Přeskočit na obsah

Elbit Systems

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elbit Systems
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaveřejně obchodovaná společnost a kapitálová obchodní společnost
Datum založení1966
Adresa sídlaHaifa, Izrael
Souřadnice sídla32°48′0″ s. š., 34°59′0″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostizbrojní průmysl
Tržní kapitalizace29,1 mld. ₪ (2022)[1]
Obrat3,5 mld. $ (2018)[2]
Zaměstnanci20 000 (2025)
Dceřiné společnostiTadiran Electronic Systems
Tadiran Spectralink
Identifikátory
Oficiální webwww.elbitsystems.com
ISINIL0010811243
LEI529900Q9CB1REUMZSS32
OpenCorporates IDil/520043027
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bezpilotní letoun Elbit Hermes 900

Elbit Systems Ltd. (NASDAQ: ESLT) je mezinárodní společnost se sídlem v Izraeli zaměřená na elektronických obranných systémů a pokročilých zbraní. Byla založena v roce 1966 společností Elron. Elbit Systems je hlavním dodavatelem pozemní techniky a bezpilotních letounů pro izraelskou armádu. Je jednou z největších společností v izraelském vojenském průmyslu. Vyrábí bezpilotní letouny, optoelektroniku, věžové komplety, helmy pro noční vidění, aj.

Elbit Systems má také dceřiné továrny po celém světě – ve Spojených státech jsou to IEI (Talladega, Alabama), Kollsman (Merrimack, New Hampshire), VSI (San José, Kalifornie) a EFW (Fort Worth, Texas) – a prodává své produkty armádám mnoha zemí. Dceřiná společnost Kollsman se stala součástí konsorcia, které uzavřelo kontrakt s americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti, na vytvoření systému SBInet, který by měl monitorovat americko-mexickou hranici.[3]

Ve svých dceřiných závodech ve Spojeném království a ve Spojených státech čelila společnost protestům kvůli své podpoře izraelské armády v probíhajícím Izraelsko-palestinském konfliktu. Kvůli svému zapojení do tohoto konfliktu se z ní také stáhly některé mezinárodní investiční společnosti.

V prezentaci pro investory z roku 2025 společnost uvedla, že má 20 000 zaměstnanců, z toho 3 200 ve Spojených státech.[4] Akcie společnosti Elbit Systems jsou obchodovány na burzách v Tel Avivu a na Nasdaq.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Společnost Elbit Systems byla založena v roce 1966 společností Elron Electronic Industries a izraelským Ministerstvem obrany pod názvem „Elbit Computers Ltd.“,[5] s cílem vyvíjet počítače a elektroniku pro izraelskou armádu. Jejím prvním produktem byl minipočítač nazvaný „Elbit 100“.[6] Tento minipočítač byl úspěšně prodáván i pro civilní využití[7] a v červenci 1970 uzavřela americká společnost Control Data Corporation dohodu o odkoupení podílu izraelské vlády ve společnosti „Elbit Computers“ za 1 milion USD.[8] Control Data Corporation poté počítače Elbit uváděla na trh a distribuovala po celém světě.[9]

V roce 1978 vstoupil Elbit na burzu v Tel Avivu (IPO) a pokračoval ve vývoji minipočítačů, včetně modelu ANAT, který byl vyvíjen a prodáván ve spolupráci s německou společností Nixdorf Computer.[10][11] Na počátku 80. let se společnost zaměřila na obrannou elektroniku a vyvíjela systémy a komponenty pro stíhací letoun Lavi a tank Merkava.[12] Společnost také změnila název z „Elbit Computers Ltd.“ na „Elbit Ltd.“ a Control Data Corporation svůj podíl ve firmě prodala.

V roce 1996 byl Elbit rozdělen na tři nezávislé společnosti: Elbit Medical Imaging, Elbit Systems a Elbit.[13][14] V letech 1999 až 2000 společnosti Elscint (další přidružená firma Elronu) a Elbit Medical Imaging prodaly své zobrazovací aktivity společnostem General Electric Medical Systems a Picker. Elbit Systems byla vytvořena jako divize obranné elektroniky. Společnost Elbit, která se zaměřovala na komunikační aktivity, vedla konsorcium, jež v roce 1999 založilo společnost Partner Communications Company.

