Fanes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fanes
Fanes na obrázku z 16. století, jehož autorem je Francesco de' Rossi
Fanes na obrázku z 16. století, jehož autorem
je Francesco de' Rossi
Symbolyhad
PartnerkaNyx
RodičeChronos a Ananké nebo Nyx
SourozenciChaos, Moiry a Hóry
Římský ekvivalentCupido, Amor
Řecký ekvivalentErós
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fanes (řecky Φανής, Phanês, latinsky Phanes, tzn. „světlý“) je starověké primární božstvo, které bylo mystickou orfickou tradicí odvozeno od Eróta, řeckého boha lásky. Byl rovněž označován jako Éros (řecky Ἔρως, „láska“), dále také Protogonus (či Protogenus, řecky Πρωτογόνος, Prôtogonos, „prvorozený“), Metis a Erikepaios (Ἠρικαπαῖος / Ἠρικεπαῖος, Êrikepaios, latinsky Ericepaeus). Lze jej tedy považovat za orfický ekvivalent jak řeckého Eróta, tak římského Cupida/Amora. Fanes byl orfiky považován za prvotního Eróta, jako jeho počáteční podoba. Je tedy de facto orfickým rozšířením staršího mytologického konceptu, který ovšem zcela nenahradil, ale byl pouze tradován mezi stoupenci orfismu.

Na rozdíl od původního Eróta byl Fanes ve starořecké mystické tradici orfiků interpretován jako prvopočáteční bůh stvoření, světla a obrody života a prvotní vládce všech bohů. V orfických mýtech vystupuje Éros-Fanes jako bytost obojího pohlaví (hermafrodit), která stvořila zemi, oblohu, Slunce. Má mít údajně čtyři hlavy a někdy řvát jako lev, bučet jako býk, syčet jako had nebo bečet jako beran. Byl běžně zpodobňován jako mladík se zlatými křídly a obklopován znameními zvěrokruhu. Občas je také zobrazován jako slepec nebo se zavázanýma očima.

Kresba kosmického vejce od Jacoba Bryanta (1774)

Zrodil se z kosmického stříbrného vejce vytvořeného bohem času Chronem a bohyní Ananké (nebo Nyx). Nyx jej nazvala Protogenem („provorozeným“). Nyx je zosobněním noci a Fanes stvořitelem dne. Fanes se stal vládcem bohů, ale později předal své žezlo Úranovi, po němž převzal vládu Kronos a po něm pak Zeus.

Uspořádání orfické kosmogonie se v mnohém odlišuje od představ klasické řecké mytologie. Hierarchie a rodokmen řeckých bohů byl orfiky pozměněn tak, že někteří pozdější autoři poukazovali na neobvyklou bizarnost orfické interpretace řeckých mýtů a dovozovali tak ne-řecký nebo resp. orientální (asijský) vliv pro vznik orfismu.

Orfické náboženství bylo činné ještě dlouho poté v Římské říši až do nástupu křesťanství, kde v důsledku pozdních monoteistických představ synkreticky splývalo s jinými kulty. Fanes byl tak zřejmě ztotožňován s dalšími předními bohy ostatních kultů. Řecky psaný nápis nalezený v Římě (CIMRM 475) je věnován božstvu Zeus-Hélios-Mithras-Fanes. Shodně hovoří řečtí filosofové Theon ze Smyrny a Zenobius o osmi prvcích stvoření, ale zatím co u Theona je sedmým prvkem Fanes, tak u Zenobia zaujímá shodné místo sluneční bůh Mithras (pocházejícím původně z Íránu). Tentýž bůh na dochovaných reliéfech ze svatyní (mithraeum) z Trevíru (CIMRM 860) a od Hadriánovy zdi (CIMRM 985) užívá ikonografii totožnou s Fanesovou, tj. orfické vejce i znamení zvířetníku.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]