Zobrazení zdroje stránky Dějiny účetnictví

[[Soubor:Clay accounting tokens Susa Louvre n2.jpg|náhled|vpravo|Keramické známky pro záznam obchodních údajů, [[Susa]], kolem 3500 př.&nbsp;n.&nbsp;l. ([[Louvre]], Paříž)]]
'''Dějiny účetnictví''' jsou tematická oblast [[Hospodářské dějiny|dějin hospodářství]], která se zabývá historickým vývojem způsobů záznamu ekonomických skutečností. Dějiny [[účetnictví]] začínají již v&nbsp;[[pravěk]]u, kdy se ještě před vznikem písma například pomocí zářezů zaznamenávaly počty kusů dobytka a jiného majetku. Se vznikem písma ve [[starověk]]u se záznamy postupně zdokonalily a antičtí [[Starověký Řím|Římané]] již používali systém několika navzájem provázaných účetních knih. Další rozvoj přinesl vznik [[podvojné účetnictví|podvojného účetnictví]] v&nbsp;pozdně středověké Itálii, obchodní velmoci té doby. Nejstarší systém podvojného účetnictví se dochoval z&nbsp;[[Janov (Itálie)|Janova]] z&nbsp;roku 1340, teoretické základy moderního účetnictví vyložil mnich [[Luca Pacioli]] roku 1494. Nezávisle vzniklo podvojné účetnictví i&nbsp;ve dvou asijských zemích, a sice takzvané [[účetnictví dračí brány]] koncem 16. nebo začátkem 17.&nbsp;století v&nbsp;[[Říše Ming|mingské Číně]], největší a nejbohatší ekonomice tehdejšího světa, a v&nbsp;[[Korea|Koreji]], kde je [[Korejské podvojné účetnictví|korejský systém podvojného účtování]] doložen od konce 18.&nbsp;století. Další rozvoj nových systémů účetnictví probíhal po celý novověk a přinesl vznik řady zlepšení a regionálních variant účetnictví.

Britský průmyslník 18.&nbsp;století [[Josiah Wedgwood]] vytvořil základy [[nákladové účetnictví|nákladového účetnictví]], které mu umožnilo sledovat a rozpočítávat náklady na jednotlivé kroky průmyslové výroby, a tím se stal i&nbsp;objevitelem pojmů jako [[režijní náklady]], [[úspory z rozsahu]] a [[utopené náklady]]. I&nbsp;v&nbsp;této oblasti následoval rychlý rozvoj, například koncern [[DuPont]] počátkem 20.&nbsp;století zavedl nové ukazatele pro ekonomické řízení podniku a rozpočty umožňující porovnávání skutečných nákladů s&nbsp;plánovanými, zatímco [[Baťa|Baťovy závody]] ve [[Zlín]]ě rozvinuly [[provozní účetnictví]] s&nbsp;podrobně sestavenou [[kalkulace|kalkulací]] výrobků vycházející z&nbsp;požadované [[prodejní cena|prodejní ceny]]. Postupně se vymezilo též [[finanční účetnictví]] určené pro vlastníky kapitálu a umožňující srovnávat jednotlivé podniky při obchodování na [[burza cenných papírů|burzách]]; proto byla během 19.&nbsp;století rozvíjena [[všeobecně uznávaná pravidla účtování]] spojená s&nbsp;kontrolou nezávislým [[audit]]orem. Na účetnictví měl dále silný vliv [[stát]], vyžadující dodržování účetních postupů v&nbsp;souvislosti s&nbsp;daňovou povinností podniků. Stát také používal účetní a majetkové záznamy pro podchycení svých vlastních ekonomických aktivit, například [[kamerální účetnictví]], které se od konce 15.&nbsp;století používalo v&nbsp;rakouských zemích. O&nbsp;mezinárodní sjednocení pravidel účetnictví usilují organizace jako Výbor pro tvorbu mezinárodních účetních standardů ([[IASC]]), založený v&nbsp;roce 1973.

Během dějin se zdokonalovala také technika pro vedení účetních záznamů a potřebné výpočty. Jednou z&nbsp;nejstarších pomůcek byl [[Počítadlo|abakus]], fungující na principu posuvných korálků, jehož původ je pravděpodobně [[Byzantská říše|byzantský]]. První [[mechanická kalkulačka|mechanickou kalkulačku]] pro sčítání a odčítání v&nbsp;roce 1642 sestrojil [[Blaise Pascal]]. Hromadně se počítací stroje začaly vyrábět v&nbsp;19.&nbsp;století, prvním z&nbsp;nich byl [[arithmometr]] [[Thomas de Colmar|Thomase do Colmara]]. Kombinací [[Psací stroj|psacího]] a [[Počítací stroj|počítacího stroje]] vytvořila firma Burroughs na konci 19.&nbsp;století [[účtovací stroj]]. Od 60.&nbsp;let 20.&nbsp;století se začaly používat tzv.&nbsp;samočinné [[počítač]]e, tehdy však velmi nákladné. [[Osobní počítač]]e od konce 70.&nbsp;let 20.&nbsp;století však byly dostupnější a [[účetní software]] případně celé [[informační systém]]y podniků se staly postupně normou vedení účetnictví.

== Nejstarší účetní památky ==
[[Soubor:Economic tablet Susa Louvre Sb3047.jpg|náhled|vpravo|Klínopisná tabulka s&nbsp;ekonomickými záznamy, [[Susa]], 3200 až 2700 př.&nbsp;n.&nbsp;l. (Louvre)]]
[[Účetnictví]] vzniklo jako nástroj k&nbsp;číselnému zaznamenávání hospodářských transakcí.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 5
}}</ref> Zpočátku sloužilo k&nbsp;zaznamenávání stavu a pohybu [[majetek|majetku]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 10.&nbsp;díl Šatny – Vyměřovací řízení daňové
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1939
 | isbn = 
 | kapitola = Účetnictví (dějiny)
 | strany = 308
 | jazyk = česky
}}</ref> Nejstarší účetní záznamy se zachovaly ve formě zářezů do dřeva, kostí, keramických nádob či kamene.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 6
}}</ref> Nejznámější formou je tzv.&nbsp;''vrubovka'' – dřevěná tyč, na které se zářezem poznamenala pohledávka, seříznutím příslušného počtu zářezů se zaznamenala úhrada pohledávky.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 3.&nbsp;díl Děti – H
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1931
 | isbn = 
 | kapitola = Hlavní kniha
 | strany = 749
 | jazyk = česky
}}</ref> Podobně se používaly i&nbsp;provazy, a to prostřednictvím uzlů (uzlovka) nebo navlékáním drobných předmětů.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 7
}}</ref> Vznik dokonalejších účetních záznamů umožnil až vynález [[písmo|písma]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 8
}}</ref>

Ve [[starověké státy|starověkých státech]] již ve 4.&nbsp;tisíciletí př.&nbsp;n.&nbsp;l. sloužilo účetnictví k&nbsp;zaznamenávání o&nbsp;[[Výroba|produkci]] a [[obchod]]u s&nbsp;obilím, které byly soustředěny v&nbsp;rukou státu.<ref name="Fiala9">{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 9
}}</ref> Příkladem těchto účetních záznamů jsou hliněné tabulky z&nbsp;[[Babylonie|Babylonii]]<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 20
 | jazyk = česky
}}</ref> nebo zápisy na [[papyrus]] v&nbsp;[[Egypt]]ě.<ref name="Fiala9" /> Paralelně se účetnictví rozvíjelo i&nbsp;v&nbsp;Indii a Číně.<ref name="solas 18">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Solas
 | jméno = Cigdem
 | příjmení2 = Sinan
 | jméno2 = Ayhan
 | titul = The historical evolution of accounting in China: The effects of culture
 | vydavatel = Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD)
 | datum vydání = 2008-02-14
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2010-4-17
 | strany = 18
 | poznámky = [dále jen Solas]
 | druh nosiče = PDF
 | url = http://www.mufad.org/index.php?option=com_docman&task=doc_details&gid=43&Itemid=100&lang=en
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Od Babyloňanů a Egypťanů převzali účetnictví Řekové, kteří transakce zapisovali na papyrus, později na dřevěné desky. Kromě nejvýznamnějšího účtujícího subjektu – státu – zde působily také [[banka|banky]] v&nbsp;chrámech a soukromí bankéři – ''trapezité''. Ti vedli účetnictví o&nbsp;správě [[depozita|depozit]] a [[žirový styk|žirovém styku]]. K&nbsp;tomu využívali i&nbsp;[[účet|účty]] o&nbsp;dvou stranách.<ref name="Fiala10">{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 10
}}</ref>

