František Koudelka

František Koudelka
Narození	12. srpna 1945 (79 let); Ptení ; Československo
Povolání	sochař, malíř a výtvarník
Webová stránka	www.frantisek-koudelka.cz/kontakt.htm
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

František Koudelka (* 12. srpna 1945, Ptení) je český malíř a sochař.

Školen u akademických malířů Františka Nedvěda a Jiřího Eislera a u akademického sochaře Vratislava Plačka. Od roku 1995 člen výtvarné skupiny Brány (skupina). Od roku 2017 člen výtvarné skupiny Nové sdružení pražských umělců.

Charakter tvorby

František Koudelka se zaměřuje na existenciální výtvarnou tvorbu. Obrazy jsou výtvarně strohé, barevně jednoznačné a myšlenkově hluboké. Zobrazují vnitřní duševní pochody člověka v jednotlivých úsecích jeho života. František Koudelka naplňuje programové prohlášení výtvarného sdružení Brány, jehož je zakládajícím členem, tím, že ve své tvorbě klade maximální důraz na kvalitu tematického, technického a řemeslného ztvárnění uměleckých záměrů. Za desítky let prošel ve své tvorbě několika výtvarnými, ale i životními etapami, které v malé ukázce můžete vidět na jeho webové stránce v galerii, z období posledních dvaceti let.

Jeho výtvarné cykly se v průběhu doby proměňovaly od počátečních momentek z hospodského prostředí, se svébytnými figurami dané doby a projevy, přes společenské dění konce šedesátých a počátku sedmdesátých let s výtvarně pojatými otisky událostí, frustrace za normalizace vyjádřené cyklem dlouhých postav trpících, tápajících a hledajících v omezených místech. V dalším výtvarném cyklu se zaměřil na vnitřní pohled jednotlivců a skupin přátel kolem sebe ve svébytných prostorech jejich existence. Jakýmsi podcyklem byl v devadesátých letech soubor obrazů zachycujících vnitřní prožitek autora ze strahovského koncertu The Rolling Stones.

V následujícím cyklu se zaměřil na duchovní křesťanskou tradici vycházející z jeho vlastního bytí, výtvarně vyjádřenou paralelami na biblická témata, která se v dalším cyklu projevila v obrazech zachycujících fragmenty pražských sakrálních staveb od středověku po současnost, s jejich působením na pozorovatele. Jedním z dalších cyklů je satiricky odlehčené zobrazování celebrit v kontextu se společenským děním a jeho projevy. Dalším podcyklem byly obrazy z plenéru, krajiny moravské Pálavy. Následný cyklus, již více abstraktní, lze chápat jako vlastním věkem poznamenané vyjádření stárnutí autora při rekonstrukci a stěhování do nového domova i ateliéru. Zatím poslední cyklus, i podle vyjádření samotného Františka Koudelky, je jeho snaha výtvarně vyjádřit pojmy cizích slov převážně z filozofických elaborátů. Nevyhýbá se při tom ani žaluziím zakrývajícím pohled do lidské duše. Zdálo by se, že autorova tvorba je ve všech obdobích hloubavá a až příliš vážná, ale v každém období tvořil obrazy a i plastiky s náměty úsměvnými, odlehčenými ba i poťouchlými.

Výstavy

1979 – Praha, Divadelní studio, klub v Michalské
1983-7 – Praha, klub Vinohradského divadla
1984 – Praha, Palác kultury
1984 – Bratislava, Palác kultúry
1985-7 – Šumperk
1989 – Praha, Národní galerie, Klášter sv. Anežky České, sv. Barbora
1991 – Collefero u Říma
1994 – Praha, Vojenské historické muzeum, Schwarzenberský palác
1995 – Praha, Galerie Jednorožec s harfou
1996 – Kladno, Zámecká galerie města Kladna
1997 – Praha, Galerie Chodovská tvrz
1997 – Příbram, Galerie Zámeček
1997 – Praha, City Center
1998 – Liberec, Galerie Studna
1998 – Praha, Galerie Patro
1998 – Hořovice, Zámek
1998 – Praha, Trojský zámek
1998 – Londýn, Galerie THE ART MOVEMENT
1998 – Kladno, Zámecká galerie města Kladna
1999 – Praha, foyer Úřadu pro jadernou bezpečnost
1999 – Praha, Trojský zámek
1999 – Praha, Galerie Nová Síň
1999 – Londýn, Aukční síň Philips
1999 – Praha, Galerie U prstenu
2000 – Praha, Dům pánů z Kunštátu a Poděbrad
2000 – Prostějov, Muzeum Prostějovska
2001 – Londýn, Aukční síň Christie's
2001 – Terezín, Muzeum ghetta
2002 – Liberec, Aukční síň Antikva Nova Praga
2004 – Kladno, Zámecká galerie města Kladna
2005 – Želkovice, Galerie Českého krasu - špejchar
2006 – Kladno, Zámecká galerie města Kladna
2006 – Olomouc, Galerie Mona Lisa
2009 – Praha, Galerie Dolmen
2010 – Praha, Galerie Ledeburských zahrad
2010 – Rakovník, Muzeum T.G.M.
2012 – Beroun, Muzeum Českého krasu
2014 – Hořovice, Galerie Starý zámek
2014 – Vimperk, Zámecká galerie
2015 – Slaný, Vlastivědné muzeum, Galerie muzea
2016 – Praha, Chodovská tvrz, Velká galerie
2017 – Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila
2018 - Praha, Galerie Nová Síň
2018 - Kladno, Galerie Kladenského zámku
2018 - Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila
2019 - Olomouc, Galerie města Olomouc
2019 - Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila
2021 - Praha 5,Galerie "D" Portheimka
2022 - Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila
2023 - Praha, Výstavní síň Antonína Navrátila

Externí odkazy