Ester Geislerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MgA. Ester Geislerová
Ester Geislerová (2019)
Ester Geislerová (2019)
Rodné jménoEster Geislerová
Narození5. března 1984 (38 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
AliasEťa
Alma materVýtvarná škola Václava Hollara
Akademie výtvarných umění v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Dětidvojčata Mia Rosa a Jan Etien (2005)
RodičePetr Geisler
Věra Geislerová
PříbuzníRůžena Lysenková (babička)
Lenka Geislerová (sestra)
Anna Geislerová (sestra)
Zuzana Geislerová (teta)
Pavel Soukup (strýc)
Oficiální webhttps://vimeo.com/user12320290
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ester Geislerová (* 5. března 1984 Praha) je česká herečka a vizuální umělkyně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z umělecké rodiny. Její matka Věra je akademická malířka a otec Petr Geisler byl překladatel, novinář a japanolog (narozen 1949 a zemřel 3. ledna 2009). Její babička z otcovy strany Růžena Lysenková byla prvorepubliková herečka. Má dvě sestry – Annu Geislerovou, která je úspěšná herečka a návrhářka a Lelu Geislerovou, která je komiksová výtvarnice a zpěvačka.

V roce 2002 se stala vítězkou národního finále modelingové soutěže Elite Model Look Czech republic 2002.

Vystudovala Střední školu Václava Hollara v Praze v oboru Propagační grafika. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze obor Nová Média II. a studovala i v ateliéru Jiřího Davida, Intermediální konfrontace na UMPRUM. S návrhářkou Josefinou Bakošovou vytvořila dětské kabelky Pepieta. Následovala kolekce trik Manifesto a Manifesto EMET. Dvě knihy Terapie sdílením, kolekce šatů „To a jen sen.“ (www.esterajosefina.com)

Věnuje se vizuálnímu umění v podobě videoinstalací, např. výstava Tekutá mateřská láska (2018), s Milanem Mazúrem, v galerii Kabinet T ve Zlíně. Další společná výstava nesla název „Reenactment“ v galerii NOD (6. prosince 2019 – 6. února 2020), kurátor Pavel Kubesa. Následovala samostatná výstava „Odložená osobnost/Personality postponed“ (27. února – 31. března 2020), galerie The Artivist Lab, kurátorka Tamara Moyzes.

V roce 2005 porodila dvojčata, dceru Miu Rosu a syna Jana Etiènne.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1996: Král Ubu (komtesa Eleutherie)
  • 1999: Zimní víla (Eliška)
  • 1999: Dámě kord nesluší? (Roxana)
  • 2000: Jabloňová panna (Jabloňová panna)
  • 2001: Věrní abonenti
  • 2001: Svědek (Nikita)
  • 2001: Samota (služka)
  • 2001: Ani svatí, ani andělé (dcera Jana)
  • 2003: O Ječmínkovi (Marína)
  • 2003: Most (Ester)
  • 2003: Krysař'' (Agnes)
  • 2003: Jesenná (zato) silná láska
  • 2003: Hodina tance a lásky (Kristina Kleinburgerová)
  • 2004: Vražda kočky domácí (Saša Homolová)
  • 2004: Snowboarďáci (Marta)
  • 2004: Krev zmizelého (Dorli Skládalová)
  • 2004: Horem pádem (studentka)
  • 2005: Doblba! (taxikářka)
  • 2006: Malá pokušení
  • 2011: Dům (Hana)
  • 2012: Nevinné lži (režie Alice Nellis)
  • 2014: Život a doba soudce A. K. (režie Radim Špaček)
  • 2014: The Messenger (seriál, epizodní role)
  • 2015: Cizí příbuzní
  • 2016: Já, Mattoni (Tv seriál, paní Mullighamová)
  • 2016: Černý dort (Hanka)
  • 2016: Britannia (seriál, Celtic woman)
  • 2017: Policie Modrava (Ilonka)
  • 2017: Inspektor Max (Aneta Zikmundová)
  • 2018: Specialisté (seriál)
  • 2018: Dvě nevěsty a jedna svatba (Karolína)
  • 2018: Ócuka (Milan Mazúr)
  • 2018: Chata na prodej (Tomáš Pavlíček)
  • 2019: LOVEní (Karel Janák)
  • 2019: Psi nenosí kalhoty (Finsko, Lotyšsko)
  • 2019: Moje svoboda
  • 2021: Anatomie života
  • 2022: Ordinace v růžové zahradě 2 (seriál, epizodní role)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]