Od trapezitů převzali přibližně v&nbsp;2.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l. účetní dovednosti Římané,<ref name="Fiala10" /> u&nbsp;nichž se objevuje první systém účetních knih: ''adversaria'' (poznámkové knihy) pro denní záznamy, ze kterých se zpravidla měsíčně přepisovaly záznamy do knih ''codex accepti et expensi'' (kniha příjmů a vydání) a ''codex rationum'' (kniha účtů).<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 11
}}</ref> Od Římanů přebírali účetnictví i&nbsp;ostatní obyvatelé na území [[Starověký Řím|Římské říše]] i&nbsp;v&nbsp;jejím sousedství.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 36
 | jazyk = česky
}}</ref>

Samostatný vývoj probíhal v&nbsp;Číně. Už od nejstarších dob byl užíván desítkový systém, rozvoj účetních metod odpovídal postupnému růstu státních i&nbsp;komerčních aktivit.<ref name="solas 18" /> [[Dějiny účetnictví v Číně|Čínské účetnictví]] mělo některé specifické charakteristiky plynoucí z&nbsp;vlivů čínské kultury, především [[Konfucianismus|konfucianismu]] a ''[[feng-šuej]]''. Typická byla nechuť k&nbsp;jasnému a ostrému oddělení jednotlivých účtů a důraz na celkovou bilanci, pokud možno vyrovnanou.<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Gao
 | jméno = Simon S.
 | příjmení2 = Handley-Schachler
 | jméno2 = Morrison
 | titul = The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history
 | periodikum = Accounting, Business & Financial History
 | rok = 2003
 | měsíc = březen
 | ročník = 
 | číslo = 
 | poznámky = [dále jen Gao, Handley]
 | strany = 54
 | url = http://www.acis.pamplin.vt.edu/faculty/tegarden/5034/handouts/GaoHandley-Schachler-AcctBusFinHist2003.pdf
 | formát = PDF
 | issn = 0598-5206
 | datum přístupu = 2010-05-23
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100602231628/http://www.acis.pamplin.vt.edu/faculty/tegarden/5034/handouts/GaoHandley-Schachler-AcctBusFinHist2003.pdf
 | datum archivace = 2010-06-02
 | nedostupné = ano
}} {{Wayback|url=http://www.acis.pamplin.vt.edu/faculty/tegarden/5034/handouts/GaoHandley-Schachler-AcctBusFinHist2003.pdf |date=20100602231628 }}</ref> Zatímco pravidla účtování ve státní správě byla relativně propracovaná, v&nbsp;soukromé sféře dlouho platily pouze nepsané účetní standardy.<ref>Solas, str. 9.</ref> Účetní [[dynastie Čou]] (1100–476 př.&nbsp;n.&nbsp;l.) používali kontrolu výdajů, pravidelné (desetidenní, měsíční, roční) vyúčtování, vládní audit.<ref name="lin 105">{{Citace periodika
 | příjmení = Lin
 | jméno = Z. Jun
 | titul = Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century
 | periodikum = Accounting Historians Journal
 | rok = 1992
 | měsíc = 
 | ročník = 19
 | číslo = 2
 | strany = 105
 | poznámky = [dále jen Lin]
 | url = https://archive.org/details/sim_accounting-historians-journal_1992-12_19_2/page/105
 | issn = 0148-4184
}}</ref> Používaný systém jednoduchého účetnictví byl nazván [[tříčlenná bilanční metoda]] (''san-ču ťie-suan'').<ref name="solas 19">Solas, str. 19.</ref> účetnictví bylo jednoduché, transakce byly zapisovány do deníků po sobě, jak následovaly. Knihy byly uzavírány s&nbsp;použitím rovnice: příjmy (''žu'') − výdaje (''čchu'') = saldo (''jü'').<ref name="lin 105" />

V&nbsp;[[Dynastie Tchang|tchangském]] období čínští účetní zavedli používání tří základních typů účetních knih: memorandum (''cchao liou''), deník (''si-liou'') a hlavní kniha (''cung-čching'').<ref name="solas 19" /> O&nbsp;každé transakci byl pořízen záznam (memorandum). Koncem dne byly záznamy zapsány do deníku, přičemž pro důležité skupiny transakcí existovaly podřízené deníky. Každých deset dní byly zápisy z&nbsp;deníku přepsány do hlavní knihy.<ref name="lin 107">Lin, str. 107.</ref>

Další tchangskou inovací, doloženou počátkem 10.&nbsp;století,<ref>Lin, str. 108.</ref> bylo rozvinutí tříčlenné metody v&nbsp;[[Čtyřčlenná bilanční metoda|čtyřčlennou]] (''š’-cu-fa'').<ref name="solas 19" /> V&nbsp;ní bylo dřívější saldo nahrazeno dvěma položkami – počátečním a konečným stavem účtu. Základní rovnicí čtyřčlenné metody byla: zůstatek minulého období (''ťin-kuan'') + nové příjmy (''sin-šou'') − platby (''kchaj-čchu'') = zůstatek (''š’-caj'').<ref name="lin 107" /> Metoda se výrazně rozšířila v [[Dynastie Sung|sungské Číně]] a byla standardem používaným ve státní správě [[Říše Ming|mingské]] i [[Dynastie Čching|čchingské]] Číny.<ref name="solas 20" />

== Počátky podvojného účetnictví ==

=== Evropa ===
Principy současného [[podvojné účetnictví|podvojného účetnictví]], které kromě pohybu majetku zaznamenává také přírůstek či úbytek celkového [[kapitál]]u hospodařícího subjektu<ref name="chil41">{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 41
 | jazyk = česky
}}</ref>, pochází od italských [[obchod]]níků, kteří své znalosti získali pravděpodobně z&nbsp;[[Egypt]]a, [[Byzantská říše|Byzance]] či některého z&nbsp;východních center.<ref name="byw">{{Citace sborníku
 | příjmení = Lauwers
 | jméno = Luc
 | příjmení2 = Willekens
 | jméno2 = Marleen
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Five Hundred Years of Bookkeeping – A Portrait of Luca Pacioli
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = Tijdschrift voor Ekonomie en Management Vol. XXXIX
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok vydání = 1994
 | isbn = 
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 299
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Nejstaršími doklady používání podvojného účetnictví jsou účetní knihy obsahující účty o&nbsp;dvou stranách, u&nbsp;nichž však ''nelze prokázat podvojnost zápisu každé transakce''. Mezi tyto památky patří fragment účtu z&nbsp;roku 1134 zachovaný v&nbsp;Egyptě<ref name="byw" /> nebo část florentinské účetní knihy bankovní společnosti z&nbsp;roku 1211.<ref name="chil41" /> Z&nbsp;roku 1216 pochází záznamy z&nbsp;[[Florencie]] obsahující účty o&nbsp;dvou stranách zaznamenaných pod sebou<ref name="chil41" /> – pro každého obchodního partnera byl vyhrazen jeden účet, jehož zůstatek vykazoval pohledávku resp.&nbsp;[[závazek]] k&nbsp;příslušné osobě.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Štursa
 | jméno = Bohumil
 | odkaz na autora = 
 | titul = Stručné dějiny účetnictví
 | vydavatel = Vydavatelský odbor jednot učitelských na Moravě
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 6
 | jazyk = česky
}}</ref> Nejstarší celistvě zachovaný systém podvojného účetnictví ''zaznamenávající každou transakci dvakrát'' však pochází až z&nbsp;roku 1340, a to v&nbsp;[[účetní kniha|účetních knihách]] městských finančních úředníků v&nbsp;[[Janov (Itálie)|Janově]].<ref name="byw300">{{Citace sborníku
 | příjmení = Lauwers
 | jméno = Luc
 | příjmení2 = Willekens
 | jméno2 = Marleen
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Five Hundred Years of Bookkeeping – A Portrait of Luca Pacioli
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = Tijdschrift voor Ekonomie en Management Vol. XXXIX
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok vydání = 1994
 | isbn = 
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 300
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
Ve 14.&nbsp;století se v [[Benátky|Benátkách]] používaly zpravidla čtyři účetní knihy – ''popisník ([[inventář]])'', ''[[memoriál]] (squartafoglio, vachetta)'', ''[[účetní deník|deník]] (giornale)'' a ''[[hlavní kniha]] (quaderno, libro maestro)''.<ref name="chil45">{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 45
 | jazyk = česky
}}</ref>

