Explikace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Explikace (lat. explicatio, rozvinutí, vysvětlení) znamená vysvětlení nejasného nebo neurčitého výrazu.[1] Ve starší filosofii znamenalo také rozvinutí implicitního, implikovaného a v tomto smyslu je zavedl do fyziky D. Bohm.

V logice[editovat | editovat zdroj]

Do matematické logiky zavedl pojem Rudolf Carnap, podle něhož explikace znamená nahrazení neurčitého nebo nepřesného označení (explikandum) přesnějším explikátem.

Explikát (lat. explicatum, rozvinuté, vysvětlené) musí podle Carnapa splňovat následující podmínky:

  1. Musí se explikandu podobat, jinak by k žádné explikaci nedošlo.
  2. Musí být přesný, jeho použití musí být co nejpřesněji vymezeno.
  3. Musí být přínosný a plodný, tj. osvědčit se ve vědecké praxi a explikandum skutečně nahradit.
  4. Musí být jednoduchý a z různých možných explikátů je třeba volit ten nejjednodušší.[2]

Explikát se podobá definici, je však zpravidla závislý na nějaké teorii a různým teoriím mohou odpovídat různé explikáty.

Ve filosofii[editovat | editovat zdroj]

Představa i pojem explikace jako ontologického rozvinutí se vyskytuje ve starší filosofii například u Plotina nebo Mikuláše Kusánského, podle něhož je například mnohost explikací jednotky (explicatio unitatis).

Ve fyzice[editovat | editovat zdroj]

Pojmy explikátní a implikátní řád zavedl do fyziky David Bohm. V implikátním řádu nejsou podle něho pro určování vztahů mezi objekty určující prostor a čas, které vystupují teprve v explikátním řádu.[3]

V právu[editovat | editovat zdroj]

V právu jde o zpřesňování významu právního textu demonstrativním výčtem zásadních znaků určitého právního pojmu. Vzhledem k pouze příkladmému výčtu však nejde o závaznou legální definici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Explication na anglické Wikipedii a Explikation na německé Wikipedii.

  1. Ottův slovník naučný, heslo Explikace.
  2. R. Carnap, Induktive Logik und Wahrscheinlichkeit.
  3. D. Bohm, Wholeness and the Implicate Order.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • D. Bohm, Wholeness and the Implicate Order. London: Routledge 1980. ISBN 0-7100-0971-2
  • R. Carnap, Induktive Logik und Wahrscheinlichkeit. Springer: Wien 1959
  • Ottův slovník naučný, heslo Explikace. Sv. 8, str. 963

Související články[editovat | editovat zdroj]