Přeskočit na obsah

Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu
Narození5. července 1718
Londýn
Úmrtí14. června 1794 (ve věku 75 let)
Alma materEtonská kolej
Povolánídiplomat a politik
OceněníPodvazkový řád
ChoťIsabella Seymour-Conway, Countess of Hertford (od 1741)[1][2]
DětiFrancis Seymour-Conway, 2. markýz z Hertfordu[1]
Lord Henry Seymour
Lord Robert Seymour[1]
Hugh Seymour[1]
Lord George Seymour[1]
unknown daughter Seymour-Conway[3]
… více na Wikidatech
RodičeFrancis Seymour-Conway, 1st Baron Conway[1] a Charlotte Shorter[3][1]
PříbuzníHenry Seymour-Conway[1] (sourozenec)
Francis Seymour-Conway, 3. markýz z Hertfordu[1] a Henry Augustus Seymour[3] (vnoučata)
FunkceLord Lieutenant of Warwickshire (1757–1794)
Člen irské Tajné rady
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu (Francis Seymour-Conway, 1st Marquess of Hertford, 1st Earl of Hertford, 1st Earl of Yarmouth, 1st Viscount Beauchamp of Hache, 2nd Baron Conway) (5. července 1718, Londýn, Anglie14. června 1794) byl britský diplomat, dvořan a politik ze šlechtického rodu Seymourů. Během své kariéry byl vyslancem ve Francii, místokrálem v Irsku a dlouholetým nejvyšším komořím. V roce 1756 obdržel Podvazkový řád a v roce 1793 získal titul markýze z Hertfordu. Jeho synové se uplatnili u dvora, v diplomacii, armádě a námořnictvu, zasedali také v Dolní sněmovně. Vytvořili rekord v dlouhé historii britského parlamentu, protože žádné jiné rodině se nepodařilo, aby šest sourozenců zasedalo v Dolní sněmovně.

Pocházel z vedlejší linie vévodů ze Somersetu, narodil se v Londýně jako syn Francise Seymoura, 1. barona Conwaye (1679-1731), který již v roce 1699 přijal jméno Seymour-Conway, po matce Charlotte Shorter byl synovcem dlouholetého premiéra Roberta Walpola. Po otci zdědil titul barona (1731), poté absolvoval kavalírskou cestu po Francii a Itálii, do Sněmovny lordů vstoupil po dosažení zletilosti v roce 1739. V roce 1750 byl povýšen na hraběte z Hertfordu (tento titul užíval již v 16. století Edward Seymour, 1. vévoda ze Somersetu) a v letech 1751-1766 byl lordem komořím Jiřího II. a Jiřího III.. V roce 1755 se měl stát vyslancem v Paříži, ale kvůli neznalosti francouzštiny z tohoto jmenování sešlo. V roce 1756 získal Podvazkový řád.

Nakonec se vyslancem v Paříži stal po skončení sedmileté války (1763-1765), od roku 1763 byl zároveň členem Tajné rady. V letech 1765-1766 byl místokrálem v Irsku, kde vlastnil statky v Ulsteru jako dědictví po rodu Conway a již od roku 1750 byl členem irské Tajné rady. Po návratu z Irska zastával dlouhodobě nejvyšší posty u dvora, byl nejvyšším štolbou (1766) a nejvyšším komořím (1766-1782 a 1783). Po nástupu Pittovy vlády odešel do ústraní a v roce 1793 získal titul markýze z Hertfordu.

V roce 1741 se oženil s Isabelou Fitzroy (1726-1782), dcerou 2. vévody z Graftonu. Z jejich manželství pocházelo třináct dětí, sedm synů a šest dcer. Dcery Anne (1744-1784) a Sarah (1747-1770) se provdaly do přední irské šlechty (1. markýz z Droghedy, 1. markýz z Londonderry), další dcera Frances (1751-1820) měla za manžela předčasně zemřelého dědice vévody z Newcastle, Henryho Pelham-Clintona, hraběte z Lincolnu. Ze synů jediný Edward (1752-1785) byl duchovním, dalších šest synů našlo uplatnění u dvora, v armádě a námořnictvu, všichni také zasedali v Dolní sněmovně (tři z nich byli i poslanci irského parlamentu).

  • Lord Henry Seymour-Conway (1746-1830), dvořan, člen Dolní sněmovny 1766-1784
  • Lord Robert Seymour-Conway (1748-1831), důstojník, člen Dolní sněmovny 1771-1790 a 1794-1820
  • Lord William Seymour-Conway (1759-1837), člen Dolní sněmovny 1783-1796
  • Lord George Seymour-Conway (1763-1848), důstojník, člen Dolní sněmovny 1784-1790 a 1796-1801
  1. a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]