[[Soubor:Pacioli.jpg|náhled|vlevo|upright 1.3|''Luca Pacioli'' ([[Jacopo de' Barbari]], 1495, [[Museo di Capodimonte]])]]
Nejstarší popis pravidel a principů podvojného účetnictví pochází až z&nbsp;15.&nbsp;století.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 10.&nbsp;díl Šatny – Vyměřovací řízení daňové
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1939
 | isbn = 
 | kapitola = Účetnictví (dějiny)
 | strany = 376
 | jazyk = česky
}}</ref> Před tím se účetní dovednosti vyučovaly zejména v&nbsp;[[Benátky|Benátkách]], odkud se prostřednictvím zde vyučených obchodníků šířily do [[Evropa|Evropy]] například mezi hansovní kupce v&nbsp;[[Německo|Německu]] a severních zemích<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 44
 | jazyk = česky
}}</ref>, ale také do [[Čechy|Čech]], kam byl v&nbsp;roce 1369 povolán [[Karel IV.|Karlem&nbsp;IV.]] italský počtář Ceroni.<ref name="Fuksa484">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 10.&nbsp;díl Šatny – Vyměřovací řízení daňové
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1939
 | isbn = 
 | kapitola = Účetnictví (technika)
 | strany = 484
 | jazyk = česky
}}</ref>
Systém podvojného účetnictví poprvé popsal [[Benedetto Cotrugli]] v&nbsp;roce 1458. Jeho spis ''Della mercatura e del mercante perfetto'' však zůstal nevydán až do roku 1573.<ref name="byw300" /> Jako tvůrce teorie podvojného účetnictví tak proslul [[Luca Pacioli]], jehož traktát ''Particularis de computis et scripturis'', vydaný v&nbsp;roce 1494,<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 43
 | jazyk = česky
}}</ref> se stal základem dnešního účetnictví. Do světa se tak dostal první popis účetních knih a postupu zapisování do nich. Pacioli v&nbsp;něm popsal ''benátskou metodu účetnictví''.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 16
}}</ref> Základem Pacioliho systému jsou tři účetní knihy – ''memoriál (memoriále)'', ''deník (giornale)'' a ''hlavní kniha (quaderno)''.<ref name="Byw296">{{Citace sborníku
 | příjmení = Lauwers
 | jméno = Luc
 | příjmení2 = Willekens
 | jméno2 = Marleen
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Five Hundred Years of Bookkeeping – A Portrait of Luca Pacioli
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = Tijdschrift voor Ekonomie en Management Vol. XXXIX
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok vydání = 1994
 | isbn = 
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 296
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Novinkou je také doporučení provádět [[účetní závěrka|účetní závěrku]] každoročně,<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 46
 | jazyk = česky
}}</ref> neboť do té doby se účetní knihy uzavíraly jen při jejich popsání.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 15
}}</ref> Svým spisem Pacioli ovlivnil vývoj účetnictví v&nbsp;[[Itálie|Itálii]] i&nbsp;okolních zemích.<ref name="Byw296" />

Dalšími významnými spisy byly v&nbsp;Itálii ''Indirizzo degli Economi'' z&nbsp;roku 1586, jehož autorem byl [[Don Angelo Pietra]], popisující vytváření majetkové a výsledkové rozvahy, které odpovídají dnešnímu způsobu uzavírání účetních knih,<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 18
}}</ref> a ''Quaderno doppio col suo giornale secondo il costume di Venezia'' z&nbsp;roku 1534, jehož autorem byl [[Domenico Manzoni]], který byl ve své době oblíbeným a rozšířeným spisem mezi obchodníky<ref>{{Citace sborníku
 | příjmení = Lauwers
 | jméno = Luc
 | příjmení2 = Willekens
 | jméno2 = Marleen
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Five Hundred Years of Bookkeeping – A Portrait of Luca Pacioli
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = Tijdschrift voor Ekonomie en Management Vol. XXXIX
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok vydání = 1994
 | isbn = 
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 301
 | jazyk = anglicky
}}</ref> díky názorným vysvětlením účtování obchodních případů.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 49
 | jazyk = česky
}}</ref> V&nbsp;Německu byl v&nbsp;16.&nbsp;století nejznámějším spis [[Wolfgang Sweicker|Wolfganga Schweickera]] ''Zwifach Buchhalten'', vydaný v&nbsp;roce 1549 v&nbsp;[[Norimberk]]u, jehož přínosem byla [[Německé účetnictví|sborníková metoda účetnictví]]<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 20
}}</ref> – všechny transakce se zapisovaly do pomocné knihy a do hlavní knihy se přenášel jen jejich souhrn jednou měsíčně.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 21
}}</ref> V&nbsp;[[Holandsko|Holandsku]] byli nejvýznamnějšími autory spisů o&nbsp;účetnictví [[Jan Ympijn Christoffels]], který ve spisu ''Nieuwe instructie'' z&nbsp;roku 1543 popsal využití rozvážných účtů v&nbsp;procesu závěrky a zavedl zvláštní účet zásoby zboží pro uzavírání účtů zboží, a [[Simon Stevin]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 19
}}</ref>

V&nbsp;17.&nbsp;století vznikly významné spisy o&nbsp;účetnictví i&nbsp;ve [[Francie|Francii]] – ''Le Parfait négociant'' od [[Jacques Savary|Jacquese Savaryho]]<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 58
 | jazyk = česky
}}</ref> a ''Le Guide des Négociants et Teneurs des Livres'' od [[Mathieu de la Porte|Mathieua de la Porte]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 22
}}</ref> Pro [[francouzské účetnictví]] bylo typickým používání více účetních knih než v&nbsp;[[italské účetnictví|účetnictví italském]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 3.&nbsp;díl Děti – H
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1931
 | isbn = 
 | kapitola = Francouzské účetnictví
 | strany = 611
 | jazyk = česky
}}</ref> De la Porte ve svém dalším spise ''La science des négocians et teneurs de livres'' popsal i&nbsp;tzv.&nbsp;[[jednoduché účetnictví]],<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = Jednoduché účetnictví
 | strany = 351
 | jazyk = česky
}}</ref> ve kterém se na rozdíl od [[italské účetnictví|italského účetnictví]] účtovalo soustavně pouze o&nbsp;[[pohledávka|pohledávkách]] a [[dluh|dluzích]] a [[Peněžní příjem|příjmech]] a [[výdej|výdajích]] [[peníze|peněz]].<ref name="Fuksa484" /> Pohyby ostatního majetku se v případě potřeby sledovaly ve zvláštních pomocných knihách.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = Jednoduché účetnictví
 | strany = 352
 | jazyk = česky
}}</ref>

=== Čína ===
S&nbsp;rozvojem podnikání, obchodu a bankovnictví v&nbsp;mingské Číně (řada autorů uvádí mingskou dobu jako období, kdy se v&nbsp;Číně objevily prvky kapitalistického způsobu produkce) byla pociťována nedostatečnost dosavadních účtovacích metod.<ref name="lin 109">Lin, str. 109.</ref>

