Přeskočit na obsah

Eduard Saxinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Saxinger
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
Náměstek starosty Lince
Ve funkci:
1868 – 1881
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození8. května 1818
Weidenholz
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. května 1902
Linec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Saxinger (8. května 1818 Weidenholz[1]5. května 1902 Linec[1][2][3]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Působil jako obchodník a náměstek starosty Lince.[2]

Vystudoval klášterní gymnázium v Kremsmünsteru. Od roku 1853 působil jako drogista v Linci. Převzal drogistickou živnost Haselmayers Erben. Byl též prezidentem všeobecné spořitelny v Linci. Byl i veřejně a politicky aktivní. Od roku 1861 do roku 1881 zasedal v obecní radě v Linci, přičemž v letech 1868–1881 byl náměstkem lineckého starosty. Politicky patřil mezi německé liberály (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[1] Byl mu udělen Řád Františka Josefa. Město Linec ho jmenovalo čestným občanem. Byl členem hornorakouského spolku pro přírodní vědy a měl též funkci cenzora místní filiálky Rakousko-uherské banky.[3]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam byl zvolen v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii městskou v Horních Rakousích, obvod Linec, Urfahr atd.[4] V roce 1873 se uvádí jako Eduard Saxinger, náměstek starosty a obchodník, bytem Linec.[5] V roce 1873 zastupoval v parlamentu ústavověrný blok, v jehož rámci patřil k mladoněmeckému křídlu.[6] V roce 1878 se ovšem již uvádí jako nezařazený poslanec, stojící mimo kluby.[7]

Zemřel v květnu 1902.[3]

  1. a b c Eduard Saxinger [online]. ooe.gv.at [cit. 2015-07-07]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 159. (německy) 
  3. a b c (Linzer) Tages-Post. Květen 1902, čís. 104, s. 13. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=379
  6. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  7. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.