V roce 2000 se Elbit Systems sloučila se společností El-Op (tehdy kontrolovanou současným předsedou představenstva Elbitu Michaelem Federmannem),[15] čímž vznikla největší nevládní společnost zaměřená na obrannou elektroniku v Izraeli. Elron prodal své akcie v Elbit Systems přibližně za 197 milionů dolarů v roce 2004.[16] Po sloučení s El-Op se Federmann stal největším akcionářem spojené skupiny. Po této fúzi Elbit získal společnost Elisra, aktiva divize Aircraft Systems společnosti Israel Military Industries a firmu Mikal Ltd.[17] Následně Elbit oznámil veřejnou nabídku na odkup zbývajících 12,15 % akcií společnosti ITL Optronics Ltd., které byly v držení veřejnosti.[18]

V roce 2002 byl Elbit sloučen se společností Elron.[19]

Bezpilotní letoun Elbit Hermes 900

V roce 2006 Elbit získal 20% podíl ve společnosti Chip PC Technologies, vývojáři a výrobci klientských řešení pro serverově orientované výpočty.[20] V roce 2016 Elbit uvedl na trh společnost Everysight, která vyvíjí a vyrábí chytré brýle s rozšířenou realitou pro cyklisty (založenou v roce 2016).[21][22]

V roce 2016 server The Intercept uvedl, že od roku 2008 americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) a britská služba GCHQ zachytávaly živé přenosy z dronů Elbit (a další techniky izraelského letectva) během misí izraelské armády a letectva proti cílům v Gaze, na Západním břehu, v Sýrii a Libanonu.[23]

V listopadu 2018 Elbit dokončil akvizici společnosti IMI Systems.[24]

V roce 2022 Elbit uvedl, že má celkem 18 407 zaměstnanců, z nichž většina působí v Izraeli. Ve Spojených státech zaměstnával 3 675 pracovníků.[4]

Elbit patří k významným dodavatelům zbraní pro Ázerbájdžán. Její bezpilotní letouny a naváděná munice byly podle zpráv z oboru rozsáhle využity během ázerbájdžánské ofenzivy v Náhorním Karabachu v září 2023.[25]

Elbit od roku 2023 intenzivně spolupracuje s izraelským ministerstvem obrany na podpoře izraelských vojenských operací, včetně války v Pásmu Gazy, což zahrnovalo i vyslání klíčových zaměstnanců na ministerstvo obrany.[26][27] Za vývoj technologií využitých během konfliktu obdržela firma v roce 2024 izraelskou Cenu za obranu. Společně se společností IAI tvoří zásadní pilíř domácích dodávek zbraní.[26]

Bezpilotní letoun Elbit Hermes 450 ve službách americké Celní a hraniční ochrany

Podle zpráv izraelských médií a svědectví citovaných organizací byl k útoku na konvoj World Central Kitchen dne 1. dubna 2024, při kterém zahynulo sedm humanitárních pracovníků, použit dron Elbit Hermes 450.[28]

V prosinci 2025 byl Elbit dočasně vyřazen z tendrů NATO v souvislosti s vyšetřováním korupce.[29] Do skandálu měli být zapojeni alespoň tři bývalí a současní zaměstnanci firmy, včetně jednoho z poradců.[30]

Etické obavy a divestice

[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. září 2009 se etická rada Norského státního penzijního fondu rozhodla prodat akcie fondu ve společnosti Elbit kvůli dodávkám sledovacích systémů pro izraelskou bariéru na Západním břehu.[31] Na tiskové konferenci, kde bylo rozhodnutí oznámeno, uvedla ministryně financí Kristin Halvorsen: „Nechceme financovat společnosti, které tak přímo přispívají k porušování mezinárodního humanitárního práva.“[32] Norský velvyslanec v Izraeli Hans Jacob Biørn Lian byl předvolán na izraelské ministerstvo zahraničí, kde byl proti tomuto rozhodnutí vznesen protest.[32]