V&nbsp;polovině 15.&nbsp;století byla vynalezena směsice podvojného a jednoduchého účetnictví označovaná jako [[třídílné účetnictví]] (''san-ťiao čang'').<ref>Gao, Handley, str.53.</ref> Třídílné účetnictví používalo stejnou strukturu tří knih – memorandum, deník a hlavní kniha – jako dosavadní způsoby jednoduchého účetnictví. Přičemž důraz byl kladen na deníky, obvykle byla používána jejich trojice – kniha nákupů a prodejů (''chuo-čching pu''), kniha hotovosti (''jin-čching pu'') a kniha převodů a osobních účtů (''wan-laj pu'').<ref name="lin 109" /> V&nbsp;tomto systému byly do deníků hotovostní platby zaznamenávány pouze jedním zápisem, kdežto ostatní položky, jako pohledávky a převody, byly zaúčtovány podvojně.<ref name="solas 20">Solas, str. 20.</ref> Deníky byly každých pět dnů shrnuty a přepisovány do hlavní knihy, přičemž výsledný zůstatek byl stanoven čtyřčlennou metodou. Protože hotovostní transakce byly zaznamenávány jednoduchým zápisem a ostatní podvojným, byl systém nazván třídílné účetnictví.<ref>Lin, str. 110.</ref>

V&nbsp;pozdním mingském období (1570–1640) se objevil mezi bankéři, a později rozšířil i&nbsp;do komerční a výrobní sféry, zdokonalený systém „[[účetnictví dračí brány]]“ (''lung-men čang'').<ref>Lin, str. 111.</ref> Používal důsledné třídění účetních operací na příjmy, výdaje, pohledávky a závazky a podvojné zápisy pro všechny transakce.<ref name="solas 20" />

== Snahy o&nbsp;zdokonalení účetnictví ==

=== Čína a Korea ===
V&nbsp;polovině 18.&nbsp;století bylo účetnictví dračí brány rozvinuto v&nbsp;pokročilejší [[čtyřdílné účetnictví]], se zdokonaleným systémem vedení účetních knih a klasifikace účtů, jehož konečnými zprávami byly [[výkaz zisku a ztráty]] (''cchaj-siang'') a [[rozvaha]] (''cchun-kaj'').<ref name="solas 20" />

Do druhé poloviny 19.&nbsp;století pak v&nbsp;Číně většina malých a středních podnikatelů a konzervativnější a menší banky používala jednoduché účetnictví zpravidla ve formě čtyřčlenné bilanční metody, menšina pak využívala třídílné účetnictví.<ref name="solas 21">Solas, str.21.</ref> Velcí podnikatelé účtovali v&nbsp;některé z&nbsp;verzí podvojného účetnictví.<ref name="solas 21" />

Nezávisle na čínských i&nbsp;evropských účetních postupech dospěli k&nbsp;objevu podvojného účtování i&nbsp;obchodníci v&nbsp;[[Korea|Koreji]]. Tamní systém podvojného účetnictví, nazvaný ''[[Korejské podvojné účetnictví|sa Kesong do čchibubŏp]]'' ({{Cizojazyčně|ko|사개치부법}}, {{Cizojazyčně|zh|四介治簿法}}, „čtyřstranná kesongská účetní metoda“) je doložen kompletní sadou účetních knih obchodníků z&nbsp;[[Kesong]]u, z&nbsp;nichž nejstarší pochází z&nbsp;roku 1786. Korejci používali systém prvotního záznamu (memoriál), přepsaného do deníku (''ilgi'', {{Cizojazyčně|zh|日記}}) a poté do dvou hlavních knih, knihy závazků a pasiv (''tchagǔp čangčchek'', {{Cizojazyčně|zh|他給長冊}}) a druhé knihy pro aktiva (''oesang čangčchek'', {{Cizojazyčně|zh|外上長冊}}). Knihy byly uzavírány zpravidla po roce.<ref name="jun 105 108">{{Citace periodika
 | příjmení = Jun
 | jméno = Seong-Ho
 | příjmení2 = Lewis
 | jméno2 = James B.
 | příjmení3 = Huh
 | jméno3 = Sung-Kwan
 | titul = Korean Double-Entry Merchant Accounts from Kaesŏng City (1786-1892)
 | periodikum = Sungkyun Journal of East Asian Studies
 | rok = 2013
 | měsíc = 
 | ročník = 13
 | číslo = 2
 | strany = 105–147
 | poznámky = 
 | jazyk = anglicky
 | issn = 
}}</ref>

=== Evropa ===
Od konce 18.&nbsp;století se objevují pokusy o&nbsp;vylepšení podvojného účetnictví či o&nbsp;vytvoření systémů nových. Jedním z&nbsp;takových pokusů bylo tzv.&nbsp;[[zlepšené podvojné účetnictví]], jehož cílem bylo zavedení [[rozpočet|rozpočtu]] do systému účetních knih.<ref name="Chil68">{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 68
 | jazyk = česky
}}</ref> Jeho tvůrcem byl v&nbsp;roce 1770 Adam von Heinfeld.<ref>{{Citace sborníku
 | příjmení = Bartůšek
 | jméno = Václav
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Nad dílem rakouského osvícenského knihovníka a bibliografa Michaela Denise (podle exemplářů z národního archívu)
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = 15.&nbsp;ročník odborné konference Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2006
 | isbn = 
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 221
 | jazyk = česky
}}</ref> Umožňovalo nejen zjistit stav majetku a výsledek hospodaření, ale bylo možno také sledovat rozdíl mezi předpokládanými a skutečnými [[náklad]]y a [[výnos]]y.<ref name="Chil68" /> Významným přínosem bylo [[tabulkové účetnictví|účetnictví tabulkové]] (tabelátní), známé také jako [[americké účetnictví|účetnictví americké]], jehož tvůrcem byl Edmond Degrange. Popsal jej ve spisech ''La Tenue les Livres rendue facile'' z&nbsp;roku 1795 a ''Nouvelle méthode pour tenir des Livres'' z&nbsp;roku 1804.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 23
}}</ref>

V&nbsp;[[Anglie|Anglii]] bylo nejvýznamnějším počinem tzv.&nbsp;[[anglické účetnictví]] Edwarda Thomase Jonese z&nbsp;roku 1795.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 1.&nbsp;díl A – Ažiotáž
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1929
 | isbn = 
 | kapitola = Anglické účetnictví
 | strany = 655
 | jazyk = česky
}}</ref> V&nbsp;19.&nbsp;století vzbudily v&nbsp;Itálii velký zájem dva nové účetní systémy. Prvním z&nbsp;nich byla [[logismografie]], systém s&nbsp;počtverným účtováním. Jejím vynálezcem byl Giuseppe Cerboni. Cílem logismografie bylo sledování výsledku hospodaření uprostřed období bez provádění uzávěrky.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 5.&nbsp;díl Konstantní účetnictví – Nájemné
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1933
 | isbn = 
 | kapitola = Logismografie
 | strany = 478
 | jazyk = česky
}}</ref> Ačkoli byla v&nbsp;roce 1880 zavedena v&nbsp;účetnictví [[italské království|italského království]], neosvědčila se a byla v&nbsp;roce 1904 nahrazena podvojným účetnictvím.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 5.&nbsp;díl Konstantní účetnictví – Nájemné
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1933
 | isbn = 
 | kapitola = Logismografie
 | strany = 522
 | jazyk = česky
}}</ref> Zcela novým systémem byla také [[statmografie]], vytvořená Emanuelem Pisanim v&nbsp;roce 1875.<ref name="Fuksa853">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 9.&nbsp;díl Sklo – Synchronistické účetnictví
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1937
 | isbn = 
 | kapitola = Statmografie
 | strany = 853
 | jazyk = česky
}}</ref> K&nbsp;evidenci hospodářských transakcí se používala ''kniha syntetických bilancí'',<ref name="Fuksa863">{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 9.&nbsp;díl Sklo – Synchronistické účetnictví
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1937
 | isbn = 
 | kapitola = Statmografie
 | strany = 863
 | jazyk = česky
}}</ref> která obsahovala jak rozpočet – předpokládané [[Peněžní příjem|příjmy]] a [[výdej|výdaje]], tak i&nbsp;transakce skutečné.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 9.&nbsp;díl Sklo – Synchronistické účetnictví
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1937
 | isbn = 
 | kapitola = Statmografie
 | strany = 855
 | jazyk = česky
}}</ref> Kromě toho umožňovala i&nbsp;okamžité zjištění [[Výsledek hospodaření|hospodářského výsledku]].<ref name="Fuksa863" /> Také statmografie se v&nbsp;praxi neosvědčila.<ref name="Fuksa853" />

