Elijahu Winograd
| Elijahu Winograd | |
|---|---|
 Elijahu Winograd | |
| Narození | prosinec 1926 Tel Aviv, Britský mandát Palestina (dnes Izrael) |
| Úmrtí | 13. ledna 2018 |
| Příčina úmrtí | respirační selhání |
| Místo pohřbení | Morasha Cemetery |
| Bydliště | Herzlija |
| Vzdělání | Hebrejská univerzita |
| Alma mater | Hebrejská univerzita v Jeruzalémě |
| Povolání | soudce různých stupňů soudů (1972–1996), arbitr, předseda vyšetřovacích komisí |
| Znám jako | předseda tzv. Winogradovy komise, která prošetřovala izraelské selhání při druhé libanonské válce |
| Funkce | Justice of the Supreme Court of Israel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elijahu Winograd (hebrejsky: אליהו וינוגרד, Elijahu Vinograd; prosinec 1926 – 13. ledna 2018) byl zastupující soudce izraelského Nejvyššího soudu a předseda Telavivského distriktního soudu. V oblasti soudnictví pracoval na různých pozicích v letech 1972 až 1996. Po svém odchodu z justice působil jako arbitr a stanul v čele řady vyšetřovacích komisí, z nichž lze zmínit například Winogradovu komisi, jejímž cílem bylo prošetřit izraelské selhání při druhé libanonské válce v roce 2006.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Tel Avivu ještě za dob britské mandátní Palestiny. V roce 1945 dokončil studia na Teachers College v Jeruzalémě a v letech 1948 až 1950 sloužil u Izraelských obranných sil. V roce 1950 absolvoval právo a ekonomii a o dva roky později se kvalifikoval jako právník, mezi roky 1952 až 1962 pracoval jako praktikant u Jizhar Harari & Associates a v letech 1960 až 1963 působil jako asistent distriktního státního zástupce v Tel Avivu. Následně v letech 1963 až 1972 pracoval jako obchodní poradce.
V roce 1972 byl jmenován soudcem městského soudu v Tel Avivu a opět let později soudcem telavivského distriktního soudu. V roce 1983 získal doktorát z práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 1987 nakrátko působil jako zastupující soudce Nejvyššího soudu. V letech 1989 až 1996 pak stanul v čele Telavivského distriktního soudu.
Po odchodu z oblasti soudnictví působil jako arbitr a zastával řadu veřejných funkcí. Stanul též v čele několika vyšetřovacích komisí. Mezi jím prošetřovaná témata patřily poplatky za studium na vysokých školách, dohoda o penzích, hodnost Jicchaka Mordechaje,[1] status Rona Arada,[2] dárcovství krve etiopských Židů, autorita vojenského cenzora a druhá libanonská válka.[3]
Poslední zmíněnou ustanovila vláda k prošetření izraelského neúspěchu při druhé libanonské válce. Výsledná zpráva komise označila za viníky izraelského neúspěchu premiéra Ehuda Olmerta, ministra obrany Amira Perece a náčelníka Generálního štábu Dana Chaluce (poslední zmíněný pod tlakem veřejnosti rezignoval).[4]
V roce 1950 se oženil a s manželkou Jocheved měl tři děti. Společně žili dlouhá léta v Ramat ha-Šaron. V roce 2003 Winograd ovdověl a poté se přestěhoval do Herzliji.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku אליהו וינוגרד na hebrejské Wikipedii.
- ↑ OREN, Amir. Yitzhak Mordechai to keep rank, despite sex assault conviction [online]. Haaretz, 2005-09-09 [cit. 2011-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ron Arad [online]. Ynetnews, 2008-02-25 [cit. 2011-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHEFFER, Gabriel; BARAK, Oren. Militarism and Israeli Society. Bloomington: Indiana University Press, 2010. 386 s. Dostupné online. ISBN 978-0253221742. S. 237. (anglicky)
- ↑ Izraelská vyšetřovací komise kritizovala vládu za špatné vedení války s Hizballáhem [online]. Český rozhlas [cit. 2009-06-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elijahu Winograd na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Haaretz – אליהו וינוגרד - שופט שעמד בראש ועדות בעבר (Eliyahu Winograd - A judge who headed the committees in the past)
- (hebrejsky) News1 – Eliyahu Winograd (biografie)
