Přeskočit na obsah

Edith Franková-Holländerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edith Franková-Holländerová
Rodné jménoEdith Holländer
Narození16. ledna 1900
Cáchy
Úmrtí6. ledna 1945 (ve věku 44 let)
Koncentrační tábor Osvětim
BydlištěFrankfurt nad Mohanem
Alma materViktoriaschule
Povolánížena v domácnosti
Nábož. vyznáníjudaismus
ChoťOtto Frank (1925–1945)
DětiMargot Frank
Anne Franková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edith Franková (rozená Hollanderová; 16. ledna 1900 Cáchy, Německo16. ledna 1945 Osvětim, Polsko) byla matka Anne Frankové, která si během holokaustu psala deník, který ji po smrti proslavil.

Edith je ze čtyř dětí. Dne 16. ledna se narodila Abrahamu Hollanderovi a Rose Hollanderové (rozené Sternové) v Cáchách (Německo). Ve svých 25 (1925) letech se provdala za Otto Franka. Odstěhovali se společně do Frankfurtu nad Mohanem. Ve stejném roce se jim narodila dcera Margot Betti Franková, poté se jim o 4 roky později (12. června 1929) narodila 2 a poslední dcera Annelies Marie Franková. Jelikož její rodina byla židovského původu, tak se s Ottou dozvěděli o transportech do pracovních a vyhlazovacích táborů, co se tam ale děje nevěděli (nevěděl to nikdo, až na samostatné vězně táborů). Tak se s Ottem rozhodli utéct s dcery do Nizozemí,aby unikli nacismu. Bohužel se, ale nacismus dostal i do Nizozemí. Začaly povídky o prvních transportech do táborů. A manželům bylo jasné, že je totéž čeká… Když přišla Anne s Margot, že nemohou chodit do normální školy, Bylo jim jasné co se děje. Museli se jít nahlásit na speciální úřad pro židy. Když jednoho dne přišlo předvolaní pro její dceru Margot Frankovou, s Ottem neváhaly, a skryly se s rodinou do zadního traktu domů u Ottovy kanceláře.

Skrývání v zadním traktu domu

[editovat | editovat zdroj]

Frankovi se skryli společně s rodinou Van Pelsových a Pffefrem Fritzem. O jejich tajném úkrytu věděli pouze ti nejvěrnější. O jejich úkrytu věděli pouze :Miep Giesová, Bep Voskuijlová, Johannes Kleinmann, Viktor Kugler, Johannes Hendrik Voskuijl, a Jan Gies. Tito lidé je pomáhali ukrývat v traktu. Bohužel, ale dne 4. srpna 1944 vrazila do zadního traktu Zelená policie (gestapo) a nechali je převést do tranzitního tábora Westerbork. Poté je z tranzitního tábora převezli do Osvětimi. Všichni z traktu selekci přežili (nikdo z nich se nedostal do plynové komory). Margot, Anne, Edith a Auguste van Pelsová se dostali na stranu života. V osvětimi vypukla nějaká epidemie. A Margot s Anne a Augustou se dostali na transport do koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde zrovna vypukla Tyfová epidemie, a Anne s Margot a Augustou tak také tyfu podlehli. Edith se bohužel na transport k dcerám nedostala, zemřela 6. ledna 1945 na vyhladovění. Z celé rodiny přežil pouze Otto, který přežil „pochod smrti“. Ani Pffefer s van Pelsovými nepřežili. Peter Van pels zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Pan Hermann van Pels se dostal do plynové komory asi měsíc po příjezdu… Otto se po válce oženil. Zemřel v roce 1980.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]