V&nbsp;Německu bylo v&nbsp;19.&nbsp;století vytvořeno a popsáno několik účetních systémů – [[Německé účetnictví]] S.&nbsp;G.&nbsp;Meissnera v&nbsp;roce 1803,<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 123
 | jazyk = česky
}}</ref> [[Německé účetnictví|Německé generální účetnictví]] Siegfrieda Matheuse v&nbsp;roce 1876, spojující všechny účetní knihy do jednoho deníku zvaného ''Primanota''<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 135
 | jazyk = česky
}}</ref> či [[Německé účetnictví|Pruské podvojné účetnictví]], které v&nbsp;roce 1832 popsal Joseph Teplitz.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 151
 | jazyk = česky
}}</ref> Z&nbsp;dnešního pohledu bylo nejvýznamnějším přínosem [[Německé účetnictví|Nové německé účetnictví]] Alberta Schiemera z&nbsp;roku 1914, které přineslo číslování účtů, které byly do té doby označovány pouze názvem.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = Německá účetnictví
 | strany = 162
 | jazyk = česky
}}</ref> V&nbsp;Čechách byl od roku 1858 využíván účetní systém o&nbsp;dvou účetních knihách (deník a hlavní kniha), známý také jako [[Kheilův účetní systém]], jehož autorem byl Karel Petr Kheil (otec)<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = Khailův účetní systém
 | strany = 691
 | jazyk = česky
}}</ref>. Mezi novinky 19.&nbsp;století se zařadilo i&nbsp;[[potrojné účetnictví]], které popsal Fjodor Venědiktovič Jezerskij v&nbsp;roce 1873. Snahou bylo vyčíslit a zaznamenat [[zisk]] či [[ztráta (ekonomie)|ztrátu]] u&nbsp;každé jednotlivé účetní transakce.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 7.&nbsp;díl Pojištění a záruka vývozních úvěrů – Přímé daně v ČSR
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = Potrojné účetnictví
 | strany = 141
 | jazyk = česky
}}</ref>

== Nákladové účetnictví ==
Rozvoj [[průmysl]]u v&nbsp;18. a 19.&nbsp;století přinesl nové požadavky i&nbsp;na účetnictví.<ref name="hradecky45">{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 45
 | jazyk = česky
}}</ref> Postupně docházelo k&nbsp;oddělení vlastnictví podniku a jeho řízení. Následkem toho se další vývoj účetních systému rozdělil do dvou větví, a to na účetnictví pro [[externí uživatelé účetnictví|externí uživatele]] (vlastníci, akcionáři, stát) a účetnictví pro [[interní úživatelé účetnictví|interní uživatele]] (manažeři). Zatímco majitelům stačily informace o&nbsp;stavu majetku a nárůstu kapitálu, manažeři potřebovali také kromě těchto informací vědět, co má vliv na výsledek hospodaření. Do popředí se tak dostává zájem podrobněji sledovat náklady podniku.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 47
 | jazyk = česky
}}</ref>

[[Soubor:JosiahWedgwood.jpeg|náhled|vpravo|Josiah Wedgwood]]
Za průkopníka [[nákladové účetnictví|nákladového účetnictví]] je označován [[Josiah Wedgwood]], který se snažil ve svých keramických závodech analyzovat náklady na materiál a práci pro každý krok ve výrobě, rozpočítávat na jednotlivé produkty náklady, které nelze přímo přiřadit jednotlivým výrobkům ([[režijní náklady]]) a na základě těchto rozborů stanovovat prodejní ceny i&nbsp;cílové skupiny svých [[Klient (obchod)|zákazníků]]. Objevil také [[úspory z rozsahu]] a [[utopené náklady]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Accounting History Page - Britain & the Industrial Revolution
 | url = http://acct.tamu.edu/giroux/britain.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100626221411/http://acct.tamu.edu/giroux/britain.html
 | datum archivace = 2010-06-26
 | nedostupné = ano
}}</ref>

Již v&nbsp;1.&nbsp;polovině 19.&nbsp;století přestává být dostačující účtování o&nbsp;transakcích mezi podnikem a externími subjekty, ale je potřeba také účtovat o&nbsp;jednotlivých krocích ve výrobě. Tyto informace byly požadovány v&nbsp;továrnách, kde bylo sloučeno několik řemeslných činností do jednoho podniku, zejména v&nbsp;textilních závodech. Nejznámějším systémem byl v&nbsp;té době [[Walthamský systém vedení nákladového účetnictví]], poprvé zavedený ve společnosti Boston Manufacturing Company, ve kterém byly sledovány odděleně výrobní náklady od nákladů na správního ústředí.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 53
 | jazyk = česky
}}</ref>
Ve 2.&nbsp;polovině 19.&nbsp;století se účetnictví rozvíjelo zejména v&nbsp;železniční dopravě. Cílem bylo odhalovat nadměrné náklady i&nbsp;srovnávat jednotlivé divize. Významnou osobností byl [[Albert Fink]], který zavedl [[tunomíle|tunomíli]] – jednotku pro sledování nákladů a členění nákladů do skupin čtyř kategorií podle toho, zda byly závislé na objemu přepravy (zvlášť náklady na údržbu a zvlášť personální náklady), na vykonaných tunomílích či se jednalo o&nbsp;fixní platby nezávislé na objemu výkonů.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 57
 | jazyk = česky
}}</ref>

Koncem 19.&nbsp;století se nákladové účetnictví rozšířilo i&nbsp;do dalších odvětví. Mezi nejznámější patřil lístkový systém účetnictví ([[voucher system]]) používaný v&nbsp;ocelárně [[Edgar Thomson Steel Work]], jejímž majitelem byl [[Andrew Carnegie]]. Tento systém spočíval ve sběru informací o&nbsp;spotřebě materiálu a práce na jednotku produkce tak, aby byla na snižování nákladů produkce zainteresována většina pracovníků.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 58
 | jazyk = česky
}}</ref>

Na začátku 20.&nbsp;století byl průkopníkem novinek v&nbsp;účetnictví koncern [[DuPont]],<ref name="Hradecky61">{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 61
 | jazyk = česky
}}</ref> kde byly kromě nových ukazatelů pro ekonomické řízení podniku zavedeny rozpočty, jejichž používání vyžadovalo porovnávání skutečných nákladů s&nbsp;plánovanými.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 62
 | jazyk = česky
}}</ref> Ve 20.&nbsp;letech 20.&nbsp;století byly v&nbsp;podniku zaváděny vnitropodnikové (převodní) ceny odvozené z&nbsp;tržních cen, které sloužily k&nbsp;zúčtování předávek výkonů mezi jednotlivými divizemi tak, aby nakupující divize mohla volit mezi externí dodávkou a nákupem z&nbsp;jiné divize.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 65
 | jazyk = česky
}}</ref>

Výrazným způsobem se do dějin účetnictví zapsalo také [[provozní účetnictví]] používané v&nbsp;[[Baťa|Baťových závodech]] ve [[Zlín]]ě. Podstatou provozního účetnictví byly podrobně sestavené [[kalkulace]] jednotlivých výrobků vycházející z&nbsp;požadované [[prodejní cena|prodejní ceny]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 67
 | jazyk = česky
}}</ref> Jejím cílem bylo nejen stanovit [[norma|normy]] spotřeby materiálu a práce na jednotku výroby, ale také stanovit vnitřní zúčtovací ceny pro převod zásob mezi jednotlivými středisky.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 69
 | jazyk = česky
}}</ref> Každé z&nbsp;těchto středisek bylo samostatnou jednotkou, jejímž úkolem bylo vytvořit zisk, který měl být rozdílem mezi kalkulovanou zúčtovací cenou a náklady, které středisko mohlo ovlivnit.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Křeček
 | jméno = Stanislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Pracoval jsem u Baťů
 | vydavatel = Český komitét pro vědecké řízení
 | místo = Praha
 | rok = 1992
 | isbn = 80-02-00938-X
 | kapitola = 
 | strany = 31
 | jazyk = česky
}}</ref> Cílem provozního účetnictví bylo také vytvoření transparentního systému pro odměňování zaměstnanců odpovědných za řízení střediska.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Křeček
 | jméno = Stanislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Pracoval jsem u Baťů
 | vydavatel = Český komitét pro vědecké řízení
 | místo = Praha
 | rok = 1992
 | isbn = 80-02-00938-X
 | kapitola = 
 | strany = 43
 | jazyk = česky
}}</ref>

