Etiologie

Etiologie (také aetiologie, aitiologie, z řec. αἰτία aitia, příčina) znamená soustavné hledání a výklad příčin. Pojem se užívá v lékařství, v psychologii a ve filosofii.

Ve filosofii

Racionální hledání příčin bylo jedním z prvních zájmů starověkých filosofů a později i vědců. Aristotelés rozlišil čtyři příčiny věci či jevu:

tvarovou – představu o věci
látkovou – z čeho vzniká
účinnou – kdo ji působí
účelovou – k čemu.

V lékařství

Starší lékařská etiologie rozlišovala příčinu dostatečnou (causa sufficiens), jež sama stačí k vyvolání choroby, a příčinu blízkou (causa proxima), která ji vyvolá na základě jistých předpokladů.^[1] Průlomem v lékařské etiologii byl objev bakterií (Antoni van Leeuwenhoek, Christian Gottfried Ehrenberg, Louis Pasteur) a zejména objev bakterie Mycobacterium tuberculosis, původce tuberkulózy (Robert Koch, 1882).

Současná lékařská etiologie je nauka o příčinách a původu nemoci. Každá nemoc má svou příčinu, přičemž příčina může být jedna nebo několik. V případě polyetiologických nemocí je příčin více (např. kardiovaskulární choroby jsou důsledkem několika příčin: vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu apod.) Naopak i jeden původce může vyvolat více forem různých onemocnění.

Etiologický mýtus

Etiologický mýtus je mýtus, který vysvětluje původ nějakého rodu, instituce, svátku nebo obyčeje. Tak Kosmova kronika vysvětluje původ Přemyslovců, biblická kniha Ester původ svátku Purim a pověst o Romulovi a Removi vysvětluje vznik města Říma.

Podobná slova jiného významu

Etnologie – národopis
Etologie – nauka o chování

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, heslo Aetiologie.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Etiologie na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Aetiologie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo etiologie ve Wikislovníku

[1] Ottův slovník naučný, heslo Aetiologie.

[1]