V lednu 2010 zařadila Danske Bank Elbit na seznam společností, které nesplňují její politiku společensky odpovědného investování. Mluvčí banky uvedl, že banka jedná v zájmu svých klientů tím, že „neumisťuje jejich peníze do společností, které porušují mezinárodní standardy“.[33][34] Dánský finanční watchdog DanWatch zařadil Elbit na svůj etický blacklist v roce 2011.[35] V roce 2014 jeden z největších dánských správců penzijních fondů PKA Ltd oznámil, že již nebude zvažovat investice do Elbitu, přičemž uvedl: „Mezinárodní soudní dvůr konstatoval, že bariéra slouží pouze vojenským účelům a porušuje palestinská lidská práva. Proto jsme zkoumali, zda společnosti vyrábějí produkty speciálně navržené pro tuto zeď a mají tak zvláštní podíl na represivních aktivitách.“[34]

V březnu 2010 švédský penzijní fond, který se nechtěl spojovat se společnostmi porušujícími mezinárodní smlouvy, bojkotoval Elbit Systems kvůli jeho zapojení do výstavby izraelské bariéry na Západním břehu.[36]

V prosinci 2018 společnost HSBC stáhla své investice z Elbitu[37] po akvizici IMI Systems ze strany Elbitu. HSBC uvedla, že IMI vyrábí kazetové pumy, což je v rozporu s etickou politikou banky, která neinvestuje do společností spojených s výrobou či prodejem kazetové munice.[38]

V roce 2019 společnost Axa částečně stáhla své investice z Elbit Systems po tlaku hnutí Boycott, Divestment and Sanctions (BDS).[37][39][40] Tento krok následoval po několikaleté kampani nevládních organizací, včetně petice zahájené v dubnu 2018 organizací SumOfUs, která získala 140 000 podpisů. Axa „tiše omezila“ své investice do Elbitu a izraelských bank.[37] Axa však zůstává nepřímo investována do Elbitu a izraelských bank prostřednictvím nekontrolního podílu ve své bývalé dceřiné společnosti Alliance Bernstein.[37][39]

Zpravodajství deníku The Guardian odhalilo pokusy o koordinaci mezi Elbitem a izraelským velvyslanectvím s britským ministerstvem vnitra, generálním prokurátorem pro Anglii a Wales a Crown Prosecution Service ohledně stíhání aktivistů skupiny Palestine Action, sahající až do dubna 2022.[41] V roce 2024 CPS využila pravomoci podle zákona o terorismu k zadržení aktivistů bez obvinění.[42]

Se začátkem války v Gaze zahájili aktivisté z Palestine Action protesty proti několika továrnám společnosti Elbit Systems ve Velké Británii. U továrny Instro Precision v Sandwichi v hrabství Kent zablokovalo vstupy více než 100 lidí. Současně probíhala akce v Leicesteru, kde aktivisté okupovali střechu továrny Howmet Fastening Systems a další připoutaný jednotlivec znemožnil přístup do objektu U-TacS.[43] V listopadu 2023 došlo k incidentu u pobočky Elbit Systems v Merrimacku ve státě New Hampshire, kde byli tři lidé zatčeni za vandalismus. Protestující tehdy poškodili budovu, zablokovali vchod zámkem na kolo a kvůli hlášenému kouři na střeše museli zasahovat hasiči.[44]

Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albanese ve své zprávě z června 2025 s názvem „From Economy of Occupation to Economy of Genocide“ (Od ekonomiky okupace k ekonomice genocidy) přímo jmenovala společnost Elbit Systems a další izraelské i mezinárodní korporace jako klíčové aktéry umožňující izraelskou vojenskou kampaň v Gaze. Albanese ve zprávě obviňuje Elbit a další korporace ze spoluúčasti na válečných zločinech, apartheidu a genocidě. Uvádí, že firmy profitují z okupace a dodávají technologie či zbraně používané k ničení infrastruktury.[26]

V roce 2025, po dlouhodobé kampani přímých akcí ze strany skupin včetně Palestine Action, které cílily na jejich kanceláře protesty a okupacemi, ukončily společnosti Allianz i Aviva své pojistné smlouvy s britskými dceřinými společnostmi Elbitu. Allianz ukončila pojištění Elbit Systems UK, zatímco Aviva přestala pojišťovat společnost UAV Engines.[45][46][47]

Kanceláře Elbit Systems v Bernu ve Švýcarsku byly poškozeny při incidentu, který se odehrál koncem března 2026.[48]

Elbit Systems v Česku

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Požár průmyslové haly v Pardubicích.

