Farská kyselka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Farská kyselka
V červnu 2019
V červnu 2019
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Obec Mariánské Lázně
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Teplota 7,1 °C (1975)[1]
Vydatnost 20 l/min (2019) [2]
Mineralizace 440 mg/l[3]
Obsah CO2 2750 mg/l[3]
Ostatní
Typ slabě mineralizovaná studená kyselka[4]
Nadm. výška 767[5] m n. m.
Přístupnost volně přístupná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen nad bývalou výletní restaurací a penzionem Nimrod v oblasti vývěrů minerálních vod v okolí Mariánských Lázníokrese ChebKarlovarském kraji.

Pohled na vývěr

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno získala kyselka podle názvu lesa, který v minulosti patřil zdejší faře se sídlem v nedalekém Rájově.[6][7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Pramen se nachází ve Slavkovském lese v prameništi Mnichovského potoka asi 4,5 km severně od Mariánských Lázní. Vyvěrá v nadmořské výšce 767 m a je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les. Pramen je jímán mělkou studnou, kde přebytek vody odtéká strouhou zabarvenou od solí železa obsažených v kyselce. Kyselka patří bezesporu k nejchutnějším v okolí Mariánských Lázní.[5][8]

Podloží tvoří horniny mariánskolázeňského metabazitového komplexu, největšího tělesa metamorfovaných bazických hornin v celém Českém masivu. Po zlomových liniích ve skalním masivu zde na povrch pronikají minerální vody a plyny, jako dozvuky třetihorní a místy ještě čtvrtohorní sopečné činnosti.[9] Asi 100 metrů západně od Farské kyselky byly v odvodňovacím příkopu v lese pozorovány další drobné vývěry minerálky a plynů.[10] Nejvýrazněji se tyto geologické projevy vyskytují v přírodní rezervaci Smraďoch, asi 500 m jihozápadně od Farské kyselky.

V jezírku, do kterého minerální voda odtéká, žije zajímavá endemická rozsivka Pinnularia ferophila. Ta se dokázala přizpůsobit železem bohatému prostředí minerálních vývěrů a až do roku 2007 bylo jezírko u pramene jediným známým místem výskytu této rozsivky na světě. Později byl výskyt této rozsivky potvrzen ve Slatinné kyselce u Číhané a v Kyseleckém hamru.[8][11]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní dřevěný altán nad pramenem byl postaven okolo roku 1896, vyzděná čtvercová šachta s osmibokou dřevěnou obrubou pochází z počátku mariánskolázeňského lázeňství. Již v roce 1909 se uvažovalo o přivedení do Mariánských Lázní a využití Farské kyselky k uhličitým koupelím. Novější snahy se datují do 80. let 20. století, záměry však nebyly realizovány. V roce 2011 byl opraven altán, poblíž postaven malý přístřešek pro turisty. Minerálku je možné ochutnat na místě vývěru. Voda z Farské kyselky odtéká do malého okrově zbarveného jezírka.[8]

Vlastnosti a složení[editovat | editovat zdroj]

Teplota pramene je poměrně stálá, pohybuje se okolo 7 °C, celková mineralizace je dost nízká, činí přibližně 440 mg/litr.[1] Obsah rozpuštěného oxidu uhličitého je naopak vysoký a dosahuje 2 300 až 2 750 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah hořčíku (Mg) v hodnotě 51,7 mg/litr.[2] Hodnota pH je 5,5.[1] Vydatnost je dosti vysoká, podle měření z března 2019 činí 20 litrů/min.[2]

Přístupnost[editovat | editovat zdroj]

Okolo Farské kyselky prochází po upravené lesní cestě červeně a modře značená turistická stezka. Na okraji lesa je vedle silnice u začátku naučné stezky Smraďoch malé parkoviště. Vzdálenost od parkoviště k altánu Farské kyselky je necelých 800 metrů.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Tabulka základních údajů o výskytech různých typů minerálních vod, s. 248. 
  2. a b c Farská kyselka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  3. a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 276. 
  4. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
  5. a b Naučná stezka Smraďoch a minerální pramen Farská kyselka [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  6. MILOTA,, Jiří; BARTOŠ,, Jaromír. Průvodce po minerálních pramenech.. Mariánské Lázně: Český svaz ochránců přírody, 2009. 
  7. JAŠA, Luděk. Farská kyselka [online]. 2009 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  8. a b c TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 6 – V srdci Slavkovského lesa. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. S. 9-10. 
  9. MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 114. 
  10. MAŠÁT, Vladimír. Farská kyselka. Časopis Arnika. 1980, čís. 17, s. 160-161. 
  11. TÁJEK, Přemysl. Nové nálezy vzácné endemické rozsivky Pinnularia ferrophila. Časopis Arnika. 2017, čís. 2, s. 30-31. 
  12. Mapy.cz [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]