Po 2.&nbsp;světové válce se bývalí zaměstnanci Baťových závodů pokoušeli vytvořit systém vycházející z&nbsp;Baťova provozního účetnictví, zejména za účelem sestavování ''krátkodobých závěrek'', které se sestavovaly častěji než jednou za rok. Jednodušší variantou byla [[metoda doplňkového účtování]], která vnitropodnikové transakce evidovala pouze jedenkrát za sledované období.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Partyk
 | jméno = Bohuslav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Krátkodobé závěrky
 | vydavatel = Administrace "Podnikové početnictví"
 | místo = Praha
 | rok = 1947
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 2
 | jazyk = česky
}}</ref> Dokonalejší variantou bylo úplné provozní účetnictví, evidující vnitropodnikové transakce na speciálních účtech.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Partyk
 | jméno = Bohuslav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Krátkodobé závěrky
 | vydavatel = Administrace "Podnikové početnictví"
 | místo = Praha
 | rok = 1947
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 1
 | jazyk = česky
}}</ref> Později bylo též označováno jako [[vnitropodnikové účetnictví]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Koudela
 | jméno = Jiří
 | odkaz na autora = 
 | titul = Metodika vyučování základům účetnictví (Základy vnitropodnikového účetnictví)
 | vydavatel = Vysoká škola ekonomická v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1970
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 3
 | jazyk = česky
}}</ref>

Od 2.&nbsp;pol. 20.&nbsp;století jsou na účetnictví kladeny vyšší nároky na lepší informační podporu řídících osob, zvláště v&nbsp;pohledu na budoucnost. Vymezuje se tak [[manažerské účetnictví]], které je systémem integrujícím nákladové účetnictví, rozpočetnictví a kalkulace.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 76
 | jazyk = česky
}}</ref>

== Finanční účetnictví ==
Zatímco vývoj nákladového účetnictví probíhal v&nbsp;souladu s&nbsp;požadavky a potřebami manažerů, účetnictví pro vlastníky kapitálu – [[finanční účetnictví]] – bylo zdokonalováno tak, aby bylo možné srovnávat stav majetku a výsledky hospodaření v&nbsp;jednotlivých podnicích,<ref name="hrad48">{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 48
 | jazyk = česky
}}</ref> zejména při obchodování s&nbsp;jejich akciemi na [[burza cenných papírů|burzách]]. Proto byla již během 19.&nbsp;století vytvářena a sepisována [[všeobecně uznávaná pravidla účtování]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 46
 | jazyk = česky
}}</ref> Současně byla požadována kontrola – ověření účtování společnosti nezávislou osobou – [[audit]]orem.<ref name="hradecky45" />

Významným externím uživatelem se stává i&nbsp;stát, který ovlivňuje pravidla účetnictví z&nbsp;důvodu, že se na základě výsledku hospodaření stanovuje [[daňová povinnost]] podniku.<ref name="hrad48" /> Se vznikem států s&nbsp;centrálně řízenou [[ekonomika|ekonomikou]] se objevuje požadavek státní správy na jednotnou podobu [[výkaznictví]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 10.&nbsp;díl Šatny – Vyměřovací řízení daňové
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1939
 | isbn = 
 | kapitola = Účetnictví (organisace)
 | strany = 378
 | jazyk = česky
}}</ref> Takto postupovalo na popud [[Hjalmar Schacht|Hjalmara Schachta]] v&nbsp;roce 1937 [[nacistické Německo]], které podnikům od určité velikosti přikazovalo používat [[účtová osnova|účtovou osnovu]] a [[postupy účtování]] závazné pro dané odvětví průmyslu.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Matoušek
 | jméno = František
 | příjmení2 = Štursa
 | jméno2 = Bohumil
 | odkaz na autora = 
 | titul = Úvod do jednotného účetnictví a kalkulace ve výrobních podnicích podle předpisů platných v Říši
 | vydavatel = Knihtiskárna a nakladatelství Pokorný a spol. v Brně
 | místo = Brno
 | rok = 1941
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 3
 | jazyk = česky
}}</ref> Ve 2.&nbsp;pol. 20.&nbsp;století také došlo v&nbsp;některých zemích k&nbsp;zestátnění podniků. Účetnictví se tak stává informační základnou pro stanovování státních norem spotřeby práce a materiálu.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Blecha
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Základy účetní evidence (účetnictví)
 | vydavatel = Karlova universita v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1960
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 121
 | jazyk = česky
}}</ref>

Rozpadem socialistického bloku však tyto požadavky ustoupily do pozadí, a do popředí zájmu se dostává snaha o&nbsp;mezinárodní sjednocení pravidel účetnictví. Za tímto účelem jsou Výborem pro tvorbu mezinárodních účetních standardů ([[IASC]]), založeném v&nbsp;roce 1973,<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Dvořáková
 | jméno = Dana
 | odkaz na autora = 
 | titul = Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS
 | vydavatel = Computer Press
 | místo = Brno
 | rok = 2006
 | isbn = 80-251-1085-0
 | kapitola = 1
 | strany = 5
 | jazyk = česky
}}</ref> vydávány [[mezinárodní účetní standardy]] (IAS), od roku 2001 označované jako [[mezinárodní standardy účetního výkaznictví]] (IFRS),<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Dvořáková
 | jméno = Dana
 | odkaz na autora = 
 | titul = Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS
 | vydavatel = Computer Press
 | místo = Brno
 | rok = 2006
 | isbn = 80-251-1085-0
 | kapitola = 1
 | strany = 6
 | jazyk = česky
}}</ref> v&nbsp;roce 2009 doplněné i&nbsp;o&nbsp;standardy pro malé a střední podniky (IFRS for SMEs).<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = About the IFRS for SMEs
 | url = http://www.iasb.org/IFRS+for+SMEs/IFRS+for+SMEs.htm
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> V&nbsp;současnosti probíhá snaha o&nbsp;sjednocení s&nbsp;ostatními všeobecně uznávanými účetními principy, zejména s&nbsp;[[US GAAP]], které jsou rovněž světově významným souhrnem účetních pravidel.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 51
 | jazyk = česky
}}</ref>

== Účetnictví ve státní správě ==
Ve [[státní správa|státní správě]] byly ve [[středověk]]u využívány odlišné účetní systémy od účetnictví podnikatelů.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 66
 | jazyk = česky
}}</ref> Jejich cílem bylo evidovat předpisy částek, které mají být vybrány a záznamy o&nbsp;úhradách těchto předpisů. Kromě toho se také prováděly soupisy vrchnostenského majetku.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = Kamerální účetnictví
 | strany = 494
 | jazyk = česky
}}</ref> K&nbsp;zakládání [[nabývací listina|nabývacích listin]] a povinností [[Poddanství|poddaných]] sloužily od 8.&nbsp;století [[kniha tradic|knihy tradic]] (také kopiáře či karteláře) nebo za vlády [[Karlovci|Karlovců]] v&nbsp;9.&nbsp;století tzv.&nbsp;[[polyptycha]] (obsažné spisy). Od 10.&nbsp;století se do knihy tradic zapisovalo přímo.

