Přeskočit na obsah

Ester Geislerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Ester Geislerová
Ester Geislerová (2019)
Ester Geislerová (2019)
Rodné jménoEster Geislerová
Narození5. března 1984 (41 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVýtvarná škola Václava Hollara
Akademie výtvarných umění v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
RodičePetr Geisler
Věra Geislerová
PříbuzníRůžena Lysenková (babička)
Lenka Geislerová (sestra)
Anna Geislerová (sestra)
Zuzana Geislerová (teta)
Pavel Soukup (strýc)
Oficiální webhttps://vimeo.com/user12320290

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ester Geislerová (* 5. března 1984 Praha) je česká herečka, umělkyně a kurátorka projektu Terapie sdílením.[1][2]

Pochází z umělecké rodiny. Její matka Věra je akademická malířka a otec Petr Geisler byl překladatel, novinář a japanolog. Její babička z otcovy strany Růžena Lysenková byla prvorepubliková herečka. Má dvě sestry – Annu Geislerovou, která je úspěšná herečka a návrhářka a Lenku Geislerovou, která je komiksová výtvarnice a zpěvačka, bratra z otcovy strany, Felix Geisler a nevlastní sestru, Anna Freund Lima.

Vystudovala Střední školu Václava Hollara v Praze v oboru Propagační grafika. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze obor Nová Média II., rok a půl studovala i v ateliéru Intermediální konfrontace na UMPRUM.

Je hlavní tváří projektu Terapie sdílením. Zábavnou formou ukazuje, jak se vypořádat s komunikačními problémy. Živé, edukativní, interaktivní přednášky o vlivu nových technologií na vztahy a komunikaci vede Ester spolu s párovým terapeutem Honzou Vojtkem. V roce 2019 měla premiéru přednáška Terapie sdílením LIVE. (více níže)

V roce 2022 společně uvedli novou přednášku Terapie sdílením RESET. [3]

Věnuje se vizuálnímu umění v podobě videoinstalací, např. výstava „Tekutá mateřská láska“ (2018) s Milanem Mazúrem, v galerii Kabinet T ve Zlíně.[4] Další společná výstava nesla název „Reenactment“ v galerii NOD (6. prosince 2019 – 6. února 2020), jejímž kurátorem byl Pavel Kubesa. [5]Následovala samostatná výstava „Odložená osobnost/Personality postponed“ (27. února – 31. března 2020), galerie The Artivist Lab, jejíž kurátorkou byla Tamara Moyzes. Nyní pracuje na rozsáhlém díle s pracovním názvem „Most“ (2023) a na výstavě kaligrafií a fotografií, otce Petra Geislera, s názvem „Geisler“.

Terapie sdílením

[editovat | editovat zdroj]

Autorský multimediální projekt propojující umění, psychologii a digitální kulturu. Vznikl jako umělecký experiment se shromažďováním a prezentací autentických zpráv o vztazích a rozchodech, který postupně přerostl v podcast, živé přednášky a televizní seriál. Spolupráce s párovým terapeutem Honzou Vojtkem vedla k vytvoření edukativně-zábavného formátu, jenž reflektuje dopad online komunikace na mezilidské vztahy.

Projekt získal ocenění Best Online Series – Serial Killer Festival 2020 a Czech Social Awards 2020.Součástí projektu jsou také přednášky Terapie sdílením LIVE a RESET, zaměřené na psychologii vztahů a digitální komunikaci.

Co jsme měli říct a neřekli https://www.kunsthallepraha.org/udalosti/ester-geislerova-co-jsme-meli-rict-a-nerekli

V roce 2024 uvedla v Kunsthalle Praha svou dosud nejrozsáhlejší výstavu Co jsme měli říct a neřekli, která zkoumá možnosti a limity lidské komunikace. Výstava o rozloze 400 m² přilákala široké publikum a zaplnila dvě knihy návštěvnických vzkazů. Kritici ji označili za jednu z nejvýznamnějších událostí sezóny (Respekt, Deník N, Právo).

Kurátorka Christelle Havranek ji popsala jako „unikátní audiovizuální zkušenost, která má sílu proměnit způsob, jakým přemýšlíme a komunikujeme.“

„Návštěvníci zaplnili dvě knihy svými osobními příběhy. Výstava se stala jednou z nejnavštěvovanějších a nejdiskutovanějších projektů sezóny.“ — Jan H. Vitvar, Respekt

Dvě deci tuše

[editovat | editovat zdroj]

Dvě deci tuše je připravovaný český dokumentární film režisérky a vizuální umělkyně Ester Geislerové.

Snímek vzniká jako osobní portrét jejího otce, Petra Geislera – japanologa, kaligrafa a novináře, který v 80. letech působil v Japonsku a jako první v Československu se věnoval japonské kaligrafii.

Film kombinuje archivní materiály, diapozitivy a fotografie z otcovy jediné cesty do Japonska (1987) s novými záběry, zvukovými nahrávkami a osobními výpověďmi jeho rodiny, přátel a kolegů.

