Přeskočit na obsah

František Roscher

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Rudolf Roscher
František Rudolf Roscher (autoportrét)
František Rudolf Roscher (autoportrét)
Narození4. února 1808
Praha
Úmrtí4. června 1869 (ve věku 61 let)
Praha
Povolánímalíř
PříbuzníFilipina Roscherová[1][2] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Roscher, též František Rudolf Roscher, Franz Xaver Röscher či Rošer (4. února 1808 Praha[3] – 4. června 1869 Praha), byl český malíř, kreslíř a restaurátor.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Narodil se v rodině obchodníka s plátnem Františka (Franze) Roschera a jeho manželky Terezie, rozené Rudolphové, [3]. Kresbě se vyučil u F. K. Wolfa. Vystudoval malířství.[pozn. 1] Často dodával figurální či portrétní kresby do litografického závodu Františka Šíra v Praze. V české ročence na rok 1846 inzeruje, že je portrétista a restaurátor obrazů.[4]

Rodina Františka Roschera se často stěhovala, během třiceti let je zaznamenáno více než 20 bydlišť, převážně na Novém Městě.[5] Okolo roku 1867 vyučoval na pražské Průmyslové řemeslnické škole ozdobnictví, kreslení ornamentální a kreslení vzorků.[6]

Zemřel dne 4. června 1869 na Novém Městě v domě čp. 1325/II ve Školské ulici (tamže byl rodný dům Jaroslava Haška) na vodnatost (Wassersucht), pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[7]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Josefou, rozenou Braunovou (1812–1878) měl čtyři syny – Kamila (* 1833), Františka (* 1835), Josefa (* 1847) a Jana (* 1849) a dvě dcery – Marii (* 1839) a Karolinu (* 1851). Syn Kamil byl akademický malíř, syn František sochař.[5]

Sestra Philipine (28. prosince 1813, Praha – 30. května 1842, Karlovy Vary) byla herečka, zemřela předčasně.[8][9]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Obrazy a fresky

[editovat | editovat zdroj]
  • Portréty
  • Ovce na pastvě [10]
  • Malby (restaurované a domalované) v budově Královské kolegiátní kapituly na Vyšehradě

Kresby

[editovat | editovat zdroj]
  • Svatodušní týden v Praze roku 1848, album 12 kolorovaných litografií revolučních událostí podle kreseb

Františka Roschera do litografie převedli Bedřich (Friedrich) Anděl, Jan Zachariáš Quast a František Šír, vydal František Šír v Praze[11]. Zachycuje chronologicky revoluční události červnového týdne od 10. do 17. června 1848 v Praze. c

  • I. Prwni sraz u jenerálniho komanda w Swatodušnim ponděly w Praze 1848
  • V. W Nowých alejích nedaleko Šlikowého domu: Smrt majora van der Mühlen
  • VI. Barikáda u Technického ústawu
  • VII. Amazonka na barikádě na malém rynečku se stala ikonickým symbolem bojů v Praze v červnu 1848. Autor někdy nebývá při reprodukování uváděn.[12]

XII. Běchowice dne 17. čerwna (Krweprolití w Běchowicích), litografoval Jan Zachariáš Quast.

  • Album veřejných činitelů Rakouské říše, kolorované litografie[13]
  • Sedmašedesátníci (1867) a jiné karikatury[14], jimiž přispíval do deníku Tagesbote aus Böhmen.[15]

Litografie podle kreseb Františka Roschera

[editovat | editovat zdroj]

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Vlastenecké cítění Františka Roschera dokladuje prohlášení, které s příslušníky své rodiny a dalšími osobami zadal v lednu 1861 do Národních listů. Jednalo se o případ, kdy skupina Čechů a slovanských cizinců zpívala o silvestrovské noci 1860 na ulici slovanské písně. Po zakročení policejní hlídky byl jeden muž ze společnosti poraněn, tři byli zatčeni. František Roscher se vůči této šikaně v tisku důrazně ohradil. Mezi účastníky incidentu, kteří prohlášení podepsali, byl i bohemista Jan Gebauer a chorvatský spisovatel August Šenoa.[18]
  • Manželka Josefa, která přežila svého manžela o devět let a vychovala několik dětí, dožila od roku 1876 v městském chudobinci sv. Bartoloměje (ve Vyšehradské ulici, dnešní Ministerstvo spravedlnosti ČR), kde v roce 1878 zemřela.[5][19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Léta studií a podrobnosti nezjištěny, sám se uvádí jako akademický malíř.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ a b Matrika narozených, sv. Havel, 1801-1811, snímek 158 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://books.google.cz/books?id=rrMAAAAAcAAJ&pg=PA714&lpg=PA714&dq=franz+roscher+mMaler&source=bl&ots=sC43L16KX5&sig=ACfU3U15_vcB6daZUMWIZam57bv9qdmuqA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwirpKTJ7_79AhXF_rsIHRVfAJkQ6AF6BQiFARAD#v=onepage&q=franz%20roscher%20mMaler&f=false [Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846, Prag 1845, s.714]
  5. ↑ a b c Soupis pražských obyvatel: Roscher Franz Rudolf [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný, díl 6, s. 1038 [online]. Praha: I. L. Kobr, 1867 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matrika zemřelých, sv. Štěpán 1854-1873, snímek 431 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Matrika narozených, sv. Havel, 1811-1819, snímek 109. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  9. ↑ Matrika zemřelých, Karlovy Vary1835-1862, snímek 76. [s.l.]: Porta fontium Dostupné online. 
  10. ↑ novodobá reprodukce
  11. ↑ Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1814-1848., kolektiv autorů, editor Radim Vondráček, UPM Praha 2008, s. 482-483, ISBN 978-80-86990-45-3
  12. ↑ MACHALICKÝ, Jiří. RECENZE: Výstava pravda vítězí(vá)! Pravda sice opravdu vítězí, ale ne vždycky Zdroj: https://www.lidovky.cz/orientace/kultura/recenze-vystava-pravda-vitezi-va-pravda-sice-opravdu-vitezi-ale-ne-vzdycky.A181116_174032_ln_kultura_jto. www.lidovky.cz [online]. 2018-11-16 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ politici a vojevůdci, například Lajos Kossuth, Strahovská knihovna
  14. ↑ Radim Vondráček (ed).:Litografie aneb kamenopis. Praha 1996, s. 130, 176
  15. ↑ Tagesbote aus Böhmen, zmínka v č. 113 z 24.4.1864, s. 4
  16. ↑ Registr sbírek výtvarného umění: vyhledávání František Roscher [online]. ProMus [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ [1]/
  18. ↑ Zasláno. S. 3. Národní listy [online]. 1861-01-06 [cit. 2021-07-25]. S. 3. Dostupné online. 
  19. ↑ Matrika zemřelých, Nejsv. Trojice v Podskalí, snímek 253 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Roscher&oldid=24021041“