V roce 2023 Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu zveřejnilo, že LPP Holding a.s., česká technologická společnost, navázala partnerství s Elbit Systems.[49][50] V Česku měla otevřít výrobní a vývojové centrum. Výroba se má zaměřit na drony různých velikostí.[51] Výroba měla být spuštěna v Pardubicích v roce 2024.[52]

Dne 20. března 2026 došlo k útoku na údajné objekty Elbit Systems a LPP v průmyslové zóně v Pardubicích. Ve 4:20 ráno byl nahlášen požár, který zcela zničil jednu halu a poškodil i přilehlou administrativní budovu. Na místě zasahovalo deset jednotek hasičů, incident se obešel bez zranění. K činu se přihlásila protiizraelská skupina The Earthquake Faction, která ve svém prohlášení uvedla, že cílem bylo „epicentrum izraelského zbrojního průmyslu v Evropě“.[53] Společnost LPP uvedla, že spolupráce s izraelskou firmou Elbit Systems na vývoji a výrobě dronů v Pardubicích nikdy nebyla realizována a žádné projekty spojené s firmou Elbit Systems v areálu neprobíhaly.[54] Případ je vyšetřován jako žhářství s možným teroristickým motivem.[55]

Do té doby neznámá The Earthquake Faction se rovněž přihlásila ke krádeži utajovaných dokumentů a vydala společnosti LLP ultimátum: do 20. dubna 7:00 přerušte vztahy s Elbitem a odsouděte „barbarskou okupaci Palestiny“, jinak budou dokumenty zveřejněny. Webové stránky skupiny byly založeny den před žhářským útokem. Skupina rovněž založila účet na Telegramu, který během 72 hodin nabral 3600 sledujících, což může vzbuzovat dojem již dříve existující sítě podporovatelů. Na webových stránkách se skupina popisuje jako „internacionalistická podzemní síť, která cílí na klíčová místa zásadní pro sionistickou entitu“ a prohlašuje svůj záměr „zničit všechny části říše zevnitř, a to všemi efektivními prostředky“.[56]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Elbit Systems na anglické Wikipedii a אלביט מערכות‎ na hebrejské Wikipedii.

