magdalene Prinzessin von Sachsen-Altenburg, Herzogin zu Sachsen-Weißenfels. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  3. Johann Adolf I. Herzog zu Sachsen-Weißenfels. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  4. Friedrich Wilhelm Prinz von Sachsen-Altenburg, III. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan Filip
Znak z doby nástupu Sasko-altenburský vévoda
Fridrich Vilém II.
16391669
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich Vilém III.