Na konci 12.&nbsp;století dosáhly majetkové transakce takových rozměrů, že je bylo nutno systematicky upravovat.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = Kamerální účetnictví
 | strany = 495
 | jazyk = česky
}}</ref> K&nbsp;tomu sloužily [[urbář]]e, obsahující soupisy půdy a trvalý předpis všech povinností a poddanských dávek. Předpokládané příjmy se z&nbsp;urbářů opisovaly zpočátku na volné listy, od 15.&nbsp;století do účetních knih, kde se nalevo evidovala povinnost k&nbsp;plnění a napravo se po zaplacení poznačilo splnění této povinnosti.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = Kamerální účetnictví
 | strany = 496
 | jazyk = česky
}}</ref> Na tomto principu je založeno tzv.&nbsp;[[kamerální účetnictví]], které se od konce 15.&nbsp;století používalo v&nbsp;rakouských zemích.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = Kamerální účetnictví
 | strany = 493
 | jazyk = česky
}}</ref> To bylo v&nbsp;roce 1750 na čas odsunuto účetnictvím podvojným.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = 
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 67
 | jazyk = česky
}}</ref> Od roku 1768 se používala tzv.&nbsp;zlepšená kamerální soustava, jejímž tvůrcem byl [[Johann Matthias Puecheberg]].<ref name="Chil68" /> Zlepšení spočívalo například v&nbsp;zavedení [[pokladní deník|pokladního deníku]], který umožňoval příjmy a výdaje evidovat chronologicky.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = Kamerální účetnictví
 | strany = 503
 | jazyk = česky
}}</ref> Spojit přednosti kamerálního a podvojného účetnictví se pokusil Friedrich Hügli, tvůrce tzv.&nbsp;[[konstantní účetnictví|konstantního účetnictví]]. Ačkoli bylo zpočátku oceňováno některými teoretiky, neprosadilo se trvale ani ve správě Bernského kantonu, kde jej Hügli jakožto jeho správce zavedl.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 5.&nbsp;díl Konstantní účetnictví – Nájemné
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1933
 | isbn = 
 | kapitola = Konstantní účetnictví
 | strany = 1
 | jazyk = česky
}}</ref>

== Vývoj techniky účetních záznamů ==
K&nbsp;usnadnění [[účetní práce|účetních prací]] sloužily od nejstarších dob nejrůznější mechanické pomůcky.<ref name="Davidova">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Někdejší výpočetní pomůcky
 | url = http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = česky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100122061331/http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html
 | datum archivace = 2010-01-22
 | nedostupné = ano
 }}</ref> Jednou z&nbsp;nejstarších pomůcek pro počítání je [[Počítadlo|abakus]], jednoduchá pomůcka založená na principu posuvných korálků,<ref name="ICT">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Historie výpočetní techniky – Od abakusu k PC
 | url = http://www.letohradska.cz/informatika/prezentace_soubory/Historie_ICT.ppt
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = česky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100802101417/http://www.letohradska.cz/informatika/prezentace_soubory/Historie_ICT.ppt
 | datum archivace = 2010-08-02
 | nedostupné = ano
}}</ref> jejíž původ je pravděpodobně babylónský.<ref name="Davidova" />
 
[[Soubor:Arts et Metiers Pascaline dsc03869.jpg|náhled|vlevo|[[Pascaline]], kalkulátor Blaise Pascala ([[Musée des arts et métiers]], Paříž)]]
Přístroj, který by automaticky počítal, se snažili vytvořit [[Leonardo da Vinci]] (podle jehož poznámek a náčrtů byl sestrojena v&nbsp;70.&nbsp;letech 20.&nbsp;století) či [[Wilhelm Schickart]]. Za první prakticky použitelný počítací stroj se však považuje až [[mechanická kalkulačka]] pro sčítání a odčítání, kterou v&nbsp;roce 1642 sestrojil [[Blaise Pascal]].<ref name="Davidova" /> Jeho stroj zdokonalil [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] v&nbsp;roce 1694, jehož [[krokový kalkulátor]] dokázal kromě [[sčítání]] a [[odčítání]] ještě [[násobení|násobit]], [[dělení|dělit]] a počítat [[druhá mocnina|druhou mocninu]].<ref name="ICT" /> Hromadně se počítací stroje začaly vyrábět až v&nbsp;19.&nbsp;století, přičemž prvním z&nbsp;nich byl [[arithmometr]] [[Thomas de Colmar|Thomase do Colmara]]. Proslulým se stal jiný druh arithmometru, jenž sestrojil v&nbsp;roce&nbsp;1873 [[W.&nbsp;T.&nbsp;Odhner]].<ref name="Davidova" />

V&nbsp;1.&nbsp;polovině 20.&nbsp;století se hojně rozšířily [[kalkulačka|kalkulačky]], fungující na stejném principu jako starší počítací stroje, ale pro uživatele byly navíc zdokonaleny [[klávesnice|klávesnicí]], pomocí níž se zadávaly [[číslice]], a [[elektromotor]]em, který nahradil ruční pohon.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Blecha
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Základy účetní evidence (účetnictví)
 | vydavatel = Karlova universita v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1960
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 126
 | jazyk = česky
}}</ref> Kombinací [[Psací stroj|psacího]] a [[Počítací stroj|počítacího stroje]] sestrojila firma Burroughs v&nbsp;roce&nbsp;1892 [[účtovací stroj]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 7.&nbsp;díl Pojištění a záruka vývozních úvěrů – Přímé daně v ČSR
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = Propisovací účetnictví
 | strany = 647
 | jazyk = česky
}}</ref> Nejdokonalejší formou počítacího stroje byly [[fakturační stroj]]e, které dokázaly psát jako psací stroj, sčítat v&nbsp;řádcích a sloupcích a násobit jako kalkulačka.<ref name="Davidova" />

Od počátku 20.&nbsp;století byly mechanické pomůcky využívány nejen k&nbsp;pomocným výpočtům, ale také k&nbsp;vlastním zápisům do účetních knih.<ref name="Davidova" /> Předchůdcem této mechanizace bylo tzv.&nbsp;[[propisovací účetnictví]], které pomocí vhodně uspořádaných listů a [[karbonový papír|karbonového papíru]] umožňovalo jeden zápis současně propsat na více listů. První způsob propisovacího účetnictví byl zaveden v&nbsp;roce 1909 firmou Hinz v&nbsp;[[Berlín]]ě.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 7.&nbsp;díl Pojištění a záruka vývozních úvěrů – Přímé daně v ČSR
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = Propisovací účetnictví
 | strany = 431
 | jazyk = česky
}}</ref> Ruční propisovací účetnictví se stalo základem pro funkci účetních propisovacích strojů, u&nbsp;kterých nebylo nutné vypočtený výsledek ručně přepisovat do účetních knih.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 7.&nbsp;díl Pojištění a záruka vývozních úvěrů – Přímé daně v ČSR
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = Propisovací účetnictví
 | strany = 627
 | jazyk = česky
}}</ref>

V&nbsp;2.&nbsp;polovině 20.&nbsp;století se začaly používat tzv.&nbsp;[[samočinné počítače]], vybavené [[Děrný štítek|děrnými štítky]] nebo [[bubnová paměť|bubnovými]] či [[pásková paměť|páskovými paměťmi]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Blecha
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Základy účetní evidence (účetnictví)
 | vydavatel = Karlova universita v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1960
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 128
 | jazyk = česky
}}</ref> Vysoké náklady na jejich pořízení a provoz však bránily jejich masovému používání. Převratem tak bylo až rozšíření [[osobní počítač|osobních počítačů]] od konce 70.&nbsp;let 20.&nbsp;století.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Začátek historie PC
 | url = http://msblog.cz/233-zacatek-historie-pc.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = česky
}}
</ref> Začala tím i&nbsp;nová epocha účetních systémů – [[software]], umožňující spoustu ruční práce při vedení účetnictví automatizovat, zefektivnit a integrovat drtivou většinu procesů v&nbsp;podniku do jednoho [[informační systém|informačního systému]].