  1. ↑ Tel Aviv Stock Exchange site.
  2. ↑ SIPRI Arms Industry Database. Stockholmský mezinárodní mírový výzkumný ústav.
  3. ↑ GOLDMAN, Laura. Israeli technology to keep US borders safe [online]. Israel21c, 2006-10-15 [cit. 2009-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky)
  4. 1 2 Elbit System Investor Presentation - August 2025 [online]. Aug 2025. Dostupné online.
  5. ↑ ALPERT, Carl. Israel Success Story. Jewish News of Northern California. July 4, 1980. Dostupné online.
  6. ↑ Israel Selling Computer For $5,000. The Indiana Jewish Post and Opinion. May 19, 1967. Dostupné online.
  7. ↑ Electronics Firm Makes 1st U.S. Sale. The Indiana Jewish Post and Opinion. October 20, 1967. Dostupné online.
  8. ↑ The American Control Data Corporation has entered into an agreement to acquire controlling stock interest in Elbit Computers Ltd of Haifa.. The Australian Jewish Times. July 16, 1970. Dostupné online.
  9. ↑ ISRAELI DATA SYSTEMS FOR AUSTRALIAN MARKETS. The Australian Jewish Times. September 23, 1971. Dostupné online.
  10. ↑ NIXDORF'S ISRAELI ENGINE. Datamation. S. 75–76. Dostupné online.
  11. ↑ Nixdorf Computer AG, a leading German manufacturer of computers, has brought out a new product line based on Israeli produced computers. The Australian Jewish Times⁩. May 14, 1983. Dostupné online.
  12. ↑ ISAAK GLUCK, Peggy. Top Israeli Defense Executive Tells Of His Company's Success. www.nli.org.il. October 28, 1983. Dostupné online.
  13. ↑ FRIEDMAN, Shlomo. Etgar: Split Elbit Value 44% Above Current Market Value. Globes. November 4, 1996. Dostupné online.
  14. ↑ EISENBERG, Amir. Gill, Senior Elbit Officials to Receive Options in Each Division in Spin-Off Plan. Globes. October 16, 1996. Dostupné online.
  15. ↑ Elbit Systems Ltd. and Elop Electro-Optics Industries Ltd.Announce the Signing of a Merger Agreement [Press release]. Defense Aerospace. Dostupné online.
  16. ↑ {{{publisher}}}: Elron Announces Completion of the Sale of all its holdings in Elbit Systems to Federmann Enterprises Ltd. for approximately $197 million, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  17. ↑ {{{publisher}}}: Elbit Systems Signs Agreement to Acquire Mikal's Holdings in Soltam, Saymar and ITL, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  18. ↑ Elbit – Investor Relations -Press Releases [online]. [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 18, 2018.
  19. ↑ RICHARD, Gilden. Elron Electronics Ltd. Form 6K [online]. Securities and Exchange Commission, 2002-05-16 [cit. 2025-02-03]. S. 5–9. Dostupné online.
  20. ↑ Elbit Systems acquired an approximately 20% interest (18.5% plus a loan convertible into additional shares) in Chip PC Ltd. Archivováno 6. 4. 2012 na Wayback Machine. ESLT 20 °F (−7 °C) filed May 28, 2008
  21. ↑ Elbit System's augmented reality smartglasses spin off, Everysight, announces an exclusive test pilot program for cyclists. [online]. [cit. 2016-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 28, 2023.
  22. ↑ COFFEY, Valerie C. Elbit Systems Launches Wearable-Display Company, Everysight [online]. November 20, 2015. Dostupné online.
  23. ↑ CURRIER, Cora; MOLTKE, Henrik. Israeli Drone Feeds Hacked By British and American Intelligence [online]. October 28, 2016 [cit. 2023-11-22]. Dostupné online.
  24. ↑ Elbit Systems Completes the Acquisition of IMI Systems [online]. November 25, 2018 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
  25. ↑ Yuval Azulay. Advanced Israeli weaponry playing major role in Azerbaijan's Nagorno-Karabakh offensive | CTech [online]. Calcalist, 2023-10-02. Dostupné online.
  26. 1 2 3 From economy of occupation to economy of genocide – (A/HRC/59/23) Report of the Special Rapporteur on the situation of human rights in the Palestinian territories occupied since 1967. United Nations [online]. 2025. Dostupné online.
  27. ↑ SCHEER, Steven. Gaza war and higher European spending lift profit at Israel's Elbit Systems. Reuters [online]. 2025-11-18. Dostupné online.
  28. ↑ Israeli drone used in Gaza aid strike powered by British-made engine, activists claim [online]. 2024-04-03. Dostupné online. (anglicky)
  29. ↑ Elbit kvůli korupci nesmí dodávat Alianci. Její drony zvažovala i česká armáda - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-12-30 [cit. 2026-03-16]. Dostupné online.
  30. ↑ ROSE, Sunniva. Israeli defence company Elbit 'suspended from Nato tenders' amid corruption probe. The National [online]. [cit. 2026-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
