Fara a škola u svatého Michala V Jirchářích
| Fara a škola u svatého Michala V Jirchářích | |
|---|---|
 Fara a bývalá škola u sv. Michala V Jirchářích | |
| Účel stavby | |
farní úřad a obytný dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický renesanční klasicistní |
| Architekti | anonymové Josef Maličký |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 16. století, 1860–1868 |
| Stavitel | anonymové Josef Liebl |
| Poloha | |
| Adresa | V Jirchářích čp.152/II, 120 00 Praha 2 Nové Město,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′47,72″ s. š., 14°25′2,89″ v. d. |
  Praha | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fara a bývalá škola u svatého Michala V Jirchářích je dvoukřídlá původem gotická budova čp. 152/II v ulici V Jirchářích 14, před kostelem sv. Michala v Jirchářích v Praze na Novém Městě. Od roku 1958 je chráněná jako jediná kulturní památka.[1]
Historie a architektura
[editovat | editovat zdroj]Dům proti kostelu sv. Michala náležel k osadě Opatovice (také Jircháře či Smradaře), která byla založena kladrubskými benediktiny roku 1115 a nazvána podle zdejšího dvorce kláštera benediktinů z Opatovic.
Po založení Nového Města pražského v roce 1348 byla vesnice k nové lokaci připojena. Zůstalo v ní předlokační rozdělení, v němž škola svatého Michala od roku 1377 náležela do Černé ulice, zatímco další domy byly podle pomocného označení v První, Druhé a Třetí Jirchářské ulici.[2] Místopis je až do konce 14. století nejasný, nejstarší dochované sklepy jsou gotické ze 14. století.[3]
Škola sídlila původně v jednom z pěti domků, podle Tomka pod čp. 153/a, zatímco 153/b, c, d, e byly v letech 1377–1429 obydleny řemeslníky.[4] Tuto lokalitu již nelze ověřit, v roce 1841 na ní byl postaven klasicistní bohoslovecký seminář a po posledních úpravách z roku 1992 je sídlem Synodní rady českobratrské církve evangelické.[5]
Podle většiny údajů škola byla v domě čp. 152/14, zatímco fara v domě čp. 153/13. Později došlo k rozdělení škol na německou evangelickou a českou katolickou.[6]
V berní rule z roku 1641 byl evidován objekt školy pod čp. 152a, náležející k záduší sv. Michala V Jirchářích.[7]
Mezi dvojdomkem školy s farou a kostelem byl až do závěru 18. století jednak farní hřbitov, zrušený i s farou za Josefa II., a dále zahrada. Oba pozemky zůstaly až do počátku 19. století nezastavěné, jak dokládá Jüttnerův plán Prahy z let 1812–1816. V letech 1816–1842 byl k domům přistavěn zadní (dvorní) trakt. Historizující podobu průčelí obou objektů vytvořil architekt Josef Maličký v letech 1860–1868. V téže době byly adaptovány také interiéry.
Osobnosti a žáci školy
[editovat | editovat zdroj]Počet žáků školy značně kolísal, byl srovnatelný s ostatními pražskými farními školami, například školou u sv. Jindřicha, ve druhé polovině 16. století od pouhých 2 do 10. Mezi významné žáky v roce 1569 patřil Jan Šturm z Greyfenberka.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Památkový katalog bývalé funkce budov nerozlišuje
- ↑ TOMEK Václav Vladivoj, Základy starého místopisu pražského II, Nové Město. Praha 1870, s. 97-103
- ↑ BAŤKOVÁ 1998, s. 241
- ↑ TOMEK II, 1870, s. 97-98: švec, uhlíř, rybář a další
- ↑ BAŤKOVÁ, 1998, s. 242
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1903. 898 s. ISBN 80-7106-132-8. S. 66–67.
- ↑ LÍVA, Václav, Berní rula 3. Pražská města. Praha 1949, s. 67
- ↑ WINTER 1901, s.784.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMEK, Václav Vladivoj: Dějepis města Prahy, II.díl, 2. vyd. Praha 1892, s.
- WINTER, Zikmund: Život a učení na partikulárních školách v Čechách v XV. a XVI. století. Praha 1901, s. 228
- BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad a Vinohrady. Praha : Academia, 1998: s.241-242