Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku
Europeana. Brève histoire du XXe siècle.jpg
Autor Patrik Ouředník
Země Česko
Jazyk čeština
Vydavatel Paseka
Datum vydání 2001
Počet stran 126
ISBN 80-7185-404-2
Předchozí dílo Rok čtyřiadvacet
Následující dílo Příhodná chvíle, 1855
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obálka 4. vydání, Volvox Globator, 2012. Autor: Patrik Ouředník pod pseudonymem Petr Sedlecký.

Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku je experimentální próza Patrika Ouředníka z roku 2001 a v současnosti nejpřekládanější česká kniha (údaj 2015 [1]).

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Kniha rekapituluje uplynulé století očima vzdáleného, odtažitého, blíže nezarámovaného vypravěče. V rozhovoru pro americkou revui Context [2] Ouředník pobaveně podotýká: "Mimozemšťan? Perverzní profesor diskurzivity? Bouvard bez Pécucheta, Pécuchet bez Bouvarda? Rousseaovský ‘ušlechtilý divoch‘? Voltairův Candide o 250 let později? Faulknerův Benjy s jen o něco málo vyšším IQ? Šílený historik?... Osobně jsem se s ním nikdy nesetkal. Nevím, kdo to je."

Před očima nám běží obě světové války, stalinské čistky či vynálezy zkázy jako atomová bomba či bojové plyny. Na stejné úrovni se však objevují informace o vynálezu podprsenky nebo statistické údaje o tom, kolikrát ročně myjí lidé v té či oné zemi auto. Jednotlivé události se prolínají, velké historické milníky se kříží s minipříběhy. Pravdivost těchto "vsuvek" není nijak podložena, avšak čtenář podvědomě připouští jejich možnost a nazírá tak na "učebnicové události" z jiného úhlu: jako by teprve tyto malé příběhy přiváděly k životu dějiny.

Neosobnost vypravěče, změť událostí nejrůznějšího významu včetně dokonale bezvýznamných, věcná fakta a dějinné události prostoupené zprávami z doslechu (A lidé říkali...) a neověřitelnými, avšak uvěřitelnými mikropříběhy, společenská dogmata (A sociologové říkali..., A filozofové říkali..., A historikové... A sexuologové... A psychiatři...) i všudypřítomné statistiky převádějící hrůzy válek a masakrů do pouhých čísel, to vše vyvolává ve čtenáři neklid a rozpaky: tak tohle byly dějiny 20. století?

Skladba[editovat | editovat zdroj]

Kniha se na první pohled tváří jako esej či úvaha nad uplynulým stoletím. Nejsou zde však kapitoly ani odstavce; text běží „slepě“, bez jakéhokoli rozdělení tematického či jiného, členěný pouze do textových bloků. Jednotlivé události nejsou řazeny chronologicky ani v jiné logické návaznosti, často se objevují znenadání a stejně rychle také mizí; některé leitmotivy se vracejí několikrát (např. věta z dopisu italského vojáka z první světové války).

Těžko lze však Ouředníkův text považovat za esej: chybí zde „autorský hlas“, autorův postoj k líčeným událostem. „Europeana jsou vlastně románem par excellence, sice bez stmelujícího hrdiny či tradičního příběhu, ale zato, po bachtinovsku řečeno, románem mnohohlasým.“ [3]

Po vizuální stránce evokuje kniha staré kroniky. Na okrajích stránek se objevují marginálie, jejichž zdánlivá funkce je snazší orientace v textu. Zde však jejich použití slouží k zvýraznění ironie nebo absurdity popisovaného děje.

Zásadní je přítomnost souřadící spojky "a", která jednak nivelizuje "vážný" text - vše probíhá na stejné úrovni, vysoké i nízké, pseudovědecký žargon, citované názory "odborníků", vše má stejný význam -, jednak přispívá k infantilizaci tématu, jako by nám dějiny 20. století vykládal školák před tabulí, odříkávající bezmyšlenkovitě naučený text.

Kritické ohlasy[editovat | editovat zdroj]

Knize se dostalo výrazného kritického ohlasu jak v Česku, tak i v zahraničí.