Autorka zkoumá vztah mezi obrazem, zvukem a pamětí a propojuje osobní pátrání s kulturní reflexí japonské estetiky a filozofie.

Filmografie (umělecká tvorba)

[editovat | editovat zdroj]

(řazení od nejnovějších po nejstarší)

2024Co jsme měli říct a neřekli, 10 × 6 min, krátké filmy, videoinstalace

2021Odložená osobnost II, video instalace × 3, 5:36 min

2020Odložená osobnost I, video instalace × 3, 5:36 min

2019Reenactment, video/audio instalace, site-specific Galerie NOD (spolupráce s Milanem Mazúrem)

2019Self Tapes, 3:40 min

2019Moje svoboda, 1 min

2018Tekutá mateřská láska (spolupráce s Milanem Mazúrem), nominace PAF Olomouc, projekce Ji.hlava

2017Problém, 3 min

2017Mámy krabice, video instalace, 10 min

2017Omalovánky, série obrazů a diáků

2017To jsme my, audio instalace, 4 min

2015Prže jsem muž / Cause I’m a Man, 4 min

2012Kvíz, video instalace, 48 min

2010Svatba F. a P., dokument

2010Koule, 4 min

2009Taneček, 4 min

2008Reality, dokument o výtvarné skupině Reality, 20 min

2005Pokoje, 3 min

2005Video-portrét, 1 min

2004Take Your Time, 3 min

2004Lásko – příručka, 15 min


Účast na výstavách (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

2024Kunsthalle Praha, Co jsme měli říct a neřekli (sólová výstava)

2021Odložená osobnost, Centrum uměleckých aktivit, Hradec Králové

2020Odložená osobnost, The Artivist LAB

2019Reenactment, Galerie NOD

2018Tekutá mateřská láska, Kabinet T, Zlín

2017Rodinný komplex, Galerie UFFO, Trutnov

2015Prže jsem muž / Cause I’m a Man, Galerie Kina Art, Brno

2013Diplomantská výstava, Veletržní palác

2012Kvíz, Galerie Kokpit; Zlínský salón mladých

2011Miluji tě, ale neříkej mi, že mám velkou hlavu, Galerie AVU (kurátorka a organizátorka)

2010Sex extrémně líbezný, Galerie XXL, Louny

2009–2010Videocamp, Praha a Kutná Hora

2005Contactpoint, Galerie AVU

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1996: Král Ubu (komtesa Eleutherie)
  • 1999: Zimní víla (Eliška)
  • 1999: Dámě kord nesluší? (Roxana)
  • 2000: Jabloňová panna (Jabloňová panna)
  • 2001: Věrní abonenti
  • 2001: Svědek (Nikita)
  • 2001: Samota (služka)
  • 2001: Ani svatí, ani andělé (dcera Jana)
  • 2003: O Ječmínkovi (Marína)
  • 2003: Most (Ester)
  • 2003: Krysař'' (Agnes)
  • 2003: Jesenná (zato) silná láska
  • 2003: Hodina tance a lásky (Kristina Kleinburgerová)
  • 2004: Vražda kočky domácí (Saša Homolová)
  • 2004: Snowboarďáci (Marta)
  • 2004: Krev zmizelého (Dorli Skládalová)
  • 2004: Horem pádem (studentka)
  • 2005: Doblba! (taxikářka)
  • 2006: Malá pokušení
  • 2011: Dům (Hana)
  • 2012: Nevinné lži (režie Alice Nellis)
  • 2014: Život a doba soudce A. K. (režie Radim Špaček)
  • 2014: The Messenger (seriál, epizodní role)
  • 2015: Cizí příbuzní
  • 2016: Já, Mattoni (Tv seriál, paní Mullighamová)
  • 2016: Černý dort (Hanka)
  • 2016: Britannia (seriál, Celtic woman)
  • 2017: Policie Modrava (Ilonka)
  • 2017: Inspektor Max (Aneta Zikmundová)
  • 2018: Specialisté (seriál)
  • 2018: Dvě nevěsty a jedna svatba (Karolína)
  • 2018: Ócuka (Milan Mazúr)
  • 2018: Chata na prodej (Tomáš Pavlíček)
  • 2019: LOVEní (Karel Janák)
  • 2019: Psi nenosí kalhoty (Finsko, Lotyšsko)
  • 2019: Moje svoboda
  • 2021: Anatomie života
  • 2022: Ordinace v růžové zahradě 2 (seriál, epizodní role)
  1. Terapise sdílením LIVE. Terapie sdílením [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  2. WWW.POTESIL.COM, Teodorik Menšl / wwww teodorik com | Tomáš Potěšil /. Ester Geislerová. ACTORSMAP [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  3. Terapise sdílením LIVE [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  4. Tekutá mateřská láska -. www.artmap.cz [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  5. NoD. nod.roxy.cz [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]