Fosfinové ligandy
Fosfinové ligandy jsou organické sloučeniny odvozené od fosfanu používané jako ligandy, často v homogenní katalýze a organokovové chemii, ale i v jiných odvětvích chemie. Jejich obecný vzorec je PRR'R" (R, R', R" = H, alkyl, aryl...).[1]
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Nejběžnější fosfinové ligandy mají obecný vzorec PR3. Mají tři roviny symetrie na jednotlivých substituentech. Příklady jsou trimethylfosfin a trifenylfosfin. Triarylfosfity jsou obvykle stabilní bílé pevné látky, zatímco trialkylfosfiny jsou bezbarvé kapaliny, které se na vzduchu oxidují na příslušné fosfinoxidy (R3PO). Ligandy mohou být rozděleny do skupin podle síly donoru a sterických efektů, které vyvolávají, což lze určit pomocí Tolmanova elektronového parametru a Tolmanova úhlu. Alkylfosfiny jsou oproti arylfosfinům obecně silnější zásady a lepší σ donory.
Chelatující fosfiny[editovat | editovat zdroj]
Bidentátní fosfiny[editovat | editovat zdroj]
K nejčastěji používaným bidentátním fosfinovým ligandům patří 1,2-bis(difenylfosfino)ethan (dppe) a 1,2-bis(dimethylfosfino)ethan (dmpe), R2PCH2CH2PR2 (R = fenyl nebo methyl).
Tridentátní fosfiny[editovat | editovat zdroj]
Tridentátní fosfinové ligandy bývají označované triphos. Jejich fenylové varianty mají vzorce CH3C(CH2PPh2)3 a PhP(CH2CH2PPh2)2.
Tetradentátní fosfiny[editovat | editovat zdroj]
K tetradentátním fosfinovým ligandům patří například tris[2-(difenylfosfino)ethyl]fosfin (pp3).[2]
Chirální fosfinové ligandy[editovat | editovat zdroj]
Chirální fosfinové ligandy se využívají v asymetrické syntéze, například při asymetrické hydrogenaci. Patří sem mimo jiné chirální difosfiny, ale také P-chirální fosfiny jako je DIPAMP. Příkladem C2-symetrického chirálního ligandu je BINAP, který vytváří chirální komplexy díky atropisomerii.
| sPhos | 
|
SPANphos | 
|
| SEGPHOS | 
|
Triphos | 
|
| Xantphos | 
|
Kwonův fosfin | 
|
| Chiraphos | 
|
duPhos | 
|
| Příklady fosfinových ligandů | |||
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phosphine ligand na anglické Wikipedii.
- ↑ J. H. Downing; M. B. Smith. Phosphorus Ligands. Comprehensive Coordination Chemistry II. 2003, s. 253–296. ISBN 978-0-471-52619-3.
- ↑ C. A. Ghilardi; S. Midollini; L. Sacconi. Reactions of the tripod ligand tris(2-diphenylphosphinoethyl)phosphine with cobalt(II) and nickel(II) salts and sodium borohydride. Structural characterization of a five-coordinate cobalt(I) hydride complex. Inorganic Chemistry. 2002, s. 1790–1795.