  • Ve zdánlivě naivním textu Ouředník s nemilosrdnou ironií vytahuje na světlo malichernost, dětinskost, krutost a zvrácenost uplynulého století v Evropě. Marcel Kabát, Lidové noviny
  • Po dlouhé době jsem byl zase stržen četbou – ta kniha má nic nepředstírající hloubku a styl. Jiří Gruša, Právo
  • Ouředníkovi se daří umně zrelativizovat celé to hemžení uplynulého věku, o němž se mnozí domnívají, že posunulo lidskou civilizaci o notný kus. Ivan Matějka, Hospodářské noviny
  • ...Zkratkovitá přehlídka rozmanitých intelektuálních teorií, které Ouředník lapidárním přeformulováním zbavuje spekulativních kouzel a obnažuje jejich základ, z nějž často čiší prázdnota či bezradnost. Výsledkem je pochmurná groteska, v níž se obraz života v zrcadle intelektuální interpretace jeví ještě ubožeji než sám o sobě. Viktor Šlajchrt, Respekt
  • Europeana jsou něco podstatně nového. Ukazuje se, že strukturalisti měli pravdu, když tvrdili, že literaturu tvoří jazyk; Ouředník to i v Europeanách svými jazykovými kouzly předvádí přímo vzorově. Ale ukazuje se rovněž, že neměli pravdu tak docela, že ještě výš stojí to, co je nad a za oním užitým jazykem – totiž znepokojení, které prožívá raněné lidství. Alexandr Stich, Lidové noviny
  • Ouředníkovo vyprávění je osvobozující: ukazuje nám, jak přežít „vědy o člověku“, jak přežít století, které vyznačovalo brutální povýšení něčeho z toho, v co „lidé doufali“, na dějinnou nutnost. Formule přežití je jednoduchá: nedovolme vědám, aby se vyvyšovaly nad vyprávění lidí. Václav Bělohradský, Právo
  • Převyprávět – nikoli přepsat – dějiny moderního věku jako fackovací zápas, jehož se zúčastnilo lidstvo na univerzální ploše evropské civilizace, to je také způsob, jak vyzrát na dějiny. Ouředníkova kniha ukazuje, že šance literatury nejsou pořád ještě zcela ztracené. Jiří Peňás,Týden
  • Bouvard a Pécuchet naruby, dvacáté století jako na dlani – jen sevřít ruku. Ladislav Šerý, Lidové noviny
  • Ano, konečně se našel někdo, kdo po všem tom prozaickém lamentování a jamrování a kvílení a ječení a datlování definitivně zaklapl vrátka za celým dvacátým stoletím. Učinil tak bez zbytečných triků a frajkumštů. Vyjádřil přesně a jasně to, co se už dlouho pokouší naznačit literatura celého světa: že totiž celé to dvacáté století stálo skrz naskrz za pendrek. Emil Hakl, Tvar
  • Vyčerpávající dějiny Evropy 20. století na 126 stranách kapesního formátu? U jedné z nejnevyzpytatelnějších osobností současné české literatury není vyloučeno vůbec nic. Ondřej Bezr, Rock & Pop

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2001: Kniha roku, Lidové noviny
  • 2004: Nominace: Prix Médicis Étranger, Francie
  • 2005: Top Shelf, The Village Voice, USA
  • 2006: The Decade's Best Books, The Guardian, Velká Británie
  • 2006: Nominace: Cena Evropského parlamentu, EU

