Ercüment Ekrem Talû
| Ercüment Ekrem Talû | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ahmet Kemal Ercüment Talu |
| Narození | 1. ledna 1886 Istanbul |
| Úmrtí | 16. prosince 1956 (ve věku 70 let) Istanbul |
| Místo pohřbení | Zincirlikuyu Mezarlığı |
| Alma mater | Galatasaray Lisesi Právnická fakulta Istanbulské univerzity Pařížský institut politických věd |
| Povolání | básník, překladatel, novinář, diplomat, učitel, dramatik a romanopisec |
| Ocenění | Řád čestné legie |
| Děti | Esin Talu Çelikkan Muvakkar Ekrem Talu |
| Rodiče | Recaizade Mahmut Ekrem |
| Příbuzní | Murat Çelikkan (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ercüment Ekrem Talû (1886 – 16. prosince 1956) byl turecký spisovatel, novinář a humorista.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1886 v Istanbulu literárnímu kritikovi a básníkovi jménem Recaizade Mahmud Ekrem. Poté, co úspěšně absolvoval střední školu Galatasaray Litesi a právnickou fakultu, odešel do Paříže, kde pokračoval ve studiu politických věd.[1] Uměl mluvit a psát asi devíti cizími jazyky. Roku 1907, v době Osmanské říše, se stal státním úředníkem v Istanbulu. Během počátků Turecké republiky působil jako generální ředitel pro tisk a informace. Dne 12. března roku 1924 byl jmenován generálním tajemníkem prezidenta. Z této funkce však odstoupil již 30. dubna 1924. Mezi lety 1931–1933 působil jako poradce na tureckém velvyslanectví ve Varšavě. Později pracoval jako učitel francouzštiny na škole Gazi Eğitim Enstitüsü a jako učitel literatury na Galatasaray Litesi. Dále působil také jako ředitel městských divadel a městských vodáren. Přispíval rovněž do magazínu Yedigün a několika dalších.[2]
Zemřel 16. prosince roku 1956 v Istanbulu. Jeho vnučkou byla textařka Çiğdem Talu (1939–1983).[3]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]Talû byl známý také jako spisovatel a humorista. Jeho knihy jsou následující:
- 1920: Evliya-yı Cedid
- 1920: Asriler
- 1922: Gün Batarken
- 1922: Kopuk
- 1922: Sabri Efendinin Gelini
- 1923: Kan ve İman
- 1925: Sevgiliye Masallar
- 1927: Meşhedi ile Devrialem
- 1928: Gemi Arslanı
- 1934: Meşhedi Aslan Peşinde
- 1934: Kodaman
- 1938: Pepeloğlu
- 1939: Beyaz Şemsiyeli
- 1941: Bu Gönül Böyle Sevdi
- 1945: Çömlekoğlu ve Ailesi
- 1947: Meşhedi hikayeleri
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ercüment Ekrem Talu na anglické Wikipedii.
- ↑ Turkceciler [online]. [cit. 2024-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-20. (turecky)
- ↑ NEREID, Camilla Trud. Domesticating Modernity: The Turkish Magazine Yedigün , 1933–9. Journal of Contemporary History. 2012-07, roč. 47, čís. 3, s. 483–504. Dostupné online [cit. 2024-11-02]. ISSN 0022-0094. DOI 10.1177/0022009412441651. (anglicky)
- ↑ Ercüment Ekrem Talu - Türk Dili ve Edebiyatı. www.turkedebiyati.org [online]. [cit. 2024-11-02]. Dostupné online. (turecky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ercüment Ekrem Talû na Wikimedia Commons
