V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Franz Siegmund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Franz Siegmund

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1869

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1883
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)

Narození 9. dubna 1823
Liberec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. září 1900 (ve věku 77 let)
Liberec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Wilhelm Siegmund starší
strýc Franz Florian Siegmund
bratr Wilhelm Siegmund mladší
syn Franz Siegmund mladší
syn Ernst Siegmund

Franz Siegmund (9. dubna 1823 Liberec[1]11. září 1900 Liberec[2] [3]) byl rakouský a český průmyslový podnikatel německé národnosti a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rozvětvené podnikatelské rodiny. Jeho otec Wilhelm Siegmund starší byl továrníkem, stejně jako strýc Franz Florian Siegmund nebo bratr Wilhelm Siegmund mladší. Franz Siegmund se okolo roku 1840 stal podílníkem v otcově textilní továrně v Liberci a Frýdlantu. Roku 1864 zcela podnik převzal do svého vedení a rozšířil ho. Angažoval se v hospodářském rozvoji Liberecka. V letech 1858–1869 byl viceprezidentem a pak v období let 1869–1882 po jednomyslném zvolení i prezidentem liberecké obchodní a živnostenské komory. Zasazoval se o výstavbu železniční trati z Liberce přes Frýdlant do Německa a společně s dalším regionálním velkopodnikatelem Johannem Liebiegem iniciovali zbudování trati Pardubice - Liberec, zasedal pak v její správní radě, stejně jako ve správních radách dalších železničních společností. Roku 1867 se podílel na založení pojišťovny Concordia a roku 1872 městské Liberecké banky.[3][4] Měl také podíl na vzniku a provozu Společnosti libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích počátkem 70. let 19. století.[5]

Angažoval se ve veřejném životě. Od konce 50. let do roku 1864 zasedal v obecním zastupitelstvu v Liberci.[3] V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Roku 1864 byl dodatečně zvolen na Český zemský sněm.[3] V řádných zemských volbách v lednu 1867 byl na Český zemský sněm zvolen v městské kurii (obvod Liberec).[6] V krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867 v tomto obvodu mandát obhájil.[7] Na mandát rezignoval před zářím 1869.[8][3]

Později zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách roku 1879 za kurii obchodních a živnostenských komor v Liberci. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 4. prosince 1883.[9][3]

Profiloval se jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[10]

Zasedal v porotě pro Světovou výstavu ve Vídni roku 1873. V témže roce byl povýšen do šlechtického stavu.[3]

Podnikáním se zabývali i jeho synové Franz Siegmund mladší a Ernst Siegmund.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Liberec
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Liberec
  3. a b c d e f g h Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Siegmund, Franz d. Ä. von (1823-1900), Industrieller und Politiker, s. 246. (německy) 
  4. Sterbefälle. Bohemia. Září 1900, roč. 73, čís. 252, s. 1. Dostupné online. 
  5. Historie [online]. pivo-konrad.cz [cit. 2013-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/001schuz/s001001.htm
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]