Zahraniční vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Europeana. Eine kurze Geschichte Europas im zwanzigsten Jahrhundert, Czernin, Wien, 2003. ISBN 3707601536
  • Europeana. Kratka istorija dvadesatog veka, B92, Belgrad, 2003, 2006. ISBN 8679631779
  • Europeana. Een zeer korte geschiedenis van de twintigste eeuw, Fagel, Amsterdam, 2003; Ijzer, Utrecht, 2010. ISBN 9086840854
  • Europeana. A huszadik század rövid története, Kalligram, Budapest, 2003, 2006. ISBN 8071495794
  • Europeana. Кратка история на XX век, Faakel, Sofia, 2003. ISBN 9549772233
  • Europeana. Une brève histoire du XXe siècle, Allia, Paris, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2012, 2014, 2017. ISBN 2844851398
  • Europeana. Trumpa dvidešimto amžiaus istorija, Apostrofa, Vilnius, 2004. ISBN 9955605065
  • Europeana. Zwiezla historia XX wieku, Fundacja Pogranicze, Sejny, 2004, 2007. ISBN 8386872543
  • Europeana. Una breve historia del siglo XX, Tropismos, Salamanca, 2005. ISBN 8493406848
  • Europeana. A Brief History of the Twentieth Century, Dalkey Archive Press, Chicago, 2005, 2006, 2008, 2011. ISBN 1564783820
  • Ευροπεανα: Μια συνοπτική ιστορία της Ευρώπης του εικοστού αιώνα, μετφ, Kedros, Athénai, 2005. ISBN 9600427592
  • Europeana. Kortfattad historia om nittonhundratalet, Natur och Kultur, Stockholm, 2005. ISBN 9127110335
  • Evropeana. Kratka zgodovina 20. stoletja, Borec, Ljubljana, 2005, 2011. ISBN 9619062892
  • Europeana. Breve storia del XX secolo, Duepunti, Palermo, 2005, 2009, 2011; Roma, Quodlibet, 2017. ISBN 9788822900159
  • Европеана. Kраткая история двадцатого века, Limbakh, St. Petersburg, 2006. ISBN 5890590901
  • Europeana. Kratka povijest dvadesetog stoljeca, Profil, Zagreb, 2006, 2012. ISBN 953120358X
  • Europeana. Yirminci Yüzyilin Kisa Tarihib, Dost, Ankara, 2006. ISBN 9752982522
  • Еўрапеана. Кароткі нарыс гісторыі дваццатага стагоддзя, Arche, Minsk, 2006; Logvinau, Minsk – Vilnius, 2015. ISBN 6098147254
  • אירופיאנה: 20 המאה תולדות קיצור, Xargol, Tel Aviv, 2006. ISBN 9657120799
  • Europeana. En kort historie om det 20. århundrede, Gyldendal, Kopenhagen, 2007. ISBN 8702053579
  • ევროპეანა. მეოცე საუკუნის მოკლე ისტორია, Pegasus, Tbilisi, 2009. ISBN 9941907395
  • اوروبيانا مختصر تاريخ القر العشرين, Al Arabi Publishing, Cairo, 2013. ISBN 9773191905
  • Europeana. O scurtă istorie a secolului douăzeci, Vremea, București, 2014. ISBN 9736456336
  • エウロペアナ 二〇世紀史概説 Hakusuisha, Tokyo, 2014. ISBN 4560090351
  • Європеана. Коротка історія двадцятого століття. Stary Lev, Lviv, 2015. ISBN 6176791225
  • شهرفرنگ اروپا. چکیدهای از پیدا و پنهان تاریخ قرن بیستم. Nasher Mahi, Tehran, 2015, 2016. ISBN 9789642091911
  • Europeana. Īsa divdesmitā gadsmita vēsture, Peter Gailis, Riga, 2015. ISBN 9984334004
  • Europeana. Stručné dějiny dvadsiateho storočia, Premedia, Bratislava, 2015. ISBN 8081592089
  • Europeana. Det tjuende århundrets historie i korte trekk, Bokvennen, Oslo, 2015, 2016. ISBN 8274883895
  • Europeana. 2시간에 읽는 20세기 유럽역사, Open Books, Paju, 2015. ISBN 8932917382
  • Европеана. Кратка историja на дваеceпиoт век, Templum, Skopje, 2016. ISBN 9786084658559
  • Europeana. Një histori e shkurtër e shekullit të XX, Ombra, Tirana, 2017. ISBN 9789928061638
  • Europeana. Uma Breve História do Século XX. Antígona, Lisboa, 2017. ISBN 9789726083115
  • Europeana. Kahekümnenda sajandi lühiajalugu. Loomingu Raamatukogu, Tallinn, 2018. ISBN 9789949563975
  • Europeana. 20世紀極簡歐洲史. Domain Publishing, Taipei, 2018. ISBN 9789579164078

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Divadelní adaptace:

Filmové adaptace:

  • Kino Kabaret, 2010

Hudební adaptace:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Viz Portál české literatury.
  2. Interview with Patrik Ouředník by Céline Bourhis, Context, 17, 2005.
  3. Jaroslav Richter, Dvacáté století v kostce, Souvislosti, 1, 2002.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]