Fernande Olivier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fernande Olivier
Rodné jménoAmélie Lang
Narození6. června 1881
Paříž
FrancieFrancie Francie
Úmrtí29. ledna 1966 (ve věku 84 let)
Neuilly-sur-Seine
FrancieFrancie Francie
Povolánímodelka
Partner(ka)Pablo Picasso (1904–1912)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fernande Olivier rozená Amélie Lang (6. července 1881 Paříž26. ledna 1966 Neuilly-sur-Seine) byla francouzská modelka. Vešla ve známost jako modelka, která pózovala pro Pabla Picassa a vztah s ním. Picasso namaloval přes 60 jejích portrétů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nemanželské dítě ze vztahu své matky s ženatým mužem. Vychovala ji teta se strýcem, kteří se pokusili pro ni domluvit sňatek. Místo toho, Olivier utekla a provdala se za muže, který jí týral. V roce 1900, když jí bylo 19 let, manžela opustila bez formálního rozvodu a přestěhovala se do Paříže. Změnila si jméno, aby ji manžel nemohl najít. Rychle si našla práci jako modelka pro umělce. Byla stálicí v kruhu přátel spisovatele Guillauma Apollinairea, kde se seznámila s Paulem Léautaudem, Keesem van Dongenem a Edmondem-Marie Poullainem. Zejména Van Dongen ji maloval vícekrát.[1]

Vztah s Picassem[editovat | editovat zdroj]

Picassa potkala v Bateau-Lavoir v roce 1904[2] a následující rok spolu začali žít. Jejich vztah trval sedm let a charakterizoval jej temperament. Oba byli žárliví milenci a jejich vášeň někdy vyeskalovala až k násilí. Některé mezi nejvýznamnějšími díly Picassova kubistického období v letech 1907–1909, byly inspirovány Olivier – např. Hlava ženy (Fernande).[3][4] Picasso později uvedl, že podle ní byla vytvořena jedna z postav obrazu Avignonské slečny.[2]

V dubnu 1907 Olivier v místním sirotčinci adoptovala 13letou dívku Raymonde.[5][6] Malá rodina dlouho nevydržela. Poté co Olivier objevila Picassovy explicitní kresby Raymonde, poslala dívku zpátky do sirotčince. Později se ve svých memoárech o dívce vůbec nezmínila.[7]

Když Picasso konečně dosáhl úspěchu jako umělec, začal o Fernande ztrácet zájem, protože mu připomínala těžké časy. Nakonec se rozešli v roce 1912, čímž Olivier přišla o způsob života, na který si uvykla. Neměla ani žádný právní nárok na Picassův majetek, protože byla oficiálně stále provdána za svého manžela. Aby se uživila, brala různé práce, od pokladní v řeznictví až k prodavačce ve starožitnictví. Finanční příjem si zlepšovala také dáváním lekcí kresby.

Po dvaceti letech od jejího vztahu s Picassem, napsala memoáry o jejich společném životě. Picasso byl tehdy již slavný umělec své doby a publikace memoárů slibovala komerční potenciál. Titul Picasso et ses amis (Picasso a jeho přátelé), byl publikován v roce 1930 ve formě seriálu na pokračování v belgickém deníku Le Soir, a to i přes Picassův silný odpor. Picasso najal právníky, aby publikaci zastavil, a tak vyšlo pouze 6 dílů. Platba, kterou Olivier získala jí pomohla vylepšit životní styl, ale zakrátko peníze utratila.

Když v roce 1956 ohluchla a trpěla artritidou, přemluvila Picassa, aby jí platil malou penzi výměnou za slib, že nebude nic dalšího publikovat o jejich vztahu, dokud bude jeden z nich naživu. Zemřela v roce 1966 a Picasso v roce 1973. Memoáry byly kompletně publikovány v roce 1988.

Ve svém Journal (Deník) Olivier popsal Paul Léautaud. Guillaume Apollinaire měl také aférku s Olivier. Fernande Olivier figuruje také v knize Gertrude Steinové The Autobiography of Alice B Toklas (Autobiografie Alice B. Toklasové).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fernande Olivier na anglické Wikipedii.

  1. WALTHER, Ingo. Masterpieces of Western Art: a History of Art in 900 Individual Studies from the Gothic to the Present Day. Cologne: Taschen, 2002. ISBN 978-3-8228-1825-1. S. 564. 
  2. a b Marie-Laure Bernadac; ANDROULA MICHAEL. Picasso - Propos sur l'art. [s.l.]: Éditions Gallimard, 1998. (Art et artistes). ISBN 2-07-074698-4. S. 60–61. (francouzsky) 
  3. JONES, Jonathan. Head of a Woman (Fernande), Picasso (1909). The Guardian. London: 16 July 2002. Dostupné online [cit. 27 October 2010]. 
  4. Tate Collection: Head of a Woman (Fernande) by Pablo Picasso [online]. [cit. 2010-10-27]. Dostupné online. 
  5. FRANCK, Dan. Bohemian Paris. New York: Grove Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-8021-3997-3. S. 75–76. 
  6. Artwork Details: Bust of a Girl (Raymonde) [online]. May 1907 [cit. 2010-10-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. MILLER, Arthur. Einstein, Picasso. New York: Basic Books, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-465-01860-4.