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
;Česká
* {{Citace sborníku
 | příjmení = Bartůšek
 | jméno = Václav
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Nad dílem rakouského osvícenského knihovníka a bibliografa Michaela Denise (podle exemplářů z národního archívu)
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = 15.&nbsp;ročník odborné konference Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2006
 | isbn = 
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Blecha
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Základy účetní evidence (účetnictví)
 | vydavatel = Karlova universita v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1960
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = David
 | jméno = Jaroslav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Podvojné účetnictví
 | vydavatel = E. Weinfurter
 | místo = Praha
 | rok = 1948
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Dvořáková
 | jméno = Dana
 | odkaz na autora = 
 | titul = Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS
 | vydavatel = Computer Press
 | místo = Brno
 | rok = 2006
 | isbn = 80-251-1085-0
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fiala
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Dějiny účetnictví
 | vydavatel = Pragotisk, Peroutka a spol.
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 1.&nbsp;díl A – Ažiotáž
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1929
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 2.&nbsp;díl B – Dědická daň
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1930
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 3.&nbsp;díl Děti – H
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1931
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 4.&nbsp;díl Ch – Konsorcium
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1932
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 5.&nbsp;díl Konstantní účetnictví – Nájemné
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1933
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 6.&nbsp;díl Nakladatelství – Pojištění soukromé
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1934
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 7.&nbsp;díl Pojištění a záruka vývozních úvěrů – Přímé daně v ČSR
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1935
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 8.&nbsp;díl Přímé daně v ČSR – Skladištní podnikání
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1936
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 9.&nbsp;díl Sklo – Synchronistické účetnictví
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1937
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 10.&nbsp;díl Šatny – Vyměřovací řízení daňové
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1939
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fuksa
 | jméno = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 11.&nbsp;díl Vynálezy – Živnostenské účetnictví
 | vydavatel = Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1940
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Garlík
 | jméno = Vratislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Organizace a řízení do roku 1939
 | vydavatel = Svoboda
 | místo = Praha
 | rok = 1990
 | isbn = 80-205-0160-6
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Garlík
 | jméno = Vratislav
 | příjmení2 = Kopf
 | jméno2 = Jan
 | příjmení3 = Vlachovský
 | jméno3 = Josef
 | příjmení4 = Dvořák
 | jméno4 = Bohuslav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Systém řízení a organizace Baťových závodů
 | vydavatel = Dům techniky ČSVTS Ostrava
 | místo = Ostrava
 | rok = 1990
 | isbn = 80-02-00318-7
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Holeček
 | jméno = Jiří
 | příjmení2 = Kleisner
 | jméno2 = Václav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Rukověť účetnictví
 | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství
 | místo = Praha
 | rok = 1971
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Hradecký
 | jméno = Mojmír
 | příjmení2 = Lanča
 | jméno2 = Jiří
 | příjmení3 = Šiška
 | jméno3 = Ladislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Manažerské účetnictví
 | vydavatel = GRADA Publishing
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-247-2471-3
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Koudela
 | jméno = Jiří
 | odkaz na autora = 
 | titul = Metodika vyučování základům účetnictví (Základy vnitropodnikového účetnictví)
 | vydavatel = Vysoká škola ekonomická v Praze
 | místo = Praha
 | rok = 1970
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Křeček
 | jméno = Stanislav
 | odkaz na autora = 
 | titul = Pracoval jsem u Baťů
 | vydavatel = Český komitét pro vědecké řízení
 | místo = Praha
 | rok = 1992
 | isbn = 80-02-00938-X
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Matoušek
 | jméno = František
 | příjmení2 = Štursa
 | jméno2 = Bohumil
 | odkaz na autora = 
 | titul = Úvod do jednotného účetnictví a kalkulace ve výrobních podnicích podle předpisů platných v Říši
 | vydavatel = Knihtiskárna a nakladatelství Pokorný a spol. v Brně
 | místo = Brno
 | rok = 1941
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Ottův slovník naučný
 | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-7185-057-8
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Partyk
 | jméno = Bohuslav
 | odkaz na autora = Bohuslav Partyk
 | titul = Krátkodobé závěrky
 | vydavatel = Administrace "Podnikové početnictví"
 | místo = Praha
 | rok = 1947
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Raulich
 | jméno = Hugo
 | odkaz na autora = Hugo Raulich
 | titul = Příspěvek k dějinám účetnictví
 | vydavatel = Knihtiskárna K. Novotného
 | místo = Uherské Hradiště
 | rok = cca 1922
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Rybka
 | jméno = Zdeněk
 | odkaz na autora = 
 | titul = Základní zásady Baťova systému pro podnikatele a vedoucí pracovníky
 | vydavatel = Edice TOKO A/S
 | místo = Praha
 | rok = 1999
 | isbn = 80-902411-3-1
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Schroll
 | jméno = Rudolf
 | příjmení2 = Báča
 | jméno2 = Jaromír
 | příjmení3 = Janout
 | jméno3 = Jiří
 | odkaz na autora = 
 | titul = Evidence nákladů na výrobu a kalkulace vlastních nákladů v průmyslu
 | vydavatel = Orbis
 | místo = Praha
 | rok = 1960
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Štursa
 | jméno = Bohumil
 | odkaz na autora = 
 | titul = Stručné dějiny účetnictví
 | vydavatel = Vydavatelský odbor jednot učitelských na Moravě
 | místo = 
 | rok = 
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Trmal
 | jméno = František
 | příjmení2 = Menec
 | jméno2 = Josef
 | odkaz na autora = 
 | titul = Účetnictví pro kupecké školy pokračovací a ústavy příbuzné
 | vydavatel = Česká grafická unie
 | místo = Praha
 | rok = 1928
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Zelený
 | jméno = Milan
 | odkaz na autora = 
 | titul = Cesty k úspěchu: trvalé hodnoty soustavy řízení Baťa
 | vydavatel = Univerzita Tomáše Bati
 | místo = Zlín
 | rok = 2001
 | isbn = 80-7318-046-4
 | kapitola = 
 | strany = 
}}

;Anglická
* {{Citace monografie
 | příjmení = Bywater
 | jméno = Michael
 | příjmení2 = Yamey
 | jméno2 = Basil
 | odkaz na autora = 
 | titul = Historic Accounting Literature: a companion guide
 | vydavatel = 
 | místo = London, Tokyo
 | rok = 1982
 | isbn = 0-85967-647-1
 | kapitola = 
 | strany = 
}}
* {{Citace sborníku
 | příjmení = Lauwers
 | jméno = Luc
 | příjmení2 = Willekens
 | jméno2 = Marleen
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Five Hundred Years of Bookkeeping – A Portrait of Luca Pacioli
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = Tijdschrift voor Ekonomie en Management Vol. XXXIX
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | rok vydání = 1994
 | isbn = 
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 
}}

=== Související články ===
* [[Dějiny účetnictví v Číně]]

=== Externí odkazy ===
* Gary Giroux: [https://web.archive.org/web/20100625154842/http://acct.tamu.edu/giroux/history.html Accounting History Page] {{En}}
* Jana Kotěšovcová: [http://is.vsfs.cz/el/6410/zima2004/BP_UPF/UPF_Historicky_uvod.txt?fakulta=6410;obdobi=10;kod=BK_UPF Vývoj podnikové ekonomiky] {{Wayback|url=http://is.vsfs.cz/el/6410/zima2004/BP_UPF/UPF_Historicky_uvod.txt?fakulta=6410;obdobi=10;kod=BK_UPF |date=20141006075744 }} – studijní materiál k předmětu Úvod do podnikových financí [[Vysoká škola finanční a správní|VŠFS]] (2004, [http://is.vsfs.cz/el/6410/zima2004/BP_UPF/UPF_Historicky_uvod.pdf také v PDF] {{Wayback|url=http://is.vsfs.cz/el/6410/zima2004/BP_UPF/UPF_Historicky_uvod.pdf |date=20141006080356 }})
* Jana Pokorná: [http://is.muni.cz/th/206960/esf_b/Masarykova_univerzitaF.txt Historie účetnictví] – bakalářská práce [[Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity|ESF MU]] (2009, [http://is.muni.cz/th/206960/esf_b/Masarykova_univerzitaF.pdf také v PDF])
* Andrea Davidová: [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html Někdejší výpočetní pomůcky] {{Wayback|url=http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html |date=20100122061331 }} (1999)
* {{De}} [http://diglib.hab.de/inkunabeln/83-1-quod-2f/start.htm Digitalizovaný exemplář] ''Summa de Arithmetica Geometria Proportioni et Proportionalita'' [[Luca Pacioli|Luky Pacioliho]] z wolfenbüttelské knihovny

{{Dobrý článek}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Ekonomie|Historie}}

[[Kategorie:Dějiny účetnictví| ]]
[[Kategorie:Hospodářské dějiny|Účetnictví]]
[[Kategorie:Účetnictví]]