Drejdl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Drejdl

Drejdl (v jidiš דריידל‎‎, hebrejsky סביבון‎‎, sevivon) je hračka připomínající káču, s níž si děti hrají během židovského svátku Chanuka. Na každé ze čtyř jeho stěn je natištěno hebrejské písmeno. Tato písmena jsou akronymem hebrejské věty נס גדול היה שם‎‎ (Nes gadol haja šam.), což v překladu znamená: „Stal se tam velký zázrak.“

V Izraeli bývá na čtvrté straně většiny drejdlů natištěno písmeno פ (Pe), což výsledně vytváří akronym נס גדול היה פה‎‎ (Nes gadol haja po) — „Stal se tu velký zázrak“. To zdůrazňuje skutečnost, že se zázrak odehrál v zemi izraelské.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Někteří židovští komentátoři připisují symbolům na drejdlu symbolický význam. Jedna myšlenka například je, mezi spojením čtyř písmen se čtyřmi mocnostmi, které vládly nad IzraelemBabyloňané, Peršané, Řekové a Římané.[1]

Někteří tvrdí, že hra s drejdlem se hraje, aby se připomnělo, že hra vznikla, aby Židé utajili skutečnost, že studují Tóru, která byla postavena Řeky mimo zákon. Židé se shromáždili v místech s jeskyněmi a měli hlídky, které je upozornily, když se blížili vojáci, a ti je pak našli ne při studiu, ale při hře.[zdroj?]

Podle jiného názoru neměl drejdl původně žádnou spojitost s Chanukou, ale je to převzatý německý vánoční zvyk, jehož původ ovšem sahá až ke starověkému Řecku a Římu.[2]

Hra[editovat | editovat zdroj]

Drejdl

Poté co se zapálí svíčky na chanukiji, se obvykle v mnoha domácnostech hraje hra s drejdlem. Každý hráč začíná s 10 nebo 15 mincemi (reálnými nebo čokoládovými), oříšky, rozinkami, bonbony a umístí jednu sladkost do misky. První hráč roztočí drejdl a podle toho co mu padne buď vyhraje nebo vloží část svých sladkostí do misky. Klíč založený na jidiš verzi této hry je následující:

  • nun – ništ – „nic“ – nic se neděje a hraje další hráč
  • gimel – gants – „vše“ – hráč vyhrál obsah celé misky
  • he – halb – „polovina“ – hráč získal polovinu sladkostí v misce (pokud je v misce lichý počet sladkostí, zaokrouhluje se nahoru)
  • šin – štel ajn – „vložit“ – hráč vloží jednu sladkost do misky

Jiné verze hry se liší:

  • nun – nim – „bere“ – hráč získá jednu sladkost z misky
  • gimel – gib – „dává“ – hráč vloží jednu sladkost do misky
  • he – halb – „polovina“ – hráč získá polovinu sladkostí v misce (pokud je v misce lichý počet sladkostí, zaokrouhluje se nahoru)
  • šin – štil – „klid“ – nic se neděje a hraje další hráč

Hra končí v okamžiku, kdy jeden hráč vyhraje vše.

Píseň[editovat | editovat zdroj]

K drejdlu se pojí židovská píseň „Toč se drejdle toč, toč“:

Sevivon sov sov sov
Chanuka hu chag tov
Chanuka hu chag tov
Sevivon sov sov sov

Chag simcha hu la-am
Nes gadol haja šam
Nes gadol haja šam
Chag simcha hu la-am.

Překlad: Malý drejdle toč se toč, chanuka je pěkný svátek. Svátek radosti pro celý lid — velký zázrak se tam stal.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ohr.org.il/yhiy/article.php/1309
  2. SCHAUSS, Hayyim. The Jewish Festivals: A Guide to Their History and Observations. New York : Schocken, 1996. ISBN 0-8052-0937-9. S. 235.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]