Elektronické hlasování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Elektronické hlasování (v angličtině také e-voting) je hlasování, během nějž je využíváno elektroniky, ať už ke sčítání hlasů nebo k samotnému hlasování. V závislosti na konkrétní realizaci může e-hlasování zahrnovat celou škálu internetových služeb, počínaje základním přenosem dat, aby bylo on-line hlasování prostřednictvím společných připojitelných zařízení v domácnosti plně funkční. Stupeň automatizace systému se může lišit - od jednoduchých domácích stanic po kompletní řešení, které zahrnuje registraci voličů a jejich ověřování, samotnou volbu, místní nebo okrskové sčítání hlasů, šifrování dat a přenos na servery, konsolidace hlasů a volby správy. Vhodný e-hlasovací systém musí provádět většinu z těchto úkolů v souladu se souborem norem stanovených regulačními orgány a také musí být schopen úspěšně se vypořádat se silnými požadavky, souvisejícími s bezpečností, přesností, celistvostí, rychlostí, ochranou soukromí, auditovatelností, dostupností, náklady, efektivností, škálovatelností a ekologickou udržitelností.

Volební automat pro zkušební Italské elektronické volby v Salentu[1]

V minulosti byly při volbách využívány děrné štítky, dnes se jedná spíše o optické skenování a specializované volební automaty (například s vestavěným systémem DRE, který výsledky přímo odesílá). Ty také mohou předávat data automatizovaným odesíláním volebních uren, telefonem, soukromými počítačovými sítěmi nebo skrze internet.

Obecně můžeme rozlišovat dva typy elektronického hlasování:

  • využívání strojů, které vyžadují přímou fyzickou interakci a dohled kontrolorů,
  • dálkové hlasování, kdy volič posílá svůj hlas z domova, například přes internet (i-voting).[2][3][4][5][6]

Mezi problémy spojené s elektronickým hlasováním patří například riziko úniku univerzálního klíče administrátora.[7][8] Byly také hlášeny případy strojů, které prováděly nepředvídatelné chyby. Pro e-voting také není možné přizvat externí pozorovatele nebo zajistit kontrolu několikanásobným nezávislým přepočítáním jako při klasických volbách.[9][10]

Úspěšné elektronické hlasování může nicméně zrychlit sčítání hlasovacích lístků, snížit náklady na placení zaměstnanců počítajících hlasy a zajistit lepší přístupnost voleb pro například zdravotně znevýhodněné voliče. V Estonsku elektronické hlasování funguje, některé země, jako Nizozemsko a Spojené Království, však od tohoto systému kvůli podezření z útoků hackerů již upustily.[11][12]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electronic voting na anglické Wikipedii.

  1. RICOTTI, Cristina Prina. ZDNet [online]. ZDNet, [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.  
  2. i-Voting [online]. . [1]. (anglicky) 
  3. Res. 9597 Philippines concerning grid power requirements for various needs including i-voting
  4. Switzerland’s new legislation on internet voting [online]. . [2]. (anglicky) 
  5. Buchsbaum, T. (2004).  "E-voting: International developments and lessons learnt". Proceedings of Electronic Voting in Europe Technology, Law, Politics and Society. Lecture Notes in Informatics. Workshop of the ESF TED Programme together with GI and OCG. 
  6. Zissis, D. (April 2011).  "Securing e-Government and e-Voting with an open cloud computing architecture". Government Information Quarterly 28 (2): 239–251. doi:10.1016/j.giq.2010.05.010. 
  7. An Incredibly Insecure Voting Machine [online]. [cit. 2015-12-03]. [3]. (anglicky) 
  8. Security Analysis of the Diebold AccuVote-TS Voting Machine [online]. [cit. 2015-12-03]. [4]. (anglicky) 
  9. What's Wrong With Electronic Voting Machines? [online]. [cit. 2015-12-03]. [5]. (anglicky) 
  10. Wichita State mathematician says Kansas voting machines need to be audited to check accuracy [online]. [cit. 2015-12-03]. [6]. (anglicky) 
  11. Why electronic voting isn't secure [online]. [cit. 2015-12-03]. [7]. (anglicky) 
  12. Should Britain introduce electronic voting? [online]. [cit. 2015-12-03]. [8]. (anglicky)