Přeskočit na obsah

Fjodor Konstantinov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fjodor Konstantinov
Celé jménoFjodor Konstantinov
Narození21. února 1901
Ruské impérium Nižněnovgorodská oblast (tehdy Nižněnovgorodská gubernie), Ruské impérium
Úmrtí8. prosince 1991 (ve věku 90 let)
Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz
Škola/tradiceMarxismus-leninismus
Alma materInstitut Rudých profesorů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fjodor Vasiljevič Konstantinov (rusky Фёдор Васильевич Константинов; 2.jul./21. února 1901, Nižněnovgorodská oblast8. prosince 1991 Moskva) byl sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog, zakladatel a od roku 1971 prezident Filosofické společnosti SSSR.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rolnické rodiny. V roce 1932 vystudoval filozofii v Ústavu rudé profesury, jenž měl vychovávat novou sovětskou inteligenci. Tři roky později již obdržel hodnost profesora.[1] V letech 1932–1933 působil jako vědecký pracovník Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSSS. V roce 1953 se stal členem-korespondentem Akademie věd SSSR, od roku 1964 řádným členem. V letech 1953-54 byl vedoucím Katedry dialektického a historického materialismu Filozofické fakulty Moskevské státní univerzity. V letech 1954–55 byl rektorem Akademie sociálních věd při Ústředním výboru KSSS. Od roku 1962 do 1967 zastával úřad ředitele Filosofického ústavu Akademie věd SSSR, pak tam pracoval jako vědecký pracovník.

Fjodor Konstantinov byl nositelem mnoha sovětských a zahraničních vyznamenání. Roku 1982 byl vyznamenán zlatou medailí Československé akademie věd „Za zásluhy o vědu a lidstvo“. V roce 1971 získal bulharský „Řád Cyrila a Metoděje“ 1. stupně. Za vynikající práci byl vyznamenán dvěma řady rudé hvězdy (1943, 1945) a řádem Rudého praporu práce (1967). Za svůj velký podíl na rozvoji filosofické vědy a na boji proti buržoazním idejím a buržoaznímu světovému názoru, za svou věrnost marxismu-leninismu, bojovnou stranickost, nesmiřitelnost k buržoazní filosofii a idealismu, stejně tak jako i za jinou kulturní činnost a svůj přínos do pokrokové kultury socialistických zemí, třikrát dostal Leninův řád (1961, 1975, 1981), řád Říjnové revoluce (1971) a řadu dalších odměn.

Fjodor Konstantinov připravil učebnici dialektického a historického materialismu, která za socialismu hrála značnou úlohu v ideové výchově mláděže socialistických zemí.[2]

Překlady do češtiny
  • KONSTANTINOV, Fedor, a autorský kolektiv v tomto složení: T. I. Ojzerman, A. G. Spirkin, Ch. N. Momdžjan, M. N. Rudkevič aj. Marxisticko-leninská filosofie : Učebnice. Překlad z rus. orig. Osnovy marksistsko-leninskoj filosofii: Václava Steindlová a R. Steindl. 2., přeprac. vyd.. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 466, [2] s. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. (rusky) Козлова Л. А. «Без защиты диссертации...»: статусная организация общественных наук в СССР, 1933—1935 годы Archivováno 3. 6. 2013 na Wayback Machine. // Наука. Интернет. Россия
  2. МИТИН, Марк Борисович. Развитие марксистской философской науки в СССР. Вестник Российской академии наук. 1978, čís. 4, s. 65. Информация о статье. Dostupné online [cit. 2014-07-18]. (rusky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fjodor Konstantinov