Filip Křížek
| Filip Křížek | |
|---|---|
 Filip Křížek (1898) | |
| Narození | 6. února 1857 Smíchov |
| Úmrtí | 6. května 1931 (ve věku 74 let) Smíchov |
| Zaměstnavatelé | Filip Křížek a syn |
| Děti | Jaroslav Křížek |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Filip Křížek (6. února 1857 Smíchov – 6. května 1931 Praha[1]) byl český podnikatel a komunální politik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do rodiny truhlářského mistra a křesťansky (protestantsky) zakořeněné rodiny. Jakmile dokončil školní vzdělávání, nastoupil do učení u svého otce. Po absolvování průmyslové školy a studijních pobytech v zahraničí převzal roku 1886 od svého otce jeho dílnu. Zmodernizoval ji nově pořízenými stroji a posléze vybudoval závod vlastní.[2][3]
Na počátku 20. století zastával post ve smíchovské městské radě,[4] který tehdy tvořil samostatnou obec na pražském předměstí.[5] Patřil rovněž mezi členy smíchovského evangelického sboru, pro který se mu podařilo k bohoslužebným účelům zajistit místnost ve škole v někdejší Komenského ulici.[2] Poté prostřednictvím smíchovské městské rady zajistit prostor ke konání bohoslužeb v nově vybudovaném objektu gymnázia Na Zatlance.[6] Když se po vzniku Československa sbor i nadále rozrůstal a sbor začal uvažovat o postavení vlastního kostela, angažoval se Křížek v přípravných pracích.[2] Ve sboru rovněž zastával pozici kurátora.[7]
Křížkův pohřeb se konal 9. května 1931 na obecním smíchovském hřbitově. Pobožnost vykonali senior Pražského seniorátu Stanislav Čapek a smíchovský farář Alois Bílý, za sborové staršovstvo promluvil Josef Soukup.[2]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Křížek měl za manželku Alžbětu, dívčím příjmením Hudcovou. Do manželství se narodily celkem čtyři děti, a sice nejprve dvě dcery (Marie a Jindra) a poté dva synové (Jaroslav a Vladimír).[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské církve evangelické na Smíchově, sign. ESM Z1, s. 35
- ↑ a b c d BÍLÝ, Alois. Filip Křížek. Český bratr. 1931, roč. 8, čís. 6, s. 184. Dostupné online.
- ↑ KŘÍŽEK, Filip. Rozpočty stavebních prací truhlářských. Praha: Obranná jednota živnostníků truhlářských a společenstva truhlářů v Praze, Karlíně a Smíchově, 1907. 32 s. Dostupné online. Kapitola Úvod, s. 4.
- ↑ ŠKODA, Eduard. Pražské svatyně: kostely, kaple, synagogy, církevní sbory a modlitebny od úsvitu křesťanství na práh 21. století. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 287 s. ISBN 80-7277-098-5. Kapitola Českobratrská modlitebna Na Zatlance, s. 25.
- ↑ HOMOLOVÁ, Marie; WEBEROVÁ, Lenka. Praha přes noc pořádně vyrostla. V roce 1922 získala 37 nových bratříčků. iDNES.cz [online]. 2018-01-01 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠKODA, Eduard. Pražské svatyně: kostely, kaple, synagogy, církevní sbory a modlitebny od úsvitu křesťanství na práh 21. století. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 287 s. ISBN 80-7277-098-5. Kapitola Českobratrský sbor J. A. Komenského na Smíchově, s. 25.
- ↑ VOBROVÁ, Žofie. O potřebě přestavovat chrám a o symbolech a řeči protestantské architektury. Alfa a Omega. Červen 2016, čís. 78, s. 18. Dostupné online.
- ↑ KŘÍŽEK, Michal. Můj strýček Vladimír Vand. Praha: Michal Křížek, 2012. Dostupné online. Kapitola Předci Jindřišky Vandové, roz. Křížkové, s. 43.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Křížek na Wikimedia Commons
