Emzar Kviciani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emzar Kviciani

Emzar Kviciani
Narození 25. dubna 1961 (56 let)
okres Gulripš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emzar Kviciani (gruzínsky: ემზარ კვიციანი) (nar. 25. dubna 1961 ve Čchaltě) je bývalý velitel gruzínských vojsk a vůdce gruzínské gerily v oblasti Horní Abcházie, které de-facto vládl od roku 1992 do 2006, než byla jeho milice rozpuštěna během kodorské krize gruzínskými pořádkovými silami. Uprchl do Ruska, ale v roce 2014 byl při pokusu o návrat do Gruzie zatčen. Následně byl odsouzen ke 12 letům vězení, ale po odvolání proti rozsudku mu byl trest výrazně snížen a byl propuštěn na svobodu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Kviciani se narodil do svanské rodiny ve Čchaltě, nacházející se v soutěsce Kodori v severovýchodní Abcházii, v někdejší Abchazské ASSR, jež byla součástí Gruzínské SSR. Žil tam mezi místními Svany, ale pak odešel studovat zemědělství do Ruska.[1][2] Jeho minulost za časů Sovětského svazu je obestřena nejasnostmi, každopádně se během studií dostal do problémů se zákonem.[3] Dle deníku Nezavisimaja gazeta byl třikrát vyšetřován či měl trestní záznamy z těchto důvodů: výtržnictví, krádež a podezření z vraždy, ovšem stíhání za poslední přečin bylo kvůli politickým událostem na začátku 90. let zastaveno.[4][2] Nic z toho mu však nezabránilo v roce 1988 absolvovat studium na ekonomické fakultě Novosibirského zemědělského ústavu.

Kariéra v Čchaltě[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Sovětského svazu se vrátil domů do Abcházie, kde však brzy vypukl válka mezi Gruzíny a Abchazy. Kviciani proto založil ozbrojenou gerilu s názvem „Monadire“ (Lovec), se kterou hodlal bránit celou soutěsku Kodori před útoky Abchazů. Jeho jednotka čítala až 350 mužů a úspěšně vytyčený úkol splnila, zejména díky faktu, že po porážce Gruzie v roce 1993 zůstali Lovci jedinou ozbrojenou skupinou Gruzínů respektive Svanů, jež aktivně působila na území Abcházie. Dle vojenských analytiků tak výrazně přispěl k tomu, že oblast Kodorské soutěsky zůstala v Abcházii jako jediná pod kontrolou Gruzínů. Dle jiných zdrojů soutěsku udržel proto, že měl s představiteli Abcházie uzavřenou džentlmenskou dohodu o neútočení, aby ochránil místní populaci zhruba 3 tisíc Svanů.[4]

Po vyhnání Gruzínců z Abcházie de-facto vládl bez omezení v Kodorské soutěsce, ale s vládou v Tbilisi udržoval jakési minimální vztahy. Proto se po uklidnění bezpečnostní situace v celé Gruzii snažil prezident Eduard Ševardnadze začlenit Kvicianiho milici a jeho aktivity v oblasti do oficiálních gruzínských bezpečnostních a administrativních složek. V roce 1997 byl Kviciani jmenován „zvláštním vyslancem v Kodorské soutěsce“ a o dva roky později „speciálním státním komisařem.“ V roce 1998 byla jeho milice začleněna jakožto speciální jednotka do řad gruzínské armády, avšak ve skutečnosti měla vláda na Kvicianiho a jeho milici i nadále minimální vliv a páky.[2]

Kviciani měl za peníze gruzínské vlády být podroben vojenskému výcviku u amerických instruktorů, ale z toho nakonec sešlo kvůli jeho kriminálním aktivitám, z nichž ho obviňovali svanští stařešinové jako např. Važa Avaliani, kdy se podílel na únosech lidí a na dalších zločinech, zejména vůči pozorovatelům OSN během 90. let a dále při kodorské krizi v roce 2001, kdy se stýkal s čečenskými ozbrojenci a jejich velitelem Ruslanem Gelajevem, kteří vtrhnuli do Abcházie.[4][2][1] Jeho pozice však byla neotřesitelná, jeho role v konfliktu sporná, a počet členů jeho milice vzrostl až na 900 mužů ve zbrani.

Kodorská krize 2006 a svržení[editovat | editovat zdroj]

Během revoluce růží na podzim 2003 byl přítomen v Tbilisi a otevřeně podporoval prezidenta Ševardnadzeho. Po skončení převratu byl novým prezidentem Michailem Saakašvilim po jednání bezpečnostní rady státu Gruzie dne 3. prosince 2004 odvolán z funkce komisaře pro oblast Kodorské soutěsky a zbaven svého postavení, přičemž jeho pravomoci přebrala vláda exilové Autonomní republiky Abcházie v Tbilisi a jeho milice Monadire byla v květnu 2005 na rozkaz ministra obrany Irakliho Okruašviliho rozpuštěna kvůli kriminálním aktivitám jejích členů. Jakmile ale o rok později ministr obrany začal nahrazovat někdejší milicionáře z Monadire vojáky z gruzínské armády, vypověděl Kviciani 22. července 2006 vládě v Tbilisi poslušnost a pohrozil, že svrhne vládu.[5] Vláda o tři dny později reagovala vysláním armády do soutěsky Kodori, přičemž byli během potyčky s Kvicianiovou milicí zraněni čtyři vojáci, nicméně gruzínská armáda dne 26. července oznámila, že ovládla soutěsku.[5] Tu začala vláda nazývat íHorní Abcházie.

