Foscariové
| Foscariové | |
|---|---|
 | |
| Země |  Benátská republika |
| Tituly | patriciové, hrabata, benátská dóžata |
| Rok založení | 9. století |
| Konec vlády | 15. století |
| Současná hlava | rod vymřel |
| Větve rodu | - |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Foscariové (italsky Foscari, výsl. s přízvukem na první slabice – Fòscari) byli starobylý benátský patricijský rod.
Historie[editovat | editovat zdroj]
_Portrait_of_the_Venecian_doge_Francesco_Foscari_by_Lazzaro_Bastiani_-_Correr_Museum.jpg)
Dle tradice měli Foscariové pocházet z obce Zelarino poblíž Mestre a do Benátek přišli v 9. století (snad roku 882[1]). S jistotou lze jejich příjmení doložit poprvé roku 960[2].
Rod zbohatl na obchodě se zámořskými koloniemi ve 13. století, společně s benátskou rodinou Navagerů z Lemnu.[3] Již od 12. století vlastnili majetky na území Trevisa (oblast východně od Mestre, mezi Campaltem a Tesserou), což bylo v době, kdy se majetky benátských rodin obvykle nacházely v mezích vévodství, zcela výjimečné. V této souvislosti také roku 1331 český král Jan Lucemburský povýšil Nicolò Foscariho do hraběcího stavu (conte di Zelarino e Noventa).[3][4]
Svého vrcholu rod dosáhl v době kolem roku 1423, kdy byl Francesco Foscari zvolen benátským dóžetem.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
- Ca' Foscari, gotický palác v Benátkách, dnes sídlo Benátské univerzity Ca' Foscariho
- Villa Foscari zvaná La Malcontenta, v obci Malcontenta di Mira, benátská vila villa veneta, dílo architekta Andrea Palladio
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dizionario storico-portatile di tutte le venete patrizie famiglie. [s.l.]: [s.n.], 1780. Dostupné online. S. 74–75.
- ↑ TASSINI, Giuseppe. Curiosità Veneziane. Svazek Vol. 1. Venezia: [s.n.], 2009. 266 s. ISBN 978-88-6495-062-4.
- ↑ a b Fóscari - Treccani.
- ↑ Il feudo di Zelarino, 1331-1858. Venezia: [s.n.], 2010. S. 139–140.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Foscariové na Wikimedia Commons