  31. ↑ Norwegian Gov't Pension Fund exits Elbit Systems. www.globes.co.il. Globes [online], Israel business news, September 3, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 26, 2023.
  32. 1 2 HASS, Amira; BARAK RAVID. Israel summons Norway envoy to protest divestment from arms firm. www.haaretz.com. Ha'arec, September 3, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 4, 2009.
  33. ↑ Israeli companies excluded from bank's investments. www.cphpost.dk. Copenhagen Post, January 25, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 31, 2010.
  34. 1 2 Danish pension funds divest from Israeli companies. www.maannews.net. Ma'an News Agency, January 27, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 22, 2014.
  35. ↑ DanWatch's sortliste [online]. Danwatch, January 1, 2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 7, 2011. (dánsky)
  36. ↑ BETTINI, Daniel. Europe's economic boycott of Israel expanding. www.ynetnews.com. Ynetnews, August 27, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 29, 2010.
  37. 1 2 3 4 France investment firm AXA IM divests from Israel arms manufacturer. www.middleeastmonitor.com. Middle East Monitor. Dostupné online.
  38. ↑ Tovah Lazaroff. HSBC tells 'Post': 'We divested from Elbit over cluster bombs, not BDS'. www.jpost.com. The Jerusalem Post. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 3, 2019.
  39. 1 2 AXA: Finances War Crimes :The Global insurer's involvement in the illegal Israeli Occupation [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-17. (anglicky)
  40. ↑ France investment firm AXA IM divests from Israel arms manufacturer [online]. April 18, 2019 [cit. 2019-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-10. (anglicky)
  41. ↑ SIDDIQUE, Haroon. Activists say they have proof ministers tried to influence police over Israeli arms firm protests. The Guardian. 2024-09-30. Dostupné online [cit. 2024-10-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  42. ↑ SYAL, Rajeev. Seven appear in court over protest at Israeli-based firm's UK site. The Guardian. 2024-08-13. Dostupné online [cit. 2024-10-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  43. ↑ ROSANE, Olivia. 'Stop Arming Israel': Protesters Target Weapons Makers Supplying the Gaza Bombardment. Common Dreams. 2023-10-27. Dostupné online.
  44. ↑ 3 arrested following pro-Palestine protest at Elbit Systems in NH, NBC News Boston, 2023-11-20 Archive
  45. ↑ QUINN, Ben. Greta Thunberg arrested in London over 'Palestine Action prisoners' placard. The Guardian. 2025-12-23. Dostupné online [cit. 2025-12-24]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  46. ↑ RIKKI. Allianz and Aviva drop Elbit Systems insurance cover [online]. 2025-12-23 [cit. 2025-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
  47. ↑ AMMORI, HUDA. Israel's war machine can be stopped. Here's how [online]. 2024-10-15 [cit. 2025-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
  48. ↑ Bern office of Israeli defence firm Elbit damaged. SWI swissinfo [online]. 2026-03-25. Dostupné online.
  49. ↑ OTTO, Pavel. Izraelské drony v Česku. Světový lídr Elbit a LPP otevřou v tuzemsku vývojové a výrobní centrum. e15 [online]. 2023-10-30. Dostupné online.
  50. ↑ Zásadní dohoda o spolupráci v obranném průmyslu podepsána mezi izraelskou společností Elbit a českou LPP. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2026-03-16]. Dostupné online.
  51. ↑ ČT24. Izraelská společnost chystá produkci dronů v Česku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-03-16]. Dostupné online.
  52. ↑ OTTO, Pavel. Musíme být víc soběstační ve výrobě i vývoji armádní techniky, říká spolumajitel LPP Holding. e15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2024-02-07 [cit. 2026-03-16]. Dostupné online.
  53. ↑ Útok v Pardubicích: Na české a izraelské zbrojaře udeřila nová skupina. www.voxpot.cz [online]. 2026-03-20 [cit. 2026-03-20]. Dostupné online.
  54. ↑ ČTK. LPP odmítla tvrzení Babiše, že objekt v Pardubicích neměla dost zabezpečený. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2026-03-21 [cit. 2026-03-22]. Dostupné online.
  55. ↑ Czech authorities probe suspected arson at a drone technology company. AP News [online]. 2026-03-20 [cit. 2026-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
  56. ↑ HELLER, Mathilda. Who is Earthquake Faction, the newly formed militant group that claimed arson on Czech factory?. The Jerusalem Post [online]. 2026-03-29 [cit. 2026-04-22]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elbit_Systems&oldid=25855706“