Sám Kviciani uprchl se zhruba 50 zbylými členy milice do hor, ale obklíčili ho vojáci a policie, která na něj měla v rukou čerstvý zatykač, protože ho vláda obvinila ze vzpoury, z vedení ilegální ozbrojené organizace a z nedovoleného ozbrojování. Ze stejných zločinů byla obviněna a nakonec i zatčena i jeho sestra Nora Kvicianiová, jež byla předsedkyní čchaltské vesnické rady, kterou úřady umístily do vyšetřovací vazby a nakonec odsoudily na 6 a půl roku do vězení. Při přestřelce však byla zabita místní žena a Kvicianimu bylo dovoleno opustit pozici, aby se zamezilo dalším případným obětem.[5]

Kviciani nakonec uprchl do Ruska, ale bylo proti němu i nadále vedeno trestní řízení, na jehož základě mu byl v roce 2007 dle rozsudku v nepřítomnosti zkonfiskován majetek.[4] Z Moskvy potom Kviciani vyhrožoval, že proti Gruzii povede partyzánskou válku.[1].

Zatčení, věznění a propuštění na svobodu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014, dva roky po změně režimu v Gruzii, se Kviciani vrátil do země a prostřednictvím sociálních sítí tvrdil, že je připraven postavit se před soud, neboť vyjádřil přání spolupracovat s úřady a domoci se spravedlnosti.[6][7][4] 27. února byl tedy na letišti Tbilisi zatčen ihned po příletu a umístěn do vazby. Byl postaven před soud v Zugdidi, jenž 17. listopadu téhož roku uznal Emzara Kvicianiho vinného z přečinů vzpoury a vedení ilegální ozbrojené organizace, přičemž v průběhu líčení Kviciani tato obvinění odmítal.[3] Byl odsouzen nejprve k 16 letům vězení, ty však byly amnestií sníženy na 12 let. Ve vězení nakonec nebyl dlouho, neboť 28. ledna 2015 odvolací soud v Kutaisi schválil dohodu mezi jeho týmem právních zástupců a prokurátorem, kdy mu byl trest snížen na pouhých 11 měsíců, které si již odpykal během svého pobytu ve vazbě.[8] Sám Kviciani po propuštění z vězení řekl novinářům, že by se svou pravdou a vlastní obhajobou u soudu stejně neuspěl, takže souhlasil s dohodou, třebaže dle rozsudku bude v bodech své obžaloby vinen a po výkonu trestu propuštěn a ne nevinen.

Jeho propuštění přivítala gruzínská vláda, vedená hnutím Gruzínský sen, avšak verdikt odvolacího soudu v Kutaisi odsoudila opoziční strana Sjednocené národní hnutí bývalého prezidenta Saakašviliho, jež byla u moci v době, kdy Kviciani provedl svoji vzpouru během Kodorské krize, a vyjádřila podezření, že vláda nyní Kvicianiho využije k zastrašení opozice.[8] Po propuštění se Kviciani začal domáhat vrácení svého majetku, který mu v roce 2007 úřady zabavily, a který skončil převážně v rukou členů Sjednoceného národního hnutí.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Marten, Kimberly. Warlords: Strong-arm Brokers in Weak States. Cornell University Press. 2008. str. 88–99. ISBN 0801464587.
  2. a b c d Квициани, Эмзар. Životopis na lenta.ru
  3. a b Supporters Demand Release Of Jailed Former Georgian Warlord, Rádio Svobodná Evropa. 22.11.2014. Dostupné nawww.rferl.org
  4. a b c d e Квициани Эмзар, životopis na www.kavkaz-uzel.ru
  5. a b c Officials Visit Kodori. Civil Georgia. 26.7.2006. Dostupné na civil.ge
  6. Kircchaliová, N. "Former representative of Georgian president in Kodori gorge to return homeland". Trend News. 27.2.2014. Dostupné na: en.trend.az
  7. Wanted Ex-Warlord Arrested on Arrival in Tbilisi. Civil Georgia. 28.2.2014. Dostupné na civil.ge
  8. a b Ex-Warlord Released from Jail in Plea Deal. Civil Georgia. 28.1.2015. Dostupné na: civil.ge
  9. Gabechadze, G., Prime minister addresses businessman’s murder. The Messenger. 31.3.2015. Dostupné na:www.messenger.com